Dokument varuje, že nejistota panující ohledně budoucnosti provincie a její ekonomická stagnace "mohou dostat provincii do začarovaného kruhu nenávisti a krveprolití, které nakazí celý region".
Zprávu nazvanou Kolaps v Kosovu předkládá Mezinárodní krizová skupina měsíc po vlně etnického násilí v této oblasti, během něhož albánští extremisté zaútočili na Srby a jejich majetek. Po nepokojích považovaných za nejhorší od konce války 1998-99 zůstalo 19 mrtvých a devět stovek zraněných.
Pokud se příčiny násilí nebudou řešit ihned a přímo politickými, bezpečnostními a dalšími opatřeními, hrozí, že se Kosovo stane evropským západním břehem Jordánu, konstatuje zpráva.
Albánští výrostci, extremisté a zločinci podle ní dostávají mise OSN a NATO do pozice velmi slabých institucí. "OSN zřejmě není schopná připravit Kosovo na přechod od války k míru, od politického zapomnění ke konečnému statusu," píše zpráva a dodává, že mezinárodní jednotky vedené NATO, které jsou odpovědné za ochranu pronásledované srbské menšiny, ztratily během nepokojů svoji aureolu neporazitelnosti.
"Na slabost mezinárodního společenství ovšem nezapomenou extremisté v Kosovu a kdekoli jinde na Balkáně," varují členové Mezinárodní krizové skupiny, kteří rovněž kritizují albánské předáky, společnost i média, že výtržníkům povolují ubližovat jiným.
Kosovo je pod správou OSN od roku 1999, kdy NATO leteckými útoky donutilo Bělehrad ukončit represe proti Albáncům a stáhnout ozbrojené síly. Je stále součástí Srbska a Černé Hory, i když Bělehrad nad ním nemá faktickou moc. Jednání o definitivním statusu provincie s převahou albánského obyvatelstva usilujícího
o nezávislost se však stále odkládají.
