Orwell mě pravdu. Politici si hledají nepřátele a uhýbají před skutečnými problémy

  9:56
Dvacet let svobody je za námi. Tato doba za sebou nechala úspěchy i ztráty. Teď se můžeme ptát, co přinese další dvacetiletí. "Prognostické" úvahy vedené tímto směrem přináší seriál MF DNES. Jako šestý ze specialistů se v rámci seriálu zamyslel ekonom Lubomír Lízal.

Růst veřejného dluhu za sekundu. - Veřejný dluh, deficit, schodek. | foto: www.verejnydluh.cz

Historii ovlivňují zejména velké, neočekávané zlomy, ať jde o války, objevy či přírodní katastrofy. Všechny tyto změny se ihned promítají do ekonomických vztahů.

Před dvaceti lety došlo k převratu v celém východním bloku. Revoluce a diktatury, které nastolily centrálně řízené ekonomiky, byly zcela negovány. Dovolme si luxus chybného předpokladu, že už nenastanou ani revoluční objevy ani politické změny. Jaký bude rok 2029?

Eurem budeme platit, pokud se nám podaří vyřešit strukturální problém veřejných rozpočtů. Zůstává otázka, jak euro do té doby zareaguje na problémy řady svých zemí.

Státní bankrot Řecka je takřka za rohem. Dojde skutečně k bankrotu, nebo to zaplatí němečtí daňoví poplatníci či Řecko vystoupí z eurozóny, jak doporučuje Martin Feldstein, poradce prezidentů Reagana i Obamy? Eurozóna nám nejspíš přehodnotí funkční i vstupní kritéria.

Euro.

Čím si zatopit a jiné problémy

To se nám dnes žije, když nám půjčují. Kdo? Budoucí generace. Jenže se jich neptáme, zda mají radost z našich dluhů, které budou muset nějak splatit. Zatímco v dobách socialismu jsme projídali podstatu – dluh byl skrytý zanedbáním údržby a rozvoje, dnes jsou dluhy vidět.
Ovšem ne všechny. Podle výpočtů Bezděkovy komise se důchodový systém začne v roce 2029 dostávat do minusu s vidinou deficitů okolo čtyř procent HDP za dalších 20 let. Hodnota penze vůči mzdě klesne asi o desetinu a bude nutné zvýšit odvody i penzijní věk, jinak se stane veřejný deficit neudržitelný.

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda  z Lauenburgu (1815 –1898)Současný model penzijního systému zavedený roku 1898 Bismarckem byl tvrdý. Nárok na penzi vznikal v 70 letech, zatímco průměrná délka života byla asi 45 let. Tak dlouho řešili evropští politici nezaměstnanost časnými odchody do důchodu, až se bumerang vrátil. K naší smůle kapitálové penzijní fondy, které existovaly v Československu do komunistického převratu, vzaly v padesátých letech zasvé. Akumulovaný kapitál byl vyhozen oknem ve jménu světlých zítřků. Prodlužování života je skvělý jev, jen mu musíme přizpůsobit jak penzijní, tak zdravotní systém. A to není zadarmo.

Pokud převádíme skrytý dluh do viditelné podoby, odhalujeme neřešené problémy. Ale proč vesele děláme dluhy nové? Protože zatím na nás nedopadl ani trest – totiž bankrot veřejných financí, ani důrazné varování – zásadní snížení ratingu veřejného dluhu. Máme tendenci strukturální problémy odsouvat a nechat vyhnít až do průšvihu, nikoliv je řešit. Pokud to necháme zajít tak daleko, bude současná ekonomická krize procházka růžovou zahradou proti tomu, co nás čeká.
Ilustrační foto

Nedosti na tom, jak dokládá zpráva takzvané Pačesovy komise.
Vzroste naše závislost na dovozu energie asi z 50 procent na 75 procent, protože většina hnědouhelných dolů bude při zachování limitů těžby již vyčerpána. Těžba klesne ze současných 50 na 15 milionů tun, tedy asi na třetinu. Stále bude nutné vyrábět elektrickou energii a teplo – a pokud nedojde k překvapivým objevům, máme další problém: podle dosavadních výpočtů bude svět za vrcholem tzv. Hubbertovy křivky. Budeme za maximem těžebních kapacit světových ložisek ropy a jejich produkce začne klesat, přitom celková energetická potřeba světa vzroste asi o třetinu, zejména díky prudkému rozvoji v Brazílii, Číně, Rusku a Indii. Energie bude výrazně dražší než dnes, aby se zvýšená poptávka po ropě pokryla dražšími nekonvenčními metodami.

Jedno pozitivum to má: vysoká cena přirozeně povede k hledání úspor a rozvoji energeticky nenáročných řešení. Nebude nutné určovat, jaký má mít kdo motor v autě a jakou nesmíte koupit žárovku.

V roce 2029 už také bude jasná odpověď na to, zda současné oteplování klimatu Země bylo způsobeno člověkem nebo jinými vlivy. Jsou peníze určené k omezení produkce CO2 rozumnou investicí, nebo jde o další politicky motivované vyhazování peněz z okna? Stojí nám ta pojistka za to?

