Na co by si měli dát čeští turisté pozor a jakým místům se vyhnout?
Češi by se měli vyhnout centrům velkých měst jako Káhira, Suez či Alexandrie, která jsou místy potencionálních střetů. "Přemýšlel bych o tom, zda si zaplatit fakultativní výlet do Káhiry. Správně by cestovní kancelář neměla takové výlety pořádat, pokud není schopna zajistit lidem bezpečí," upřesňuje Robert Kopecký, tiskový tajemník české ambasády v Egyptě.
Doporučení MZVCestování do určitých oblastí Egypta může být nadále spojeno se zvýšeným rizikem pro české občany. Jedná se zejména o sever a východ Sinajského poloostrova, okolí Alexandrie a severní Egypt – deltu Nilu a západní hranici s Libyí. V souvislosti se začátkem voleb dne 28. 11. 2011 nadále nelze zcela vyloučit možnost stávek a demonstrací a s tím spojených následných těžkostí pro české občany. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje občanům během jejich pobytu v Egyptě vyhýbat se jakýmkoliv shromážděním. Aktuální informace na: www.mzv.cz/cairo |
Jedno z káhirských lákadel, Egyptské muzeum na náměstí Tahrír, je nyní stejně zavřené. "Dával bych pozor na focení v centru velkých měst, došlo k zatčení několika cizinců. Autobusy se dále mohou dostat do zácpy, pokud budou míjet nějaký protestní průvod. Není prostě vhodná doba na turistické výlety do Káhiry," uzavírá tiskový tajemník. Mimo centra velkých měst by však měl být klid.
Jaká je situace v letoviscích?
Návštěva letovisek jako Hurghada či Šarm aš-Šajch je zcela bez problémů. "Všechny služby jsou poskytovány, nedochází k žádnému omezení zásobování či podobně," uklidňuje Kopecký. Ambasáda zatím nemá žádné zprávy, že by se někdo z českých turistů dostal do problémů.
Proč se opět protestuje?
Rozčarovaní Egypťané jsou nespokojení s pomalým postupem reforem. Nyní požadují konec vojenské vlády, ač ji většina po únorovém pádu prezidenta Mubaraka vítala. Většině dochází trpělivost s generály, kteří dohlíží na současné reformy. Na důvěře jim nepřidává, že byli jmenováni ještě padlým prezidentem. Při demontáži minulého režimu prý selhali, stejně jako při zavádění ekonomických reforem a při řešení sociálních problémů. Návrh nové ústavy navíc vyčleňuje armádu mimo běžné struktury a staví ji do role vrchního drába nad demokratickými orgány. To považují protestující za alarmující.
Kdo nyní vyšel na Tahrír?
Nespokojenost opět halasně vyjadřují zejména mladí lidé. Na káhirské náměstí Tahrír proudí podobně jako při lednových protestech proti Mubarakovi. Nyní se k nim však přidávají i islamisté. Ti byli pasování na největší favority voleb a proto se bojí, že je armáda chce předem odstavit od moci.
Generálové neurčitě stanovili, že na poklidný přesun k demokracii budou ze svých pozic dohlížet až do přelomu let 2012 a 2013. V tu dobu by už měla platit nová ústava a měl by být zvolen nový prezident. Protestující však chtějí znát pevný termín jejich odchodu už teď. A nádavkem požadují i odstoupení polního maršála Tantávího. Nespokojené davy chtějí okupovat Tahrír, dokud se jejich požadavky nesplní. A to i navzdory tomu, že armáda zde masové protesty zakázala, aby nebylo centrum hlavního město neustále neprůchodné (o protestech více zde).
Uskuteční se vůbec plánované volby?
První svobodné parlamentní volby začínají už 28. listopadu a mají trvat několik měsíců. Už před současnými protesty sílily pochyby, zda se podaří po celou dobu komplikovaného a zdlouhavého volebního procesu udržet bezpečnost a hladký průběh. Aktuální situace jim jen dává zapravdu. Generálové proto nyní apelují na politické strany, aby protesty odsoudily a samy si tak zaručily poklidný průběh klání.
Jak se situace vyvine?
Těžko říct, co bude následovat. Vládnoucí armádní špičky zasedají a snaží se najít co nejjednodušší řešení další hrozící krize. Zatím se shodly, že demonstrace nebudou potlačovat silou. Po letošních zkušenostech totiž tuší, že by dosáhly jen zvýšení odporu. Vše tak závisí na síle a odhodlání demonstrantů vytrvat. Pokud se jim opět podaří do ulic zlákat takové davy jako počátkem roku, pak se dá očekávat, že armáda bude muset adekvátně reagovat a ustoupit ze svých pozic.
