Mnozí si jej s Ostravou začali spojovat díky fenomenálnímu úspěchu filmu Rodina je základ státu od Roberta Sedláčka, díky hlavní roli otce a zároveň prchajícího manažera s máslem na hlavě. Dnes však válí hlavně jako komik ve společném pořadu Partička.
Fakta: Igor ChmelaOsobitý divadelní a filmový herec se narodil 2. ledna 1971 v Ostravě, kde prožil i své dětství. V letech 1985 až 1989 studoval Střední průmyslovou školu železniční v Letohradě a následně se vrátil do Ostravy, kde pracoval jako traťový dělník. Po dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1992 na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Ačkoliv původně přihlášku na DAMU podal, později ji vzal zpět a k přijímacím zkouškám šel dělat jen přihrávače v dialogu svému kamarádovi herci Martinu Fingerovi. Přijímací komisi ovšem natolik zaujal, že ho přemluvili, aby si přihlášku podal dodatečně. V roce 2002 dostal nabídku na angažmá v Divadle Na zábradlí, kterou přijal, a dodnes je stálým členem souboru. V současné době exceluje spolu s Ondřejem Sokolem, Michalem Suchánkem a Richardem Genzerem v improvizační show Partička. |
"V Ostravě jsem působil jako traťový dělník na hlavním nádraží, posléze jsem povýšil na takzvaného pochůzkáře, to znamená, že jsem kontroloval Ostravu - Hlavní nádraží a Ostravu-Střed," říká Igor Chmela.
To není vtip, ale skutečná zpověď herce v zákulisí divadelní šatny Domu kultury města Ostrava, kde Chmela nedávno hrál v nové komedii Tři verze života. "Dva roky jsem tu bouchal šutr pod koleje."
K herectví se dostal oklikou, původně dělal přijímací zkoušky na Střední průmyslovou školu stavební v Ostravě. Tedy tam, kde například studoval Radek Pastrňák, lídr kapely Buty. "Udělal jsem je, ale nebyl přijat. Tak jsem šel na průmyslovku, kde byla specializace Oprava a rekonstrukce železničního svršku a spodku," vypráví. Po železnici se mu však nestýská, je to fyzicky náročná práce.
Pomohl mu k popularitě film? "Rodina je základ státu, co to má s Ostravou společného? Natáčelo se to na jižní Moravě, ve Strážnici, bylo to hezké. Ale myslím, že mě více lidí identifikuje s Ostravou díky Partičce. Dneska jsme měl třeba příhodu s taxikářem u parkování. Ptal se mě: Seš tu sám? Jsem, řekl jsem. Když potkávám lidi, tak někteří si říkají: To je ten týpek z Partičky."
V Ostravě vyrůstal do patnácti let. Zůstalo mu něco z tohoto období, třeba ona příslovečná ostravština? "Určitě mi zůstala pod kůží. To jsou věci, kterých se nezbavíte. Slova nezmizí, zvláště když se člověk dostane do nějaké nepředvídané situace," říká zamyšleně.
A jak je na tom herec z Partičky se známými místy ve svém rodném městě? "Tady za rohem jsem se narodil, na Fifejdách," ukazuje jakoby směrem z divadelní šatny. "Vyrůstal jsem na sídlišti a to nevím, jestli lze mít jako oblíbené místo. Ale částečně jsem také vyrůstal ve Slezské Ostravě, kde bydlela babička," rozzáří se najednou.
Igor Chmela ve filmu Největší z Čechů
Anna Geislerová a Igor Chmela ve filmu Čtyři slunce
Z představení pražského Divadla Na zábradlí Česká válka - Igor Chmela
Tam pobýval docela často. Dokonce se tam nedávno přijel podívat. "Shodou okolností jsem se tu stavoval před čtrnácti dny a šel jsem se podívat na ten dům. Už vlastně neexistuje, je vybydlený. Vedle něj postavili nějaký příšerný penzion podle toho, jak někomu vyšel podnikatelský záměr, a posadil ho tam na Slezské," popisuje Igor Chmela a pokračuje líčením zážitků z období do svých patnáctin.
"U špice, tam, kde bývaly kdysi diskotéky, jsme chodili jako děcka a dělávali jsme bojové hry. Také jsme si hrávali kolem Bezručova sadu. Nedaleko stávala věznice, kde Ivan Olbracht napsal své Zamřížované zrcadlo," dodává se záměrným důrazem znalce místních dějin.
K divadlu se ovšem dostal náhodou, a to v okamžiku, kdy dělal dvouletou vojenskou službu na Jesenicku. Do Ostravy se teď vrací jako jeden z nejzajímavějších herců současnosti.
