Jihokorejského ministra zahraničí už v pondělí jednomyslně doporučili členové Rady bezpečnosti, a hlasování Valného shromáždění bylo tedy považováno spíš za formalitu.
Složit svou ministerskou funkci by měl do prosince, kdy se chystá jeho přísaha. Pak se stane osmým generálním tajemníkem v historii OSN a druhým zástupcem Asie v čele světové organizace.
Podle svých dřívějších vyjádření slibuje zefektivnit činnost OSN, vrátit jí dobré jméno pošramocené korupcí a sexuálními skandály v mírových jednotkách, prohloubit spolupráci s členskými státy a podílet se na vyřešení severokorejského jaderného programu.
Pan Ki-mun je pracovitý, ale prý nevýrazný
Kariérní diplomat Pan Ki-mun je považován za schopného vyjednavače. Je prý nesmírně pracovitý, působí skromně a nenápadně, své okolí proto musí čas od času přesvědčit, že dokáže prosadit svůj názor.
Pan Ki-mun má ale také pověst nevýrazného politika a ti diplomaté říkají, že bude zřejmě typickým vrcholným představitelem OSN: bude se vyhýbat konfliktům. Ale může skutečně dokázat mnohé - po svém předchůdci bude snadné věci měnit k lepšímu.
Kdo je Pan Ki-mun
Dvaašedesátiletý absolvent oboru mezinárodní vztahy na Soulské a následně na Harvardské univerzitě začal svoji diplomatickou kariéru počátkem 70. let minulého století.
Během více než tří desítek let vystřídal řadu postů. První zahraniční misí pro něj bylo indické Díllí. Později působil mimo jiné jako jihokorejský velvyslanec při OSN či ve Spojených státech.
Někdejší prezidentův poradce pro otázky bezpečnostní politiky usedl do křesla šéfa resortu zahraničních věcí v lednu 2004. Během svého působení ve funkci sehrál klíčovou roli při šestistranných rozhovorech o severokorejském jaderném programu.
Není to jeho první funkce ve strukturách OSN. Před pěti lety předsedal 56. Valnému shromáždění.
Pan Ki-mun je ženatý a s manželkou mají syna a dvě dcery.
Annan nedokázal ovlivnit dění
Jeho předchůdce Kofi Annan získal spolu s OSN v roce 2001 Nobelovu cenu míru. Během válečných konfliktů v Kosovu, Iráku či Afghánistánu ale světová organizace nedokázala ovlivňovat dění a války probíhaly plně v režii Západu a především USA.
Poslední léta Annanovy éry se s ním táhl skandál spojený s jeho synem, který se nedokázal zbavit podezření z korupce a využívání postavení svého otce při kontraktech na odkupy ropy ze Saddámova Iráku.
