"Vážně to zvažuji. Mám už leccos promyšlené, ale v tuto chvíli bych o tom nerad hovořil," odpověděl místopředseda akademie Drahoš na otázku, co jako kandidát členům sněmu nabídne.
V akademických kuloárech padlo také jméno fyzika Vladimíra Nekvasila, který se už o křeslo šéfa akademie ucházel při minulých volbách. Tehdy s nynějším předsedou prohrál jen těsně.
Dnes ze zahraničí na dotaz, zda se i letos pokusí získat důvěru delegátů Akademického sněmu a bude se ucházet o zvolení do čela akademie, odpověděl: "Nevím o tom nic."
Humanitní a společenští vědci versus přírodovědci
V Akademii věd existuje letitá nedůvěra humanitních a společenskovědních oborů vůči přírodovědným, které jsou v drtivé většině. Společenští a humanitní vědci jsou přesvědčeni, že jejich kandidát, i kdyby byl sebelepší, nemůže být zvolen, protože je přírodovědci na sněmu hravě "převálcují".
Jejich kandidátem by mohl být podle mínění některých například historik a nynější místopředseda akademie Jaroslav Pánek.
Přírodovědci ale jakýkoli "útisk" humanitních a společenských věd rozhodně odmítají.
Akademický sněm bude volit předsedu na zasedání, které je naplánováno na 16. prosince. Sněmem vybraného kandidáta projedná vláda a předloží návrh ke jmenování prezidentu republiky Václavu Klausovi. Nový předseda bude přebírat funkci na sněmu, který se sejde 24. března.
Nechci dávat žádná doporučení, řekl Pačes
Pačes vyzval k diskusi o novém kandidátovi na předsedu na dubnovém sněmu. Současně oznámil, že znovu kandidovat nehodlá.
"Skutečně kandidovat nebudu. Nechci ani dávat žádná doporučení, koho bych považoval za svého vhodného nástupce, protože nechci ani v nejmenším rozhodování sněmu ovlivňovat," uvedl nynější předseda Akademie věd.
Pačes se chce vrátit ke svému oboru. Funkce šéfa akademie ho plně vytěžovala, takže po celou dobu své výzkumy zanedbával.
"Mám rozděláno několik projektů," uvedl s tím, že ho jeho tým potřebuje. Šestašedesátiletý biochemik chce ještě, než půjde do penze, několik let pořádně pracovat.
