Takzvaný "informovaný souhlas" pacienta vyžaduje vyhláška, kterou podepsal bývalý ministr zdravotnictví David Rath. Jejím cílem je zlepšit komunikaci mezi lékaři a pacienty. V zemích západní Evropy je už něco takového běžné.
Pacienti díky tomuto opatření přesně vědí, co je čeká, a lékaři jsou lépe krytí proti případným žalobám. V několika českých nemocnicích už souhlas s léčbou od pacientů požadují. Doposud to dělali dobrovolně a jen u některých zákroků. Teď to bude povinné.
"Před plánovaným zákrokem pacient dostane složku papírů k prostudování. Tam zjistí, co přesně se s ním bude dít, jaká jsou rizika, jaká to vyžaduje vyšetření a zda existují i jiné možnosti," řekla náměstkyně Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Dana Jurásková. "Když pak pacient za pár dní přijde na operaci, dostane k podpisu formulář o souhlasu," vysvětlila.
Pokud jde na operaci dítě, dokument podepíší jeho rodiče. Když je pacient v bezvědomí, přednost má záchrana života. "Souhlas s léčbou pak člověk podepíše, až ho zachráníme," dodala Jurásková.
Pacient má právo zákrok odmítnout. "S tím se setkáme málokdy - nanejvýš u deseti lidí ročně z těch několika desítek tisíc, které ošetříme," řekla Jurásková. Vždy podle ní jde o operace, které jsou plánované, jako je třeba trhání mandlí. Nejsou to akutní zákroky typu zánětu slepého střeva.
Lékaři s vyhláškou nesouhlasí
Lékařům se ale nové nařízení nelíbí. V ordinacích podle nich přibude papírování. Ministr Julínek chce vyhlášku rychle změnit.
Problém je mimo jiné i v tom, že vyhláška přesně neříká, kdy je nutné, aby lékaři informovaný souhlas vyžadovali.
Podle zjištění MF DNES si tak každá nemocnice připravuje jiné formuláře. Podle právníků navíc hrozí, že bude řada lékařů buď vyhlášku ignorovat, nebo naopak vyžadovat písemný souhlas pacienta doslova před každým píchnutím jehlou, protože i to má svá rizika. Minimálně v podobě modřiny nebo zánětu.
"Vyhláška je totiž zformulovaná tak, že písemný souhlas je podle ní nutný všude tam, kde hrozí nějaká rizika, nebo tam, kde existují alternativy lékařského výkonu. A to je opravdu v podstatě u všeho," řekl právník Jakub Uher, který spolupracuje se Svazem praktických lékařů.
Souhlas s každou plombou
Například tak může dojít k absurdní situaci, kdy třeba zubař bude muset dřív, než vezme vrtačku do ruky, nejprve pečlivě informovat pacienta, jaká rizika mu hrozí nejen od vrtačky, ale i od plomby. A pak člověka na křesle nechat podepsat "lejstro". Totéž před každým odběrem krve. "Nejdřív dvacet minut vysvětlování a pak tři vteřiny zákroku," říká s nadsázkou právník.
Protože však informovaný souhlas může s pacientem probrat jen lékař, nikoli sestra, a musí být individuální, tedy každému člověku šitý na míru, počet ošetřených lidí by se tak rázem snížil. "Místo padesáti pacientů denně by lékaři stihli ošetřit tak pět lidí," míní Uher.
Lékaři proto už podali návrh, aby nový ministr vyhlášku ještě předtím, než začne platit, upravil. "Nejlepší by bylo vyjmenovat v ní, u kterých důležitých zákroků je nutné mít informovaný souhlas. A všechno ostatní bych nechal na nemocnicích a lékařích samých," řekl pediatr Libor Janulík.
"Je pravda, že těch formulářů je hodně," přiznává i Dana Jurásková z pražské Thomayerovy nemocnice. Jen jediné poučení před narkózou, která je nutná u většiny operací, zabere pět papírů velikosti A4. Další papír je nutný k souhlasu s narkózou a další jsou potřebné k vysvětlení samotné operace a k souhlasu s ní.
Sám nový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek souhlasí s lékaři v tom, že vyhlášku je třeba upravit. "Ty chyby považuji za závažné, a i když vím, že máme šibeniční termín, než vyhláška vejde v platnost, budeme se snažit tyto úpravy do listopadu provést," slíbil Julínek.
