Doživotí nebylo možné uložit
Rybák podle Černeckého trpí závažnou nevylécitelnou poruchou osobnosti. Podle znalcu je však jeho resocializace možná. Proto ho soud nemohl poslat za mríže na doživotí.
"Trest zcela odpovídá všem zákonným požadavkům, které v daném případě přicházely v úvahu, doživotí nemohl podle trestního řádu před novelou dostat. Pětadvacet let je nejvyšší možný trest," řekl žalobce Tomáš Milec.
Podle advokáta Karla Hájka je ale verdikt závislý na závěrech psychologů a psychiatrů. K těm však soud podle něho dostatečně nepřihlédl.
Státní zástupce je s verdiktem spokojen, advokát si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.
Měl jsem nevlastní dcery rád, tvrdí Rybák
Rybák přijal rozsudek s kamennou tváří, stejně se podle účastníků neveřejného líčení tvářil po celou dobu. Ve své závěrečné řeči tichým klidným hlasem upozornil na několik detailních nedostatků procesu a požádal o novou expertízu kousku plic zavražděné Jany. "Vím, že vzorek je ještě uložen tam, kde proběhla pitva," řekl.
Na závěr dodal: "Cítím se vinen ze zabití dcery mé přítelkyně, Elišky, i přes všechny problémy jsem ji měl moc rád... Co se týče Jany, cítím vinu, že jsem jí nepřekazil její záměr, velmi lituji smrti Jany, protože byla spolu s mým synem to nejcennější, co jsem v životě měl."
Pětatřicetiletý Rybák pracoval jako dozorce ve věznici v Ostrově nad Ohří. Tady se seznámil s matkou dívek, která byla ve věznici také zaměstnaná. Pak spolu odešli do Říčan u Prahy.
Rybák podle obžaloby 21. prosince 2000 brutálně znásilnil a zardousil třináctiletou dceru své družky Elišku Křižičkovou. O pár hodin později stejně naložil i s její patnáctiletou sestrou Janou. Mrtvoly zastlané v postelích ukázal vlastnímu devítiletému synkovi Tomášovi a přiměl ho, aby s ním spolykal uspávací prášky.
Odsouzený má jinou verzi
Rybák vypráví příběh jinak. Osudné ráno byl prý pod vlivem Rohypnolu, který kvůli svým psychickým obtížím často zneužíval. V místnosti uviděl neznámý stín, který nepatřil nikomu z rodiny. Ve snaze ochránit své blízké udeřil stín do hlavy železnou tyčí.
Ten se pak proměnil v jeho družku Kateřinu, a tak s ní měl pohlavní styk. Při milostném aktu se ale Kateřina proměnila v příšeru, a tak ji začal škrtit. Až když do místnosti vešla Jana, pochopil, že zabil její sestru.
Jana se s ním údajně milovala dobrovolně. Pak ale v bolesti nad ztrátou sestry, ale i kvůli chystané sebevraždě Rybáka, kterého podle jeho tvrzení měla velice ráda, spolykala prášky na spaní a utopila se ve vaně.
To však znalci jednoznačně vyloučili. Podle nich je také nemožné, aby předávkování Rohypnolem způsobilo takové halucinace, jaké Rybák popisuje.
Do jaké míry je Rybák odpovědný za pokus vraždy svého syna, se zatím nepodařilo zjistit.
Intelekt vraha není podle znalců narušen
Znalci uvedli, že Rybák trpí mělkou emotivností, sebestředností, sebedramatizací, manipuluje okolí ke svému prospěchu a je přecitlivělý na kritiku. Psychosexuálně je nevyzrálý, což znamená, že ho kromě dospělých žen přitahují i dospívající dívky. Jeho intelekt však není narušen.
V rodinném domku ve Škroupově ulici, kde se dvojnásobná vražda udála, bydlela rodina dva roky v pronájmu. Podle sousedů byla rodina bezproblémová a spořádaná.
Matka se po brutální vraždě psychicky zhroutila. Týden musela strávit v říčanské nemocnici a pak byla převezena do centra akutní pomoci v psychiatrické léčebně v Bohnicích.
