Na čerpací stanici se objevil 7. října ve čtvrt na pět ráno. V bance 17. října ve tři čtvrtě na dvě odpoledne. - více zde
Obě místa od sebe dělí asi půl kilometru, z obou odešel s lupem. Bezpečnostní kamery z čerpací stanice i bankovní pobočky zachytili lupiče při činu.
Když policisté dali obrázky z obou loupeží k sobě, jejich podezření, že loupeže jsou dílem stejného člověka, se stalo téměř jistotou.
K dopadení zloděje mohou pomoci lidé
"Stejné chování, postava, modré džíny, stejná zelená mikina s kapucí i černá kšiltovka na hlavě," potvrdil jeden z informovaných policistů. Zajímavé je, že muž se nijak nemaskuje. I když strážníci nebo policisté jsou do tří minut po jeho odchodu na místě, lupič vždy stačí zmizet.
Při pátrání po lupiči by policistům mohl pomoci svědek, který mohl pachatele vidět.
"Výrazně by nám pomohlo svědectví muže, který se před bankou v Částkově ulici pohyboval v úterý 17,. října mezi půl a tři čtvrtě na dvě odpoledne. Svědek byl před bankou s dítětem těsně před tím, než pobočku opustil pachatel," řekl plzeňský policejní mluvčí Petr Kovář.
Svědci mohou své informace o lupiči zavolat policistům na tísňovou linku 158 nebo přímo kriminalistům na číslo 974 325 858.
Plzeňsko je pro loupežníky zřejmě oblíbeným místem. Právě tady ale před pěti lety skončila éra Milana Mirovského, který si vysloužil přezdívku Král lupič. Od roku 1999 do konce roku 2001 podnikatel Mirovský vyloupil devět bankovních poboček.
Loupit začal, aby zachránil svoji firmu. Osudnou se mu stala banka v Plasích na Plzeňsku. Když se v televizi v policejním pátrání objevila rekonstrukce případu a na obrazovce se objevil i záznam z bezpečnostní kamery s tváří pachatele, na policii zazvonil telefon a kriminalisty upozornil právě na podnikatele Mirovského z Kutnohorska. Pak už věci nabraly rychlý spád.
Podle plzeňského soudce Milana Štejra, který případ dostal na starosti, se král lupičů sám přiznal ke všem případům. Policisté napočítali, že z přepadení si odnesl celkem přes 2,8 milionu korun.
"Chtěl bych se omluvit všem, kterým jsem svým jednáním způsobil psychické trauma. Nechtěl jsem nikomu ublížit. K loupežím mě dohnala finanční tíseň. Věřitelé vyhrožovali mně i mé rodině," řekl obžalovaný hned po zahájení soudu.
Mirovský si půjčil peníze od banky a na vysoký úrok od soukromé firmy, aby mohl provozovat pekárnu a prodejnu. Protože se mu v podnikání nedařilo, neměl prý z čeho splácet dluhy. V říjnu 2002 plzeňští soudci vyměřili Mirovskému sedm let vězení.
