Nová zpráva OSN naznačuje, že súdánská vláda v regionu vážně porušovala lidská práva a mohla se dopustit i válečných zločinů. O případech násilí v pátek Radu bezpečnosti OSN informovala Valerie Amosová z Oddělení OSN pro humanitární záležitosti (OCHA).
Spory kvůli rozdělení zeměOdtržením Jižního Súdánu 9. července přišla do té doby největší africká země Súdán o čtvrtinu území a asi tři čtvrtiny zásob ropy. Rozdělení provázely násilnosti. V Chartúmu bylo vyhlášení nezávislosti vnímáno jako ponížení a vzpruha pro separatisty, právě třeba ty v Jižním Kurdufánu. Odtržení Jižního Súdánu je výsledkem mírové dohody, která před šesti lety ukončila nejdelší občanskou válku v Africe (trvala od roku 1983). Nezávislost v lednovém referendu stvrdilo 98,83 procenta obyvatel. |
V Jižním Kurdufánu, který leží na hranicích s nově vzniklým Jižním Súdánem, se podle ní "množí zprávy o masových hrobech, o mizení civilistů a o mimosoudních popravách".
Jenže hodnověrné informace o situaci v regionu lze získat jen těžko, připomněla CNN. Mandát mise OSN v zemi vypršel a jeho pracovníci do oblasti nemají přístup.
V hraničních oblastech Abyei a Jižním Kurdufánu se zostřily boje začátkem června, několik týdnů před vyhlášením nezávislosti Jižního Súdánu. Obyvatelé jižní části země si samostatnost odhlasovali v lednovém referendu a i tehdy tekla krev (čtěte zde).
Objevují se zprávy o masových hrobech
"V červnu humanitární agentury OSN žádaly Chartúm o povolení vstupu do oblasti, ale bylo jim odepřeno," uvedla Amosová. Podle informací Spojených národů boje z domovů vyhnaly nejméně 73 tisíc lidí. Skutečný počet ale může být vyšší.
Nově se také objevily zprávy o existenci masových hrobů. Podle poradce šéfa OSN pro lidská práva Ivana Šimonoviče to uvádějí takzvané sekundární zdroje.
"Viditelný důkaz masových hrobů v Jižním Kurdufánu" podle CNN přinesl také satelitní projekt monitorující násilnosti v Súdánu. Zpráva OSN proto doporučuje další vyšetřování a případné postoupení případu žalobci Mezinárodního trestního soudu.
