Jaký musí být důvod, pro tak radikální řešení chodu vlastního života? Neznám podrobnosti a přesné motivy těch nešťastných, tedy abych byl přesnější, jsou mi známy zprostředkovaně pouze přes média.
Vše nasvědčuje tomu, že vlastní akt skonu byl velmi pečlivě zvážen a učiněn po důkladném rozhodnutí. Výstižným slovem je v tomto případě rezignace a to absolutní. Při pátrání po příčinách jsou nejčastěji skloňovány osobní problémy, nespokojenost s vývojem společnosti a to nejen české. Promiňte, ale nehovořil bych o mladické revoltě. Jistě není v silách společnosti řešit niterné problémy každého člověka spojené s nefungujícím rodinným zázemím či tak citlivou věcí, jako je například nešťastná láska. Pokud se však k těmto čistě osobním potížím přidává pocit zmaru, deziluze z patologických jevů ve společnosti a to, co Váš předchůdce nazval "blbou náladou", může se stát břímě bytí nesnesitelným.
Rozzlobím Vás, ale domnívám se, že do jisté míry je příčinou pocitů nejistoty a nedůvěry politická reprezentace, minulá i současná. Mladý člověk vnímá okolí velmi citlivě a jeden z nejhorších stavů prožívá, pokud je obelháván, zvláště, děje-li se tak cíleně. Rozhodně se nechci pouštět do analýz vývoje politické a hospodářské scény za posledních 15 let, nicméně některé přehmaty byly fatální. Připusťte to, prosím.
Stejně tak, jako apelujete na mladé lidi v jejich odpovědnosti vůči sobě a svým blízkým, i já troufale volám po odpovědnosti vás, politiků. Věřím, že jako první představitel našeho státu prožíváte brzy po svém zvolení nelehké období v době výrazně napjaté světové politické situace. Stejně tak však věřím ve Vaše snahy o sebereflexi a touhu stát se prezidentem nadstranickým a doufám, že svým působením přenesete potřebu pečlivého sebezpytování i na další představitele státu.