Vážných zájemcům o úřad prezidenta, kteří na své kandidatuře pracují a s účastí v projektu Otázka pro prezidenta souhlasili, se redakce každý měsíc ptá na vybrané téma. O odpovědích uchazečů o Hrad pak čtenáři hlasují, aniž by věděli, která komu patří.
Výsledky třetího kola Otázky pro prezidenta |
Pořadí účastníků vždy určujeme podle rozdílu mezi udělenými souhlasy a nesouhlasy. V tomto kole nebyly rozdíly tak výrazné jako v kolech předchozích, kdy někteří účastníci skončili z důvodu velkého množství nesouhlasných reakcí i v minusu. Tentokrát čtenáři celkově mnoho nesouhlasných reakcí neudělovali.
Jedním z důvodů může být skutečnost, že k problematice prezidentských milostí nikdo z účastníků nezaujal výrazněji vyhraněný či vyloženě odmítavý postoj. Výsledky účastníků umístěných na prvních dvou příčkách, jsou pro tentokrát velmi těsné - dělí je necelý procentní bod.
Třetího červencového kola se zúčastnilo sedm zájemců o Hrad - Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Otto Chaloupka, Vratislav Kulhánek, Igor Sládek a Karel Štogl. Nezapojili se naopak prezident Miloš Zeman a předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek.
V anonymním hlasování o odpovědích na téma prezidentských milostí se čtenářům iDNES.cz nejvíc líbila odpověď lékaře a aktivisty Marka Hilšera - získala největší míru souhlasu čtenářů. S jeho odpovědí se ztotožnilo 76 % hlasujících, 13 % bylo proti.
Hilšer zvítězil se svým postojem v projektu Otázka pro prezidenta již podruhé. Poprvé uspěl hned v prvním kolem, kdy čtenáře oslovil svým receptem na řešení vládní krize (více čtěte zde).
V aktuální odpovědi Hilšer akcentoval především názor, že milost v rukou moudrého prezidenta „reprezentuje princip lidskosti vyvažující nekompromisnost a nedokonalost práva“. Prezident by však podle jeho slov v zájmu posilování důvěry ve spravedlnost měl být schopen svá rozhodnutí veřejně odůvodnit.
1. Marek Hilšersouhlasy: 76 %, nesouhlasy: 13 %, rozdíl 63 % (zaokr.) Mělo by platit, co je psáno, to je dáno. Avšak konflikt mezi realitou života a právem může být někdy až nemilosrdně krutý. Institut milosti v rukou moudrého prezidenta reprezentuje princip lidskosti vyvažující nekompromisnost a nedokonalost práva. Neosobní, hromadné amnestie, nebo dokonce zneužívání milosti vážně podkopávají důvěru občanů ve spravedlnost. Prezident má být lidský v případech, které si to žádají, ale v zájmu posilování důvěry ve spravedlnost musí svá rozhodnutí veřejně odůvodnit. |
Jen ve velmi těsném závěsu za vítězem třetího kola se umístil se svou odpovědí sociální antropolog a textař Michal Horáček. Dostal více souhlasných, současně však i více nesouhlasných hlasů. K institutu prezidentské milosti se vyjádřil o něco konkrétněji, když uvedl, že jedna z forem milosti - a sice zastavení trestního stíhání - je pro něj nepřípustná.
Prezident by podle Horáčka neměl stát nad policií a soudy. Stejně tak odmítl plošné amnestie, jakou byla třeba ta Klausova v roce 2013. Tohle a jiná obdobná rozhodnutí podle jeho slov narušují důvěru občanů v právní stát.
2. Michal Horáčeksouhlasy: 77 %, nesouhlasy: 14 %, rozdíl 62 % (zaokr.) Život přináší situace, kdy je soudce nucen rozhodnout podle platného zákona, i když ví, že zákon je v tomto jednom konkrétním případě příliš tvrdý. Tehdy je použití milosti oprávněné. Nepřípustná však pro mě je jedna ze tří forem milostí: zastavení trestního stíhání. Prezident by podle mého názoru neměl stát nad orgány činnými v trestním řízení či nad soudy. Navíc plošné abolice, jakou byla ta Klausova, ničí důvěru občanů v ČR jako právní stát, kde jsou si všichni lidé před zákonem rovni. |
Třetí nejúspěšnější odpověď patří bývalému předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Adept, který minulý měsíc zvítězil se svým postojem k problémům migrace, teroru a uprchlických kvót (čtěte zde) tentokrát prozradil, že by jako prezident uděloval milosti jen zcela výjimečně, a to zejména kvůli vážné zdravotní či sociální situaci dotyčného a jeho rodiny. Ve své odpovědi, která byla stejně jako u ostatních uchazečů v souladu s pravidly projektu omezena délkou 500 znaků, také striktně odmítl plošnou amnestii.
