Federativní státy Mikronésie se rozkládají na více než šesti stovkách ostrovů

Federativní státy Mikronésie se rozkládají na více než šesti stovkách ostrovů | foto: Profimedia.cz

Americký rybník už to není. USA čelí plíživému nástupu Číny v Pacifiku

  • 226
Za druhé světové války se zde odehrávaly klíčové bitvy mezi Spojenými státy a Japonskem. Dnes se ostrovní státečky v Pacifiku opět dostávají do centra pozornosti. Někdejší nepřátelé se zde spojenými silami pokoušejí zastavit nástup Číny, píše agentura AFP.

Ostrovní státy Palau, Federativní státy Mikronésie a Marshallovy ostrovy byly  od války považovány za americkou zóny vlivu a jejich vlády čerpaly z USA štědrou finanční podporu. V posledních dekádách se ale pozornost Washingtonu napnula do jiných koutů světa a americké penězovody měly v roce 2023 vyschnout.

Toho hbitě využil komunistický režim v Pekingu, který v tropickém ráji začal navazovat diplomatické vztahy a skrze své investice pracoval na získání strategické výhody. 

„Snížení rozvojové pomoci a její přesměrování na jiná místa vytvořilo vakuum, které Čína dokázala vyplnit. Především skrze potřeby pacifických ostrovních států týkajících se infrastruktury,“ řekla agentuře AFP analytička Tess Newton Cainová z Australian National University.

Jako za studené války

Podobně Číňané postupovali i v Melanésii. Na Guadalcanalu otevřeli loni důl na zlato, který několik let předtím uzavřela australská firma. V Honiaře, hlavním městě Šalamounových ostrovů, dnes skoro všechny obchody, hotely a restaurace provozují imigranti z Číny (více čtěte zde: Nová bitva o Guadalcanal. Západ se s Číňany přetahuje o vliv v Melanésii).

Američané si ale v poslední době uvědomují, že v atmosféře nového mocenského zápolení s Čínou význam drobných států rozprostírajících se na stovkách ostrovů v nezměrném oceánu vzrostl. Podle agentury AFP v plánech amerických stratégů hrají stejně důležitou roli jako za studené války, kdy tam ležely strategické základny a probíhaly zkoušky atomových bomb. 

Do opomíjeného regionu proto na počátku srpna zavítal americký ministr zahraničí Mike Pompeo a jeho japonský protějšek Taro Kono. Kromě slov o spojenectví přivezli i příslib nových finančních injekcí.

„Vzhledem k napětí mezi Čínou a Spojenými státy strategický význam těchto tří pacifických států opět vzrostl,“ komentuje oživení zájmu USA a jejich spojenců o Palau, Marshallovy ostrovy a Mikronésii David Hanlon, odborník na region a někdejší profesor University of Hawaii.

„Nedávný nárůst komerčních aktivit, diplomatických iniciativ, teritoriálních sporů a expanzionistických ambic ze strany Číny – ať už jsou skutečné, nebo smyšlené – v celém asijsko-pacifickém regionu podrývá představu Pacifiku jako amerického rybníku,“ dodává Hanlon.

Dva miliony z Pekingu

Pompeo během své návštěvy slíbil, že jeho úřad začne vyjednávat o prodloužení amerických grantů i po roce 2023. 

Šéf japonské diplomacie zase slíbil miliony dolarů na nemocniční loď, krizová centra pro případ přírodních katastrof, podporu rybolovu či novou vodní nádrž pro Marshallovy ostrovy. „Japonsko chce podporovat státy regionu, protože usiluje o otevřený a svobodný Pacifik,“ prohlásil Taro Kono na závěr své návštěvy, během níž zavítal i na Fidži.

Palau, Federativní státy Mikronésie a Marshallovy ostrovy mají s USA uzavřené takzvané Dohody o volném přidružení, na jejichž základě také čerpají z Washingtonu peníze. Pompeo do regionu zavítal jen dva týdny poté, co Čína poslala dva miliony dolarů do svěřenského fondu, který má v budoucnosti zajistit finanční stabilitu Mikronésie.

Americký ministr zahraničí nicméně zdůraznil, že Spojené státy nedovolí, aby Peking skrze své peníze získal vliv v ostrovních státech spjatých Dohodou o volném přidružení s USA.

„Chceme pacifickým národům pomoci, aby pokračovaly ve svém desetiletí trvajícím vzestupu a aby si udržely suverenitu v politické i ekonomické sféře, “ zdůvodnil Pompeo prodloužení amerických grantů po roce 2023.

Podle expertů je přitom zřejmé, že Washington se ve své snaze zastavit nástup Číny spoléhá na spojence. „Součástí této rétoriky je důraz na fakt, že Spojené státy a Japonsko, společně s Tchaj-wanem, Austrálií a Novým Zélandem, jsou demokratické země, které s pacifickými státy sdílejí klíčové hodnoty,“ okomentovala Pompeova slova Tess Newton Cainová.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video