Ovzduší je srovnatelné s vyspělými státy

P r a h a - Od začátku roku je český vzduch s trochou nadsázky přibližně stejně kvalitní jako vzduch v Německu či ve Francii. Uhelné elektrárny, chemičky a teplárny totiž musí podle zákona o ochraně ovzduší, který právě vstoupil v platnost, výrazně omezit vypouštění oxidu siřičitého a dalších škodlivin a splnit stejně přísné normy, jaké už dlouho platí ve vyspělejší části Evropy. Drtivá většina podniků tento zákon, přijatý před sedmi lety, splní. "Je to pro republiku úspěch," konstatoval Karel Weiss, ředitel odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí. "Je to přelomová událost," řekl bývalý náměstek ministra životního prostředí Vladislav Bízek.

Uvedl, že před dvanácti lety tuzemské továrny vypustily do ovzduší v poměru na jednoho obyvatele sedmkrát víc síry než podniky v západní Evropě. "Teď jsme se dostali do pásma evropského průměru," dodal Bízek. Výkonný ředitel České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Petr Horáček uvedl, že rychlost, která byla ke splnění zákona potřeba, nemá na kontinentě obdoby. "V poměru k ekonomickému potenciálu jsme za patnáct let snížili emise oxidu siřičitého desetkrát více než Francie, i když ta samozřejmě odsířila dříve," řekl Horáček. Spokojen je i mluvčí elektrárenské společnosti ČEZ Ladislav Kříž: "Pokud je nám známo, v žádné jiné zemi neuskutečnili podobný program v tak krátké době. Ve většině zemí bývalého východního bloku nebyl dokonce ještě zahájen, protože odsíření je velmi nákladné." ČEZ - dosud největší znečišťovatel ovzduší v zemi - investoval do modernizace a odsíření svých uhelných elektráren 46 miliard korun. Zatímco v roce 1990 vypustil do ovzduší 933 tisíc tun oxidu siřičitého, loni to bylo podle odhadu ČEZ sto padesát tisíc tun. Letos by toto číslo mělo klesnout na šedesát tisíc tun. "Emise oxidu siřičitého i popílku jsme snížili o devadesát procent, emise dusíku o padesát procent," dodal mluvčí ČEZ. Podobnými údaji disponují i jiné velké firmy, například Chemopetrol či Chemické závody Sokolov. "Změna k lepšímu je evidentní," potvrdil nedávno ředitel Severočeského sdružení obcí Petr Lenc. "Inverzním situacím se patrně nikdy nepodaří zabránit, protože je to přírodní jev. Ale na vznik smogové situace je dnes potřeba mnohem delší doba než před pěti sedmi lety." Ekologičtí aktivisté pokládají odsíření za splacení dluhu z minulých desetiletí. "Vypořádáváme se s tím, s čím se západní Evropa vypořádala v sedmdesátých a osmdesátých letech," podotkl Tomáš Nenička z Greenpeace. "Teď se na pořad dne dostává asi nejzávažnější problém životního prostředí - globální oteplování. Tomu budeme muset čelit úplně jinak než odsiřováním. Budeme muset snižovat spotřebu energie a rozvíjet obnovitelné zdroje energie." Karel Weiss z ministerstva životního prostředí upozornil na další problém - automobilovou dopravu. Ta se stává největším znečišťovatelem ovzduší zejména ve velkých městech. Podle zprávy ministerstva životního prostředí se v roce 1996 podílely auta na celkovém znečištění oxidy dusíku z 52 procent, v roce 1997 už z 56 procent a loni tento podíl patrně ještě vzrostl. "Je to problém na celém světě," konstatoval Weiss. "Nevím, co s tím."