Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Orwell mě pravdu. Politici si hledají nepřátele a uhýbají před skutečnými problémy

  9:56aktualizováno  9:56
Dvacet let svobody je za námi. Tato doba za sebou nechala úspěchy i ztráty. Teď se můžeme ptát, co přinese další dvacetiletí. "Prognostické" úvahy vedené tímto směrem přináší seriál MF DNES. Jako šestý ze specialistů se v rámci seriálu zamyslel ekonom Lubomír Lízal.

Růst veřejného dluhu za sekundu. - Veřejný dluh, deficit, schodek. | foto: www.verejnydluh.cz

Historii ovlivňují zejména velké, neočekávané zlomy, ať jde o války, objevy či přírodní katastrofy. Všechny tyto změny se ihned promítají do ekonomických vztahů.

Před dvaceti lety došlo k převratu v celém východním bloku. Revoluce a diktatury, které nastolily centrálně řízené ekonomiky, byly zcela negovány. Dovolme si luxus chybného předpokladu, že už nenastanou ani revoluční objevy ani politické změny. Jaký bude rok 2029?

Eurem budeme platit, pokud se nám podaří vyřešit strukturální problém veřejných rozpočtů. Zůstává otázka, jak euro do té doby zareaguje na problémy řady svých zemí.

Státní bankrot Řecka je takřka za rohem. Dojde skutečně k bankrotu, nebo to zaplatí němečtí daňoví poplatníci či Řecko vystoupí z eurozóny, jak doporučuje Martin Feldstein, poradce prezidentů Reagana i Obamy? Eurozóna nám nejspíš přehodnotí funkční i vstupní kritéria.

Euro.

Čím si zatopit a jiné problémy

To se nám dnes žije, když nám půjčují. Kdo? Budoucí generace. Jenže se jich neptáme, zda mají radost z našich dluhů, které budou muset nějak splatit. Zatímco v dobách socialismu jsme projídali podstatu – dluh byl skrytý zanedbáním údržby a rozvoje, dnes jsou dluhy vidět.
Ovšem ne všechny. Podle výpočtů Bezděkovy komise se důchodový systém začne v roce 2029 dostávat do minusu s vidinou deficitů okolo čtyř procent HDP za dalších 20 let. Hodnota penze vůči mzdě klesne asi o desetinu a bude nutné zvýšit odvody i penzijní věk, jinak se stane veřejný deficit neudržitelný.

Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen, vévoda  z Lauenburgu (1815 –1898)Současný model penzijního systému zavedený roku 1898 Bismarckem byl tvrdý. Nárok na penzi vznikal v 70 letech, zatímco průměrná délka života byla asi 45 let. Tak dlouho řešili evropští politici nezaměstnanost časnými odchody do důchodu, až se bumerang vrátil. K naší smůle kapitálové penzijní fondy, které existovaly v Československu do komunistického převratu, vzaly v padesátých letech zasvé. Akumulovaný kapitál byl vyhozen oknem ve jménu světlých zítřků. Prodlužování života je skvělý jev, jen mu musíme přizpůsobit jak penzijní, tak zdravotní systém. A to není zadarmo.

Pokud převádíme skrytý dluh do viditelné podoby, odhalujeme neřešené problémy. Ale proč vesele děláme dluhy nové? Protože zatím na nás nedopadl ani trest – totiž bankrot veřejných financí, ani důrazné varování – zásadní snížení ratingu veřejného dluhu. Máme tendenci strukturální problémy odsouvat a nechat vyhnít až do průšvihu, nikoliv je řešit. Pokud to necháme zajít tak daleko, bude současná ekonomická krize procházka růžovou zahradou proti tomu, co nás čeká.
Ilustrační foto

Nedosti na tom, jak dokládá zpráva takzvané Pačesovy komise.
Vzroste naše závislost na dovozu energie asi z 50 procent na 75 procent, protože většina hnědouhelných dolů bude při zachování limitů těžby již vyčerpána. Těžba klesne ze současných 50 na 15 milionů tun, tedy asi na třetinu. Stále bude nutné vyrábět elektrickou energii a teplo – a pokud nedojde k překvapivým objevům, máme další problém: podle dosavadních výpočtů bude svět za vrcholem tzv. Hubbertovy křivky. Budeme za maximem těžebních kapacit světových ložisek ropy a jejich produkce začne klesat, přitom celková energetická potřeba světa vzroste asi o třetinu, zejména díky prudkému rozvoji v Brazílii, Číně, Rusku a Indii. Energie bude výrazně dražší než dnes, aby se zvýšená poptávka po ropě pokryla dražšími nekonvenčními metodami.

Jedno pozitivum to má: vysoká cena přirozeně povede k hledání úspor a rozvoji energeticky nenáročných řešení. Nebude nutné určovat, jaký má mít kdo motor v autě a jakou nesmíte koupit žárovku.

