V projektu Otázka pro prezidenta pokládá portál iDNES.cz jednou za měsíc otázku vážným zájemcům o úřad prezidenta, kteří na své kandidatuře pracují a kteří s účastí v projektu souhlasili (podrobnosti zde).
Výsledky druhého kola Otázky pro prezidenta |
Čtenáři pak o odpovědích hlasují, aniž by věděli, komu která patří. Hodnotí tak výhradně odpověď jako takovou, nikoliv prezidentského uchazeče.
Z oslovených zájemců se druhého kola (o jeho začátku čtěte zde) zúčastnili Jiří Drahoš, Marek Hilšer, Michal Horáček, Otto Chaloupka a Igor Sládek. Účast „z časových důvodů“ odmítl prezident Miloš Zeman. Neúčastní se ani předseda SPR-RSČ Miroslav Sládek.
Největší míru souhlasu s odpovědí na otázku, jak by uchazeč z pozice prezidenta vystupoval k tématům migrační krize, uprchlíků a teroristických útoků, vzbudila odpověď bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše.
Ten ve své odpovědi akcentoval nejen následky, ale i důležitost řešení příčin migrace a teroristických útoků. Vyslovil se pro lepší hájení vnější hranice EU a posílení bezpečnostních složek včetně tajných služeb. „Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci,“ uvedl ve své odpovědi Drahoš.
1. Jiří Drahošsouhlasy: 68 %, nesouhlasy: 21 %, rozdíl + 48 (zaokr.) „Musíme současně řešit následky i příčiny. Evropa by měla lépe hájit vnější hranici a kontrolovat ty, kteří k nám přicházejí. Abychom omezili riziko útoků teroristů, musíme posílit všechny složky ochrany, včetně tajných služeb. Díky ekonomické síle Evropy pak lze řešit problémy v místech jejich vzniku. Každá nová studna nebo závlahový systém pro pěstování potravin v subsaharské Africe snižují motivaci místních obyvatel k migraci. Tam by měla Evropa směrovat své úsilí, nikoliv do vnucených kvót.“ |
Právě Drahoš bývá svými odpůrci označován za „vítače“. Kritický postoj k někdejšímu předsedovi Akademie věd u nich pramení především z tzv. Výzvy vědců proti strachu a lhostejnosti, kterou podepsal.
Výzva nicméně žádné „vítání migrantů“ neobsahuje. Stojí v ní, že nechce zlehčovat rizika plynoucí z migrace ani agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům, přičemž se vymezuje proti rozdmýchávání a tolerování etnické a náboženské nesnášenlivosti v ČR (viz text výzvy), k čemuž podle výzvy přispívá šíření lží posilujících paniku.
Mezi lži spojené s migrací a běženci patřily v ČR například zprávy, jak arabští uprchlíci na Dačicku podřezali hospodářská zvířata, jak u Kostelce znásilnili holčičky a jak se v Chebu nacpali do vlaku i na jeho střechu. Nic z toho se nestalo.
Vědci, včetně podepsaného Jiřího Drahoše, vybízeli k diskusi „s chladnou hlavou a na základě faktů“. Cizince nenavrhovali hromadně přijímat, žádali pro ně zajištění bezpečí a důstojného zacházení, přičemž přijímání a integrace se měly týkat „těch skutečně potřebných bez etnické a náboženské diskriminace“.
2. Michal Horáčeksouhlasy: 60 %, nesouhlasy: 24 %, rozdíl +36 „Budu vyžadovat, aby Česká republika přitvrdila ve vyhledávání a eliminaci islamistické propagandy. Aby se podílela na rozbíjení sítí převaděčů a pašeráků. Zlepšila výkon vlastních tajných služeb a jejich koordinaci se službami stejně ohrožených zemí. Systému kvót se nepodřídíme. Jako vrchní velitel ozbrojených sil budu trvat na naší připravenosti přispět k evropsky koncipované obraně schengenských hranic. Terorismus považuji za nebezpečí, s nímž se musíme vypořádat nekompromisně.“ |
Proti kvótám na přerozdělování uprchlíků se vyslovil také druhý muž pořadí druhé otázky, antropolog a textař Michal Horáček. Ten výslovně zmínil potřebu přitvrzení ve vyhledávání a eliminaci islamistické propagandy, rozbíjení sítí převaděčů a pašeráků.
