Průzkum se uskutečnil loni v listopadu a na začátku prosince ve 27 zdravotnických zařízeních, zúčastnilo se ho více než 23 tisíc pacientů.
Z výsledků vyplynulo, že pacienti nejsou spokojeni s představováním lékařů, vadí jim nedostatek soukromí při probírání zdravotního stavu nebo občasná nesrozumitelnost odpovědí lékaře. Nemocní by se rádi více zapojili do rozhodování o vlastní léčbě, nejsou spokojeni ani s dobou ranního buzení nebo čistotou toalet a sprch.
V psychiatrických léčebnách se k tomu ještě přidává dojem z prvního kontaktu s léčebnou, nedostatek informací o zdravotním stavu a dalším průběhu léčby, nedostatečná úcta a respekt ze strany personálu, rychlost pomoci a nízká frekvence hovorů s lékařem.
I přes tyto výhrady ale hodnotí ministerstvo výsledky velmi pozitivně. "Kvalita péče ve fakultních nemocnicích, psychiatrických léčebnách a dalších zařízeních zřizovaných ministerstvem dosahuje nebo se blíží velmi dobrému standardu," komentovala výsledky průzkumu ministryně zdravotnictví v demisi Daniela Filipiová (ODS).
Pacienti jsou spokojeni například s dobou čekání na přijetí s ohledem na zdravotní stav, dodržováním termínu přijetí nebo kontinuitou informací od personálu. Neměnili by ani frekvenci návštěv ošetřujících lékařů nebo tišení bolesti.
"Stejně jako v předchozím šetření jsou nejvíce spokojeni pacienti z fakultních nemocnic Ostrava, Plzeň a Hradec Králové. Ze specializovaných zařízení je nejlépe hodnocen Masarykův onkologický ústav Brno, který získal nejvyšší hodnocení ze všech 27 zdravotnických zařízení," podotkla Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči.
Hellerová ocenila, že se výrazně od minulého šetření zlepšily výsledky v oblastech, kde byly při předchozím šetření s kvalitou problémy.
Pacienti byli nejvíce spokojeni s péčí na odděleních nukleární medicíny, pracovního lékařství, plastické chirurgie, rehabilitace, onkologie a radiologie, hematologie, cévní chirurgie, neurologie a oftalmologie. Naopak nejhůře hodnotili péči porodnických oddělení a psychiatrie.
