Poprvé po 35 letech vědci mohou potvrdit statisticky významný a trvalý nárůst stratosférického ozonu. V letech 2000 až 2013 jeho úroveň v klíčových severních zeměpisných šířkách vrostla o čtyři procenta, uvedl Paul Newman z NASA. Tři stovky expertů z pověření OSN hodnotí stav ozonové vrstvy každé čtyři roky.
Příslušný vědecký panel OSN vyzdvihl, že je to jedna z mála pozitivních zpráv o životním prostředí. Ukazuje se prý, že když se svět semkne, dokáže čelit doutnající ekologické krizi. „Je to vítězství pro diplomacii a pro vědu a pro skutečnost, že jsme spolu byli schopni spolupracovat,“ poznamenal k pozitivnímu vývoji chemik oceněný Nobelovou cenou Mario Molina, jeden z prvních vědců, kteří na problém ztenčování ozonové vrstvy upozornili.
Citlivá ozonová vrstva chrání planetu před škodlivým slunečním zářením, které způsobuje rakovinu kůže a ničí úrodu. Ochranná vrstva se začala ztenčovat koncem 70. let minulého století, kdy se o problému začalo silně debatovat.
V roce 1987 vstoupil v platnost takzvaný montrealský protokol. V něm se drtivá většina států světa zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání.
Ozon je označením pro tříatomové molekuly kyslíku, které se se stoupající teplotou a klesajícím tlakem rozkládají na obyčejný dvouatomový kyslík. Proces urychlují některé chemické sloučeniny a radikály, které unikají z průmyslově vyráběných chlor-fluorovaných uhlovodíků (CFC), včetně freonů. Ty se dříve hojně využívaly v chladicích zařízeních nebo jako hnací médium ve sprejích.
