Čtyřicetiletý pracovník australské bezpečnostní služby Cowie přijel do Čech jen na začátek soudního jednání letos v únoru, k rozsudku už nepřijel. "Za poškozování cizích práv hrozily obžalovanému až dva roky nepodmíněně. Trest tří měsíců se zkušební dobou jednoho roku je na samé spodní hranici trestní sazby. Poškozenou je v tomto případě matka dívky," uvedla v rozsudku soudkyně Okresního soudu Plzeň-jih Alena Rundová.
Rozsudek není pravomocný, cizincův advokát i státní zástupkyně si ponechali lhůtu pro případná odvolání. Že se Cowie odvolá, je možné, protože jeho právník požadoval plné zproštění obžaloby.
Šestnáct tisíc kilometrů. To je vzdálenost mezi bydlištěm otce a jeho dcery na Plzeňsku. "Rodiče by se měli snažit o dohodu, jak bude rodičovský styk probíhat. Není možné to řešit tím, že rodič přijede a dítě odveze," uvedla v rozsudku soudkyně Alena Rundová.
Zároveň ale dodala, že když každý z rodičů žije na opačné straně zeměkoule, klasický styk s dětmi není možný. Proto by ke kontaktu s dcerou měl mít otec možnost využívat například i komunikační programy nebo internet. Soudkyně konstatovala, že ani matka zcela nedodržuje rozhodnutí australského soudu, který se zabýval rodičovskou péčí jejich dcery.
Dívčina matka Nicol verdikt soudu komentovala slovy, že osobním vítězstvím pro ni bylo, když dvakrát přivezla dceru z Austrálie do Čech. "Rozhodnutí českého soudu bych nazvala třešničkou na dortu. Teď musíme ještě vyřešit, jak bude vypadat styk dcery s otcem v České republice," řekla žena při odchodu ze soudní budovy.
Obžalovaný otec, který nyní žije na Novém Zélandu, v únoru před plzeňským soudem uvedl, že měl právo být s dcerou osm hodin týdně. Žena mu ale ani když byl v Čechách podle jeho slov neumožnila být s dcerou celý víkend, nemohl s ní být ani přes noc.
"V březnu 2008 jsem chtěl jet s dcerou do Prahy na karneval, ale bývalá manželka nám to zakázala. Poslala nás do zoologické v Plzni a na bruslení. Zeptal jsem se dcery, jestli chce jet se mnou do Austrálie. Nadšeně souhlasila," uvedl při vyšetřování otec dítěte. Místo do zoologické zahrady odjeli autem do Norimberku, pak vlakem do Frankfurtu a odtud odletěli z Evropy.
Když matka po několika dnech zjistila, že je dítě v Austrálii, vypravila se za dcerou. Do Čech přiletěly po 65 dnech. Soudkyně dospěla k přesvědčení, že se otec odvozem dcery k protinožcům nedopustil únosu.
Podle závěrů psycholožky a psychiatričky, které svědčily před soudem, je dítě fixované na českou rodinu. Podle názoru soudkyně by si měla matka dítěte vše zařídit tak, aby měla dostatek peněz, pokud chce být s dcerou v Austrálii, když dítě pojede za otcem. "Že na to matka nemá peníze, není omluvou," uvedla soudkyně Rundová.
