Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Klan Hakkání je na černé listině, OSN na obávané povstalce uvalila sankce

  6:38aktualizováno  6:38
Rada bezpečnosti OSN zařadila afghánsko-pákistánskou povstaleckou síť kolem mocného klanu Hakkání na takzvanou černou listinu a uvalila na obávané bojovníky sankce. Síť Hakkání je obviňována z bezpočtu atentátů v Afghánistánu a patří mezi nejaktivnější a nejnebezpečnější povstalecké skupiny.

Džaláluddín Hakkání na snímku z roku 1998 | foto: AP

Sankce zavazují všechny členské státy OSN k tomu, aby síti Hakkání zmrazily majetek, zakázaly členům cestovat a zavedly embargo na prodej a dodávky zbraní, oznámila americká velvyslankyně při OSN Susan Riceová.

Právě Spojené státy už v září přidaly tuto skupinu na svou listinu teroristických organizací. Od sankcí si mezinárodní společenství slibuje zastavení toku peněz, které k této skupině proudí přes prostředníky ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

Kde se ukrývají povstalci Hakkání

Mapa Afghánistánu a Pákistánu

Mapa Afghánistánu a Pákistánu

Peníze na financování svých aktivit má klan nejen z obchodu s drogami a z výkupného za rukojmí, ale i z legálního portfolia obchodních aktivit svých loajálních přívrženců a prostředníků. Včetně například přepravních a stavebních firem nebo obchodníků s nemovitostmi.

Sankční výbor Rady bezpečnosti stejná opatření v pondělí prosadil také pro jednoho z vrchních operačních velitelů této skupiny Abdula Raufa Zákira. Ten má stát v pozadí desítek sebevražedných atentátů v Afghánistánu a v hierarchii povstalců má vystupovat jako hlavní šéf a plánovač sebevražedných operací takzvaného "severního křídla". Na starost má akce v afghánské metropoli Kábulu a provinciích Tachár, Baghlán a Kundúz.

Povstalci kolem starého válečníka

Klan Hakkání kolem válečného veterána Džalaluddína Hakkáního a jeho syna Siraje má podle amerických odhadů kolem dvou až čtyř tisíc bojovníků a stále udržuje těsné vztahy s Talibanem i al-Káidou. Až dosud však na americkém seznamu teroristických skupin nefiguroval, mimochodem stejně jako samotné hnutí Taliban.

Paštunský kmenový vůdce Hakkání býval velitelem mudžahedínů proti sovětským vojskům v osmdesátých letech. Později byl vojenským velitelem Talibanu a guvernérem provincie Paktíja.

Jeho bojovníci jsou zodpovědní za celou řadu útoků proti spojeneckým jednotkám v Afghánistánu. Je jedním z hlavních odpůrců současné afghánské vlády. Od afghánského prezidenta Hamída Karzáího přitom kdysi dostal nabídku, aby stal ministerským předsedou.

Hořící hotel Intercontinental v Kábulu, který přepadli útočníci (29. června

Hořící hotel Intercontinental v Kábulu, který přepadli útočníci (29. června 2011)

Helikoptéra NATO krouží kolem rozestavěné výškové budovy, ve které se ukrývají

Helikoptéra NATO krouží kolem rozestavěné výškové budovy, ve které se ukrývají povstalci z Talibanu (13. září 2011)

Bezpečnostní jednotky střeží příjezd do hotelu Intercontinental v Kábulu, který

Bezpečnostní jednotky střeží příjezd do hotelu Intercontinental v Kábulu, který přepadli útočníci (29. června 2011)

Povstalci operují z bezpečných úkrytů ze Severního Vazíristánu v Pákistánu, odkud přes hranice pronikají na své tradiční území v afghánských provinciích Paktíja, Paktika a Chóst. Síť Hakkání má například na svědomí útok na objekt OSN v Kábulu, při kterém zemřelo 5 zahraničních pracovníků, bombový útok na hotel Serena v Kábulu i neúspěšný atentát na afghánského prezidenta Hamída Karzaího, ale také útok na základnu Chapman 30. prosince 2010, při kterém zemřelo 7 agentů americké CIA.

Mezi zatím poslední velké akce patří útok na hotel Intercontinental v Kábulu v červnu 2011, kdy bylo zabito 11 afghánských civilistů a dva policisté nebo rozsáhlý útok na americké velvyslanectví a velitelství NATO v nejstřeženější zóně Kábulu v září 2011.

Přestřelka tehdy trvala 19 hodin. Spolu s Kvétskou šúrou talibanského vůdce mully Umara a militantní stranou Hezb-i-Islamí patří mezi tří hlavní povstalecké skupiny v Afghánistánu. Povstalci Hakkání také drží celou řadu západních rukojmí včetně amerického seržanta Bowea Bergdahla. Ten je v zajetí už tři roky.

Prodloužená ruka pákistánských špiónů

Američané navíc mají dlouho podezření, že Hakkání udržuje velmi úzké těsné styky s pákistánskou tajnou službou ISI a že Pákistán přímo povstalce podporuje. Bývalý šéf amerického sboru náčelníků Mike Mullen přímo označil při slyšení před Kongresem klan Hakkání za "prodlouženou ruku" pákistánské tajné služby.

Pákistán ale takové obvinění odmítá a v reakci na rozhodnutí Rady bezpečnosti tvrdí, že vlastně žádné sankce zavádět nemusí. "Zbrojní embargo, zmrazení majetku a zákaz cestování již platí," uvedl vládní mluvčí Kamar Zaman Kaira.

Zavedení sankcí přivítal i samotný Afghánistán. Přestože se vláda prezidenta Hamída Karzáího snaží s povstalci jednat o míru, klan Hakkání mezi partnery k jednání není. "Nechceme žádný druh dohody s Hakkání, kteří stojí za mnoha útoků na afghánské bezpečnostních síly a civilisty, včetně žen a dětí," citovala agentura Reuters prezidentova mluvčího Ajmala Faizího. Mocný klan podle něj nesplňuje kritéria pro dialog a navíc "slouží cizí špionážní agentuře".

Autor: natoaktual.cz


Hlavní zprávy

Nejčtenější



Další z rubriky

NATO změní velitelskou strukturu, kvůli Rusku i teroristům

Předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel (uprostřed), vrchní velitel...

Vojenský výbor NATO složený z náčelníků šábů jednotlivých členských zemí podpořil změny na úpravy velitelské struktury...

Makedonie znovu usiluje o vstup do NATO. Musí vyřešit spor o název

Generální tejemník NATO Jens Stoltenberg hovoří v makedonském parlamentu

Makedonie obnovila své úsilí připojit se k Severoatlantické alianci. „Dveře zůstávají otevřené,“ nabídl šéf NATO Jens...

Jednotka ze Strakonic má pohotovost v NATO. Může jít kdykoli do akce

Protiletadlový komplet RBS-70.

Pro dvě stovky vojáků protivzdušné obrany ze Strakonic začala tříletá pohotovost v rámci Sil rychlé reakce NATO. V...

Najdete na iDNES.cz