Z jednání s jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem, jehož se kromě starosty účastnili i pacovští zastupitelé Václav Hrobský a Zdeněk Jirků, vyplynulo, že by Jihočeši přesun Pacova z kraje Vysočina do Jihočeského kraje podpořili za předpokladu jeho podložení právně nezpochybnitelným rozhodnutím.
Snaha přiřadit Pacov do Jihočeského kraje se datuje už od roku 1999, kdy se přijímal zákon o zřízení vyšších územně správních celků. Novou vlnu těchto aktivit přinesla stávající příprava II. fáze reformy veřejné správy a s ní i návrh na zřízení takzvaných pověřených obcí III. stupně - malých okresů.
Pacov, jehož současná spádová oblast nesplňuje podmínku patnácti tisíc obyvatel, v seznamu budoucích pověřených obcí nefiguruje, s čímž město nesouhlasí. Starosta se proto obrátil na šestnáct okolních obcí táborského okresu s dotazem, zda by přijaly Pacov jako svou pověřenou obec v případě, že by náležel Jihočeskému kraji. Dočkal se deseti odpovědí, přičemž jen tři byly kladné.
Pacovští zastupitelé se však neshodují v otázce, zda je pro město prioritní přesun do Jihočeského kraje , nebo pověření obcí III. stupně. Starosta Josef Bulušek dává přednost vyššímu postavení města i za cenu, že by zůstalo součástí kraje Vysočina. Další dva přítomní zastupitelé Pacova naopak tvrdili, že přejít do Jihočeského kraje chce i řada okolních obcí kraje Vysočina. „Chtěli jsme všechno a teď nemáme nic," komentoval zastupitel Václav Hrobský snahu spojit změnu krajské příslušnosti se záměrem stát se pověřenou obcí.
Jihočeský hejtman Jan Zahradník zdůraznil, že v tuto chvíli se jedná výhradně o záležitost občanů Pacov a přilehlých obcí a kraje Vysočina. „V žádném případě nebudu dobyvatelem, který by objížděl obce jiného kraje a přesvědčoval je, aby k nám přešly," řekl.
