Je špatný stav mostů v Česku způsobený skutečně pouze nedostatkem peněz?
Je to tak. Reálná hodnota peněz, které se dávají do údržby mostů a silnic, obecně posledních sedmnáct let neustále klesá. Bohužel se potácíme zhruba na 40 procentech toho, co se do silnic dávalo v roce 1990.
Mosty se hodnotí na škále od jedné do sedmičky, kdy sedmička znamená havarijní stav. Je teď nějaký most v sedmičce?
To ne. I když se tam některé mosty brzy ocitnout mohou. Maximálně to však bude jen na pár dní, než se situaci podaří vyřešit. Most se samozřejmě při zjištění havarijního stavu okamžitě zavírá. Nemělo by hrozit, že spadne za plného provozu.
U mostů na dálnicích a silnicích I. třídy je situace relativně dobrá
U kolika mostů hrozí, že se přehoupnou ze šestky – velmi špatného stavu – do sedmičky?
Těch je samozřejmě víc. Neustále se to ale mění, takže to až tak přesně nejde spočítat. Je bohužel realitou, že kvalita mostů v Česku se už delší dobu jen zhoršuje, což kontroly jasně potvrzují.
Může se tedy stát to, co v americkém Minneapolisu?
Teoreticky může. I když myslím, že to není příliš pravděpodobné. V případě mostu v Minneapolisu jsem slyšel, že se na něm něco opravovalo, což mohlo pád způsobit. To stejné se může stát i v Česku. Nějaký člověk prostě udělá chybu a bude to.
Pamatuji si nehodu, která se stala asi před dvaceti roky na Olomoucku. Dopravce zde vezl buldozer a naboural do provizorního kovového mostu. Bál se to oznámit, a tak poškozenou kovovou součást mostu odvezl k příbuznému, který byl kovář. Ještě než ji přivezl zpátky, tak na most přijelo nákladní auto a most se zřítil. Člověk bohužel dělá chyby a jen pravidelné kontroly jim mohou částečně zabránit.
Jak často se mosty kontrolují?
Zjednodušeně řečeno se dají kontroly rozdělit do tří typů. Běžné prohlídky mostů se konají dvakrát do roka, vždy před zimou a po zimě. Pak jsou hlavní prohlídky, které probíhají vždy po čtyřech letech. A pro případ, kdy se zjistí, že něco nehraje, se nařizují mimořádné prohlídky, které mohou být nepravidelně.
Jak kontrola probíhá?
Při běžných prohlídkách kontrolor třeba zjišťuje, zda jsou čisté odtokové kanálky. Musí také vlézt pod most a hledat případné trhliny. U hlavních kontrol se už používají složitější postupy, dělají se třeba různé rentgeny, využívá se ultrazvuk a případně i zatěžovací zkoušky.
V Česku je přes šestnáct tisíc mostů. Kde jsou ty v nejhorším stavu?
U mostů na dálnicích a silnicích I. třídy je situace relativně dobrá. Na silnicích nižších tříd je to bohužel mnohem horší. Ale i na dálnicích samozřejmě dochází k potížím. Před časem se třeba opravoval dálniční most nedaleko Benešova. Za rok se ale most musel opravovat znovu, protože ta rekonstrukce nebyla dobrá.
Německo a Rakousko jsou na tom dobře
Co všechno ovlivňuje stav mostů?
Většinou jde o kombinaci několika věcí. Hodně záleží už na tom, jak je most navržený. Bohužel se občas stává, že postavení mostu je ovlivněno nesmyslnými požadavky zadavatele. Použije se třeba chybná technologie stavby, nevhodný materiál.
Setkal jsem se s tím, že u jednoho mostu se do betonu přidalo moc speciální směsi, která se do něj přimíchává kvůli rychlejšímu tuhnutí. Jenže pak to netuhlo vůbec a beton vůbec nedržel. Muselo se to zbourat. Bojím se, že k takovým situacím kvůli velmi krátkým termínům na některé opravy může opět dojít.
Zajímalo mě spíš, co zhoršuje stav mostu, který je v provozu?
Řeknu to obrazně. Všichni si stěžují, když není u silnic posekaná tráva nebo když není nalajnovaná silnice. To, že jsou znečištěná mostní ložiska a zanesené odvodňovače, které odvádí vodu z mostu, aby nekorodoval, už nikoho netrápí. Ono se to samozřejmě neprojeví za týden, měsíc. Pak tomu mostu může dojít trpělivost a stane se katastrofa.
Jak jsou na tom okolní státy?
Německo a Rakousko samozřejmě velmi dobře. Třeba v Německu úřady rozhodnou, že se musí na mostě natřít zábradlí, a do měsíce se tak stane. V Česku to není ani do pěti let. Slovensko je na tom relativně dobře, protože v poslední době postavilo hodně nových mostů. Polsko je na tom asi z okolních zemí nejhůř. My jsme někde ve středu.
