Podle soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy byl pisatel stížnosti v „procesně slepé uličce“. Kvůli nedbale vedené dokumentaci nebylo možné objektivně posoudit, zda lékař postupoval lege artis, tedy v souladu s nejnovějšími medicínskými poznatky a doporučeními, anebo nikoliv.
„Stěžovatel se ocitl bez jakéhokoliv svého zavinění v situaci, která je pro něj procesně patová. Soudy se měly zabývat myšlenkou, zda takzvaně neobrátit důkazní břemeno a nechtít po lékaři, aby on prokazoval, že jeho postup byl v pořádku,“ řekl Jirsa.
Pacient přišel k lékaři v srpnu 2016 s podezřelým kožním útvarem na čele. Dermatolog diagnostikoval nezhoubný keratom. Pacienta neposlal na histopatologické vyšetření, neověřil rodinnou anamnézu. Doporučil útvar mazat léčivou mastí. Jak se později ukázalo, šlo ve skutečnosti o nádorové onemocnění maligním melanomem, které si vyžádalo rozsáhlou a invazivní léčbu. Trvá dosud.
Rakovina kůže není jen melanom, ohrožují nás i jiné typy nádorů |
Se žalobou pacient neuspěl u Okresního soudu v Nymburce, Krajského soudu v Praze ani před Nejvyšším soudem. Nymburský soud ustanovil soudní znalkyni-dermatoložku, která však měla k dispozici jen minimum podkladů. Soud tak nakonec žalobu zamítl s vysvětlením, že pacient neunesl důkazní břemeno, tedy nebyl schopen prokázat, že lékař chyboval. Nyní musí nymburský soud rozhodovat znovu.
„Melanom patří k velmi závažným, zhoubným, smrtelným onemocněním. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšnou léčbu je včasnost diagnózy a včasnost nastoupení léčby. To v tomto případě nebylo. Myslím, že ÚS dal celkem jasný signál, jakým způsobem by věc měla být nahlížena. Bude na soudech nižších stupňů, aby se s tímto stanoviskem nějak vypořádaly,“ uvedl pacientův advokát Petr Čížek.
