Podle něj se ze dvou dopisů, které Otakar T. před sebevraždou napsal své rodině, dá vyčíst nepřímé doznání k činu. "Konkrétně třeba z věty 'Všechno jsem totálně podělal'. Přiznal také, že jako partner a otec nestál za nic. Vůbec poprvé se vyjádřil sebekriticky," uvádí Hubálek podezřelé znaky.
Na těle zavražděné dívky se žádné biologické stopy po Otakarovi T. nenašly, státní zástupkyně přesto oznámila, že je s vysokou mírou pravděpodobnosti pachatelem násilné vraždy nezletilé dívky.
Mezi důkazy žalobkyně zahrnula například genetické stopy jak na batohu, tak na šatech Aničky, pachové stopy na nářadí nalezeném poblíž místa, kde bylo zakopáno tělo, nebo vlákna z šatů oběti, která se shodují s materiálem, který Otakar T. odcizil krátce před zmizením dívky.
Svou roli mohla sehrát i závist
Hubálek si stanovil dvě verze, které by mohly být motivem činu Otakara T. Z dostupných materiálů vyčetl, že obviněný všem vyprávěl, jak má skvělou rodinu a luxusní dům se zahradou. Což samozřejmě nebyla pravda. Otec Aničky J. ale takový život vedl.
První verze hovoří o neplánovaném zabití. Otakar T. měl chtít dívce jen vzít klíče a vykrást jejich dům. Když se k ní ale přiblížil, sexuálně ho vzrušila. On ji zneužil a pak zabil jako jediného svědka.
Podle Hubálkovy druhé verze si Otakar T. vraždu naplánoval. Při dlouhodobém sledování rodiny obviněný dívku vnímal jako atraktivní erotický objekt, vzbudila se v něm dosud ukrytá sexuální deviace z okruhu pedofilního sadismu. A roli sehrála i závist a psychopatická iracionální odplata za neúspěšný zpackaný životní příběh.