„Terorismus považuji za nebezpečí, s nímž se musíme vypořádat nekompromisně,“ uzavřel Horáček svou odpověď, která byla stejně jako u ostatních uchazečů v souladu s pravidly projektu omezena délkou 500 znaků.
3. Marek Hilšersouhlasy: 61 %, nesouhlasy: 28 %, rozdíl +33 „Francouzsko-britská zkušenost s migrací jasně ukazuje, že nechceme, aby se stejné věci děly u nás. ČR je 5. nejbezpečnější země světa, a tak to musí zůstat. Nehledě na kvóty nejsme cílovou zemí muslimské migrace. Nemáme se proto čeho bát. I ti, kdo přišli, ihned odešli. Ostražitost je vždy na místě, ale manipulativní zneužívání obav lidí pro osobní politické cíle považuji za cynickou politickou nízkost. V prezidentském přístupu je třeba pevně dbát na naše bezpečí, ale nesmí se zneužívat strach.“ |
Vítěz prvního kola Otázky pro prezidenta Marek Hilšer zdůraznil, že Česká republika je pátou nejbezpečnější zemí světa (neuvedl zdroj, ale ČR se v podobných srovnáních umisťuje velmi dobře poměrně často, pozn. red.). „Nehledě na kvóty nejsme cílovou zemí muslimské migrace. Nemáme se proto čeho bát. I ti, kdo přišli, ihned odešli,“ poznamenal Hilšer.
Rozdíl mezi Hilšerem a Horáčkem byl malý a kdyby se odpovědi řadily podle podílu souhlasných reakcí na celku, byl by Marek Hilšer druhý. (Kvůli technické chybě jsme jej tak v první verzi článku uvedli, za záměnu pořadí se omlouváme.)
4. Igor Sládeksouhlasy: 48 %, nesouhlasy: 45 %, rozdíl +3 „Okamžitá a úplná ochrana hranic Schengenu, včetně využití NATO. Pokud toho nebude docíleno, pak vytvořit blok zemí, rozhodnutých chránit své občany, území, zájmy, kulturu a tradice (V4, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Pobaltí). Stejně jako u fašismu, zákaz veřejné propagace islámu a jeho symbolů. Každé porušení či radikalizaci trestat deportací celé rodiny zpět do země původu. Okamžitá investice do osvěty (kontrola porodnosti), vzdělávání, pracovní morálky, a to přímo v místech původu problémů.“ |
Relativně nejmenší podíl souhlasných reakcí vzbudili dva muži, kteří své odpovědi koncipovali nejradikálněji - Igor Sládek a Otto Chaloupka.
Sládek navrhoval zákaz veřejné propagace islámu a trestání kolektivní vinou (deportacemi celé rodiny). Chaloupka označil dění v Evropě za „invazi islámu se záměrem zlikvidovat naši po generace budovanou kulturu a civilizaci“, většina migrantů chce podle něj Evropany zotročit. Proto by islám coby „nenávistnou ideologii“ se všemi projevy a symboly zakázal.
Pravda je, že jak Chaloupka, tak Sládek měli - i přes obsazení 4. a 5. místa - stále poměrně hodně souhlasných reakcí, s nesouhlasy se dělily zhruba půl na půl. A platí i to, že struktura hlasujících čtenářů je odlišná od struktury jejich podmnožiny - diskutérů. Ti tvoří jen zlomek z celkového počtu čtenářů.
5. Otto Chaloupkasouhlasy: 45 %, nesouhlasy: 49 %, rozdíl -5 (zaokr.) „Nejde o migraci. Jde o invazi islámu se záměrem zlikvidovat naši po generace budovanou kulturu a civilizaci. Mezi "uprchlíky" je málo prchajících před nebezpečím. Většina jde po našich výhodách nebo s úmyslem zavléct sem islám a zotročit nás. Pomozme těm, kdo si to zaslouží, ale jen podle našich možností a hlavně až po tom, co zajistíme důstojný život našim vlastním potřebným. Islám je nenávistná ideologie, nepatří do 21. století, a je potřeba ho se všemi jeho projevy a symboly zakázat.“ |
(Všechna procenta uvedená v jednotlivých rámečcích jsou zaokrouhlená. Dopočet do sta procent vedle souhlasů a nesouhlasů tvoří neutrální odpovědi.)
