Až do pátku nebylo jasno, co bude jubilejním vzkazem, který politici rádoby svorně vyšlou směrem k lidem, tedy občanům EU. Každý stát si to představoval trochu jinak.
I hlasitě kritické Česko teprve v pátek řeklo, že proti textu takzvané Berlínské deklarace nevystoupí. - více zde
Německo jako předsednická země Unie od začátku přesně vědělo, co chce. Sepsat jen pár stránek poměrně příjemného čtení bez všudypřítomného eurožargonu, které připomene, jak se podařilo překonat "zpustošení válkou", a vyzve k vnitřní reformě na způsob evropské ústavy, aby společné dílo nepotkal osud římské říše.
Aby se zabránilo typické diplomatické hře se slovy, což mnohdy vede k nesrozumitelným eurotextům, byl však návrh udržován v přísné tajnosti. A to v takové, že se zvedla vlna nevole.
Možná to tak česká vláda úplně neplánovala, ale nakonec se z Prahy ozývaly jedny z nejostřejších slov, až na kancléřství v Berlíně nevěřícně zvedali obočí.
Z Pražského hradu dokonce zaznělo, že prezident Václav Klaus si není vůbec jist, zda na dokument zvaný Berlínská deklarace kývne. Tedy že se rozhodne až v sobotu večer, čili dnes.
Přesto v pátek Berlín ohlásil, že má souhlas všech 27 členských zemí s textem deklarace. Kancléřka Angela Merkelová kvůli tomu ráno volala českému prezidentovi a premiérovi.
Česko nakonec přece jen ustoupilo, ač "není spokojeno s tím, jak se deklarace připravovala," řekl český premiér Topolánek.
Euroústava jako tabu
Šéf české vlády uvedl, že je rád, že se v deklaraci nemluví o "evropské ústavě". Tu by přitom Němci tolik chtěli co nejdříve probudit z mrtvých. "Česká vláda je spokojena, že německá vláda vzala při přípravě deklarace v potaz postoj členských zemí včetně České republiky," řekl Topolánek.
Přitom v posledních dnech už v textu k žádným výrazným změnám nedošlo a ještě v minulých dnech například Topolánkův mluvčí Martin Schmarz řekl, "že budeme mít velký problém s deklarací souhlasit". V konečné verzi se povšechně mluví o "potřebě do roku 2009 postavit EU na nový společný základ".
Češi přitom odmítali jakýkoli termín, natož rok 2009, kdy budou předsedající zemí EU. Praha však našla kličku, jak říci ano i ne: oznámila, že toto datum považuje za nezávazné, stejně jako celý dokument.
Deklaraci nakonec nebudou podepisovat šéfové států, ale jen Angela Merkelová za předsednickou zemi a předsedové Evropské komise a parlamentu.
Kancléřka se tak zřejmě chtěla vyhnout nějaké nenadálé situaci, kdyby například český prezident odmítl svůj podpis připojit.
Celé handrkování jen potvrdilo, jak těžké bude hledat společná řešení, až půjde o mnohem závažnější cíle. Ta doba nastane už v červnu, kdy Merkelová představí cestovní mapu, jak vrátit euroústavu do hry.