Jinak než Orwell

Tisíce bílých labutí nejsou důkazem pro tvrzení, že všechny labutě jsou bílé, ale jediná černá labuť to tvrzení vyvrátí. Současné finanční trable jsou způsobené tím, že finančníci v modelech rizika nepočítali s existencí černé labutě, jak popisuje Nicholas Taleb ve stejnojmenné knize. Což mimo jiné vystihuje podstatu klimatických debat a sporů – zda pojistka proti této černé labuti není přehnaná, když na lidstvo v budoucnu číhají i jiné, již známé výzvy a též nepředvídatelná hejna černých labutí.

Obal knihy Černá labuť

Politici však mají dar (nebo prokletí?) voliče přesvědčit, že oni dokážou něco lépe. Že prostým přerozdělením existujícího bohatství se bohatství zvýší. Že vidí do budoucna a nalezli levné "řešení". Vyberou "perspektivní" technologii a tu podpoří. Jenže nic nezaručí, že v té přehršli správně zvolili to, co se skutečně prosadí. Dobré je podporovat získávání nových objevů a pak nechat trh, ať vybere ty skutečně užitečné. Centrální plánování tak dlouho zavádělo nové a perspektivní produkty, až beznadějně zaostalo. Jak dobře umíme budoucnost předpovídat, si lze ověřit.

Kniha World in 1984 není Orwellovou vizí, ale seriózní prognózou z roku 1964, kdy významní vědci sepsali, kam svět dospěje za dvacet let.
V roce 1984 si to zopakovali a práce 1984 and Beyond by měla popisovat dnešek. Že by politici ještě vybrali ty správné předpovědi, je čirá utopie.

Eric Arthur Blair (1903-1950 v Londýně), literární pseudonym George Orwell Jelikož se v jednotlivostech politici a prognostici často mýlili, troufnu si tvrdit, že i dnes investujeme špatně, zejména kvůli populisticky motivovaným regulacím a dotacím, nejen v oblasti klimatu. Jenže pro vládce je dobré mít nějakého nepřítele, jak dobře ilustroval George Orwell. Odvádí pozornost od skutečných nepopulárních problémů a hlavně v rámci boje proti čemukoliv lze zvyšovat daně, dluhy i regulaci (a tedy ekonomický vliv) za běžně akceptovatelnou mez.

Obálka českého vydání Landesova Bohatství národůCož odhaluje poslední, celoevropskou slabinu. Jak ukazuje David Landes v knize Bohatství a bída národů, velké říše "usnuly na vavřínech" a zaostaly kvůli skutečným neřešeným problémům. Meritokratické odměňování a výběr elit v konkurenčním prostředí je nezbytný předpoklad úspěšné společnosti, která nalézá řešení a posouvá se dále. Jenže Evropa má našlápnuto jinam. Multikulturalismus rozmělňuje naše kulturní a společenské hodnoty, které stály za ekonomickým úspěchem atlantické civilizace. Prosazování rovných výsledků neguje zdravou konkurenci. Populistická regulace finančnictví, volba prezidenta EU či neschopnost fakticky splnit lisabonské cíle konkurenceschopnosti jsou výmluvnými ilustracemi. Ještě dnes, desítky let po slavném Kissingerově bonmotu, se Bílý dům pořád ptá, jaké má Evropa telefonní číslo. Hrozí, že v roce 2029 v Pekingu tenhle problém nikoho už ani vzrušovat nebude.

John Stuart Mill (1806–1873) Onu otázku dneška ze záhlaví článku, kterou budeme řešit i za dvacet let, si položil J. S. Mill v Zásadách politické ekonomie v roce 1848. Náš základní společenskoekonomický spor tak řešili již před sto padesáti lety a nepochybně nám ještě dlouho vydrží. Doufejme, že při tom nebudeme doma potmě prokřehlí zimou s malým důchodem, navíc v zemi s vysokými daněmi.

O autorovi

Lubomír Lízal

Narodil se v roce 1969. Vystudoval FEL ČVUT, doktorát získal na CERGE UK. V letech 2003–2008 ředitel Národohospodářského ústavu AV ČR a ekonomického institutu CERGE Univerzity Karlovy. Odborné články zaměřené na aplikovanou mikroekonomii publikuje zejména v zahraničí.

Autor:

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Agrofertu kontrolují kalhotky, zda tam zaměstnankyně nemají řízek, řekl Babiš

20. března 2024  17:05

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci popřel, že by v holdingu Agrofert byli...

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Kamion s pěti sty selaty se na Znojemsku převrátil na bok, sto jich uhynulo

28. března 2024  12:11,  aktualizováno  13:42

Kamion s nákladem pěti stovek selat se dnes dopoledne převrátil na bok v Hostěradicích na...

Věk odchodu do důchodu se bude muset podle prezidenta zvyšovat

28. března 2024  5:55,  aktualizováno  13:42

Na nutnosti zvyšovat věk odchodu do důchodu se podle prezidenta Petra Pavla shodli účastníci...

Proruskou špionážní síť vyšetřují i Poláci, spolupracují s Českem

28. března 2024  13:06,  aktualizováno  13:39

Polská kontrarozvědka ABW vyšetřuje činnost proruské špionážní sítě zaměřené proti členským státům...

Při sporu s expartnerem jí zabil syna. Není to žádný vrah, řekla žena soudu

28. března 2024  13:22

Za původce sporu mezi dvěma muži, při kterém byl loni v květnu v Mostě smrtelně pobodán čtyřletý...

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...