3. Jiří Drahošsouhlasy: 66 %, nesouhlasy: 20 %, rozdíl 46 % (zaokr.) Milost znamená naději a ta často bývá tím posledním, co člověku zbývá. Má-li být v případě odsouzeného nositelem takové naděje prezident, pak bych se této pravomoci nezříkal. Neměla by ale nahrazovat nebo měnit výrok soudu o vině, prezident není nejvyšší "odvolací instance". Proto bych milost uděloval ve skutečně výjimečných případech, a to především kvůli velmi vážné zdravotní či sociální situaci dotyčné osoby i její rodiny. Zcela jinou kategorií je amnestie. Tu striktně odmítám. |
Zájemci o úřad prezidenta, kteří v aktuálním kole obsadili první tři příčky a současně budou dle již dříve zveřejněného průzkumu v lednových volbách zřejmě největšími soupeři Miloše Zemana, se už v minulosti v médiích vyjádřili, že „s vypuštěním nájemného vraha“ Jiřího Kajínka zásadně nesouhlasí.
Pokud by udělení milosti jako prezident zvažoval Igor Sládek, rozhodoval by se podle řady faktorů. Největší šanci by u něj měl pachatel méně závažného zločinu, který si již většinu trestu odseděl, nehrozí u něj recidiva a jeho nepřítomností trpí rodina - nezaopatřené děti či nemohoucí rodiče.
4. Igor Sládeksouhlasy: 64 %, nesouhlasy: 21 %, rozdíl 43 % (zaokr.) Prezidentské milosti by měly být naprosto výjimečné a měly by být pouze poslední pojistkou v případě prokazatelného selhání systému spravedlnosti. Druhou oblastí možného udělení milostí by bylo milosrdenství v případech, kdy se u odsouzeného nejednalo o těžký zločin, kdy byla odpykána většina trestu, kdy nehrozí recidiva a kdy, a to hlavně, nepřítomností odsouzeného těžce trpí rodina, hlavně pak nezaopatřené děti či nemohoucí rodiče. Znovu ale opakuji, byly by to pouze velmi výjimečné případy. |
Páté nejlepší skóre, a sice 33 procent, si od čtenářů vysloužil politik a podnikatel Otto Chaloupka. Při případném udělení milosti by nejednal na vlastní pěst, ale za nutné považuje projednání s nezávislými odborníky. Pravomoci by se však nevzdával. „Nevím, jestli nenastane situace, ve které by udělení milosti bylo správným krokem,“ uvedl.
5. Otto Chaloupkasouhlasy: 57 %, nesouhlasy: 23 %, rozdíl 33 % (zaokr.) Jedná se o mocný nástroj, jímž je možné napravit křivdu, ale také jeho neuváženým použitím způsobit neštěstí nebo dokonce spáchat zločin. Není možné předem říct, jestli a jak často bych ho využil. V žádném případě bych se ale této pravomoci nevzdával, protože nevím, jestli nenastane situace, ve které by udělení milosti bylo správným krokem. Ten by ale bylo nutno podrobně projednat s nezávislými odborníky, aby nedošlo ke křivdám větším než ty, které se mají milostí napravit. |
Dva nejnovější účastníci projektu Otázka pro prezidenta se ve třetím kole ocitli na šestém a sedmém místě. Karel Štogl zdůraznil, že by prezident by se v žádném případě neměl pokoušet zvýšit si udělením milosti popularitu nebo odpoutat pozornost od důležitých problémů. Přestože dostal stejně souhlasných hlasů jako Otto Chaloupka, s jeho názorem současně více čtenářů iDNES.cz nesouhlasilo.
6. Karel Štoglsouhlasy: 57 %, nesouhlasy: 29 %, rozdíl 29 % (zaokr.) Institut milosti je silnou pravomocí prezidenta, který by ji měl udělovat moudře a spravedlivě. V žádném případě by se prezident neměl udělením milosti pokoušet zvýšit si popularitu nebo odpoutat pozornost od důležitějších problémů. Vytvořil bych poradní orgán složený z odborníků z řad právníků a lékařů, který by z hlediska zdravého rozumu, milosrdenství, sociálních a zdravotních důvodů posuzoval žádosti o milosti. Moje rozhodnutí o udělení milosti by bylo transparentní a veřejně odůvodněné. |
Nejvíc nesouhlasných hlasů za svoji odpověď dostal Vratislav Kulhánek, který by milost v žádném případě nedal násilníkovi, korupčníkovi ani člověku odsouzenému za zneužití pravomoci. Proto nakonec skončil na sedmém místě s dvaceti procent.
7. Vratislav Kulháneksouhlasy: 51 %, nesouhlasy: 31 %, rozdíl 20 % (zaokr.) Právo prezidenta odpustit tresty, tzv. prezidentská milost, je dáno Ústavou ČR. Spravedlnost není nikdy dokonalá, a proto je mé stanovisko k možnosti udělit milost kladné. Tento institut bych využíval velice zřídka a pouze z humánních důvodů. Zásadně bych jej nepoužil v případech násilných trestných činů a činů spojených se zneužitím pravomoci a korupčního jednání. Podmínkou by muselo být doporučení ministerstva spravedlnosti a kontrasignace předsedou Senátu Parlamentu České republiky. |
(Všechna procenta uvedená v jednotlivých rámečcích jsou zaokrouhlená. Dopočet do sta procent vedle souhlasů a nesouhlasů tvoří neutrální odpovědi.)