Dokumenty, které téměř devadesát let bez povšimnutí ležely v Bavorském válečném archivu, pohled na Hitlerovo působení v první světové válce poněkud posouvají.
Pro spolubojovníky z pluku byl Hitler samotářský outsider, kterému téměř nikdy nehrozilo žádné větší nebezpečí a který většinu svého volného času strávil malováním obrazů a četbou politických knih. Často se také stával terčem posměchu. Podle jedné z ironických poznámek, které se v dokumentech objevují, měli vojáci z pluku dokonce za to, že by Hitler vyhladověl i v konzervárně, protože by si bajonetem nedokázal žádnou z konzerv otevřít.
Po válce se přitom Hitler často chlubil Železnými kříži I. a II. třídy, které za službu ve válce získal. Vyznamenání stále nosil při sobě a rád je při různých příležitostech vystavoval na odiv. Tvrdil také, že léta strávená v zákopech patřila k nejkrásnějším v jeho životě, protože mohl hrdinně bojovat za budoucnost německého národa. Čím se už nechlubil bylo, že ho na válečné vyznamenání navrhl židovský adjutant.
Mnoho historiků se proto domnívalo, že Hitlera v jeho tvrdých nacionalistických postojích ovlivnila právě zkušenost z první světové války. "Tito lidé ale při pátrání v Hitlerově minulosti nešli dostatečně hluboko. Vycházeli hlavně z toho, co Hitler sám kolem sebe vytvořil," vysvětlil listu The Guardian Thomas Weber z univerzity v britském Aberdeenu, který unikátní dokumenty objevil.
Z dopisů a deníků také vyplynulo, že není pravda, že někdejší spolubojovníci Hitlera ve třicátých letech podporovali v jeho antisemitském a nacionalistickém tažení k moci. Většina životopisců přitom tvrdila opak.
Weberovy poznatky už ve vědeckých kruzích stihly vyvolat senzaci. Práci pochválil Ian Kershawa, přední Hitlerův životopisec. Nadšeně hovoří i další z odborníků na nacismus Conan Fisher. "Weberovi se podařilo vyšťourat bohatý zdroj nových důkazů," nechal se slyšet.
Co opravdu dělal Hitler ve válceDopisy a deníky vojáků z Listova pluku také odhalily, co přesně obnášela funkce polního kurýra, kterou Hitler vykonával. Existovaly totiž dva typy poslů. Jedni doručovali zprávy a rozkazy mezi zákopy, přičemž je často ohrožovala palba, zatímco druzí spojovali jednotlivá velitelství, která se nacházela i několik mil od fronty, a byli tak v relativním bezpečí. Hitler sloužil jako informační spojka mezi velitelstvími a pohyboval se tak většinou jen v zázemí. "Jen jsem seděl v křesle a telefonoval jako nějaký poštmistr," popsal svoji práci v jednom z nalezených listů Alois Schnelldorfer, který měl stejně jako Hitler za úkol spojovat jednotlivá velitelství. |
