INFOGRAFIKA: Dětští vojáci ve světě
Francie spolu s fondem UNICEF pořádá konferenci, která má oživit deset let staré dohody z jihoafrického Kapského Města - ty jasně říkaly, že do zbraně nesmí nikdo, komu ještě nebylo osmnáct let.
UNICEF spolu s humanitární organizací Save the Children připomíná, že celá řada zemí toto pravidlo odmítá respektovat.
Na celém světě jsou stovky tisíc dětí, které jsou v útlém věku donuceny sáhnout po zbrani a vraždit. Podle OSN jich v roce 2006 bylo nejméně čtvrt milionu.
"Situace je pořád otřesná," píše se v oficiální zprávě ke konferenci. "Ozbrojenci dětské vojáky brutálně zastrašují. Děti musejí už v rámci výcviku páchat nepředstavitelná zvěrstva a pak je používat na bojišti."
Ve třinácti zemích je přítomnost dětských vojáků potvrzená: v Afghánistánu, Burundi, Čadu, Somálsku, Súdánu, Ugandě, Demokratické republice Kongo, Barmě, Kolumbii, Nepálu, Srí Lance, Pobřeží slonoviny a na Filipínách. Na šest z nich je kvůli tomu podána stížnost u Rady bezpečnosti OSN.
Jenže děti nebojují jen v těchto zemích. Typické jsou například obrázky malých ozbrojenců z palestinských autonomních oblastí, z Iráku či Íránu.
Zpečetěný osud
"Kariéra" malých vojáků často začíná tak, že je rebelové unesou přímo z rodné vesnice. Děti nejdřív podstoupí výcvik, někdy mají za úkol drancovat a rabovat a kořist přinášet dospělým velitelům.
Když vzdorují, rebelové je bez váhání odpraví. "Viděl jsem to na vlastní oči. Pak už jsem byl zticha a jen plnil rozkazy," vypráví Abubakar, bývalý dětský voják ze Sierry Leone. "Pak nás učili bojovat. Jen po několika hodinách tréninku jsem musel naostro pálit z AK 47," říká.
Tíživé vzpomínky
"Někteří lidé se mylně domnívají, že děti vstupují do řad ozbrojenců dobrovolně. Ale tak to není. Buď je do zbraně vžene obrovská bída, v níž žijí, nebo jsou prostě uneseny," tvrdí Pernille Ironside, úřednice z UNICEF, která působí v Kongu. "Dívky se stávají manželkami či sexuálními otrokyněmi vojáků," dodává.
"Žádné dítě nechce být vojákem, vždycky ho k tomu donutí okolnosti. Není snadné na to vzpomínat," řekl na pařížské konferenci Ishmael Beah, rovněž bývalý dětský voják ze Sierry Leone. Apeloval na mezinárodní společenství, aby se v tomto ohledu neomezovalo jen na debaty a "konečně něco udělalo".
Mírové smlouvy už v minulosti ukončily několik konfliktů notoricky známých zneužíváním dětských vojáků. Pro malé ozbrojence to ale většinou neznamenalo opravdové vysvobození.
Leckdy se nedokázali vrátit do normálního života. Děti byly zvyklé na zvrácený válečný režim a navíc se setkávaly s nevraživostí okolí. Lidé jim vyčítali násilnou minulost, za kterou však tyhle předčasně vyspělé duše nemohly.
"Chci se zapojit do normálního života, protože stárnu. Ale jsem zvyklý žít život vojáka," říká Abubakar, kterému je teď něco přes dvacet. Po občanské válce, která skončila v roce 2002, vstoupil do pravidelné armády Sierry Leone a podstoupil britský výcvik. "Kdo je jednou vojákem, už jím zůstane.