V roce 2029 už také bude jasná odpověď na to, zda současné oteplování klimatu Země bylo způsobeno člověkem nebo jinými vlivy. Jsou peníze určené k omezení produkce CO2 rozumnou investicí, nebo jde o další politicky motivované vyhazování peněz z okna? Stojí nám ta pojistka za to?

Jinak než Orwell

Tisíce bílých labutí nejsou důkazem pro tvrzení, že všechny labutě jsou bílé, ale jediná černá labuť to tvrzení vyvrátí. Současné finanční trable jsou způsobené tím, že finančníci v modelech rizika nepočítali s existencí černé labutě, jak popisuje Nicholas Taleb ve stejnojmenné knize. Což mimo jiné vystihuje podstatu klimatických debat a sporů – zda pojistka proti této černé labuti není přehnaná, když na lidstvo v budoucnu číhají i jiné, již známé výzvy a též nepředvídatelná hejna černých labutí.

Obal knihy Černá labuť

Politici však mají dar (nebo prokletí?) voliče přesvědčit, že oni dokážou něco lépe. Že prostým přerozdělením existujícího bohatství se bohatství zvýší. Že vidí do budoucna a nalezli levné "řešení". Vyberou "perspektivní" technologii a tu podpoří. Jenže nic nezaručí, že v té přehršli správně zvolili to, co se skutečně prosadí. Dobré je podporovat získávání nových objevů a pak nechat trh, ať vybere ty skutečně užitečné. Centrální plánování tak dlouho zavádělo nové a perspektivní produkty, až beznadějně zaostalo. Jak dobře umíme budoucnost předpovídat, si lze ověřit.

Kniha World in 1984 není Orwellovou vizí, ale seriózní prognózou z roku 1964, kdy významní vědci sepsali, kam svět dospěje za dvacet let.
V roce 1984 si to zopakovali a práce 1984 and Beyond by měla popisovat dnešek. Že by politici ještě vybrali ty správné předpovědi, je čirá utopie.

Eric Arthur Blair (1903-1950 v Londýně), literární pseudonym George Orwell Jelikož se v jednotlivostech politici a prognostici často mýlili, troufnu si tvrdit, že i dnes investujeme špatně, zejména kvůli populisticky motivovaným regulacím a dotacím, nejen v oblasti klimatu. Jenže pro vládce je dobré mít nějakého nepřítele, jak dobře ilustroval George Orwell. Odvádí pozornost od skutečných nepopulárních problémů a hlavně v rámci boje proti čemukoliv lze zvyšovat daně, dluhy i regulaci (a tedy ekonomický vliv) za běžně akceptovatelnou mez.

Obálka českého vydání Landesova Bohatství národůCož odhaluje poslední, celoevropskou slabinu. Jak ukazuje David Landes v knize Bohatství a bída národů, velké říše "usnuly na vavřínech" a zaostaly kvůli skutečným neřešeným problémům. Meritokratické odměňování a výběr elit v konkurenčním prostředí je nezbytný předpoklad úspěšné společnosti, která nalézá řešení a posouvá se dále. Jenže Evropa má našlápnuto jinam. Multikulturalismus rozmělňuje naše kulturní a společenské hodnoty, které stály za ekonomickým úspěchem atlantické civilizace. Prosazování rovných výsledků neguje zdravou konkurenci. Populistická regulace finančnictví, volba prezidenta EU či neschopnost fakticky splnit lisabonské cíle konkurenceschopnosti jsou výmluvnými ilustracemi. Ještě dnes, desítky let po slavném Kissingerově bonmotu, se Bílý dům pořád ptá, jaké má Evropa telefonní číslo. Hrozí, že v roce 2029 v Pekingu tenhle problém nikoho už ani vzrušovat nebude.

John Stuart Mill (1806–1873) Onu otázku dneška ze záhlaví článku, kterou budeme řešit i za dvacet let, si položil J. S. Mill v Zásadách politické ekonomie v roce 1848. Náš základní společenskoekonomický spor tak řešili již před sto padesáti lety a nepochybně nám ještě dlouho vydrží. Doufejme, že při tom nebudeme doma potmě prokřehlí zimou s malým důchodem, navíc v zemi s vysokými daněmi.

O autorovi

Lubomír Lízal

Narodil se v roce 1969. Vystudoval FEL ČVUT, doktorát získal na CERGE UK. V letech 2003–2008 ředitel Národohospodářského ústavu AV ČR a ekonomického institutu CERGE Univerzity Karlovy. Odborné články zaměřené na aplikovanou mikroekonomii publikuje zejména v zahraničí.

Autor:


ZPRÁVY: 40 hasičských jednotek v boji s požárem motorestu, dálnice D10 byla uzavřena



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Tvůrce Kanceláře Blaník opouští Seznam. Důvodem jsou neshody s vedením firmy

Z natáčení filmu Prezident Blaník

Lobbista Tonda Blaník bouchl do stolu. Tvůrce, který oceňovaný seriál vytváří, opouští internetovou televizi Stream...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.