„Posíláme ji všem současným a bývalým senátorům, do knihoven a škol, ale bude zdarma k mání i pro veřejnost na tiskovém oddělení kanceláře Senátu,“ řekl k brožuře na křídovém papíru mluvčí horní komory Petr Kostka.
Senátoři si malou oblíbenost „své“ komory u veřejnosti dobře uvědomují a chtěli by ji více otevřít lidem. Kniha má být jedním z prvních kroků.
„Plánujeme také koncerty a výstavy v prostorách Valdštejnského paláce, kde Senát sídlí. Počítáme i s konferencemi a přednáškami,“ doplnil Kostka.
Na kritiku a nedůvěru horní komora parlamentu nenaráží jen u voličů. Často se do ní opřou i sami politici. Uvědomuje si to předseda Senátu Přemysl Sobotka z ODS. „Když se řekne Senát, tak to musí znít. Ne aby to byl otloukánek někde v koutě,“ uvedl při slavnostním shromáždění senátorů k devátému výročí ustavující schůze.
Oblíbeným terčem se horní komora stává po senátních volbách. V roli kritika vystupuje ta strana, která v nich pohořela.
Naposledy po zrušení Senátu volal tehdejší předseda ČSSD Stanislav Gross v roce 2004. Sociální demokraté tehdy nezískali ani jedno ze sedmadvaceti křesel, o která ve volbách šlo.
Zrušení Senátu měli ve svém volebním programu v roce 2002 i občanští demokraté. Mezi jeho největší odpůrce patřil místopředseda ODS Ivan Langer. Dnes má ODS v horní komoře většinu a její kritika utichla.
„Nejsem už tak radikální, jako jsem býval. Ustoupil jsem kolegům,“ vysvětlil svůj obrat Langer.
Senát za devět let projednal 940 norem a téměř 650 jich přijal. Sám předložil 38 zákonů, z nichž 14 bylo schváleno.
