Do první desítky se zařadila například i Austrálie, Nový Zéland či Norsko. Absolventi České republiky skončili v celkovém pořadí na zmíněné desáté pozici.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotila celkem absolventy 35 členských zemí a bývalé studenty z Argentiny, Brazílie, Číny, Kolumbie, Kostariky, Indie, Indonésie, Litvy, Ruska, Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky.
Výsledky OECD uveřejněné v publikaci Education at a Glance 2016 se výrazně liší od žebříčků nejprestižnějších univerzit světa, kterým dominují vysoké školy ze Spojených států a Velké Británie, jako Harvard, MIT, Stanford, Oxford, Cambridge nebo UCL (první desítka zde).
Podle Andrease Schleichera, odborníka na školství v OECD, výsledky testů hodnotí úroveň schopností absolventů a mohou se mezi lidmi s podobnou kvalifikací výrazně lišit. V kvalitě vysokého školství podle něj existují velké rozdíly.
„Když dojde na pokročilou gramotnost, je pro nás lepší mít diplom ze střední školy v Japonsku, Finsku, či Nizozemsku než absolvovat univerzitu v Itáli, Španělsku či Řecku,“ dodal Schleicher. Trojice jihoevropských států se totiž umístila na konci srovnání OECD.
Žebříčky nemusí jít nutně proti sobě
Žádná ze zemí, která se umístila na předních příčkách hodnocení OECD, se přitom normálně neobjevuje v univerzitních žebříčcích hodnotících například pověst a vědecké výsledky škol. Údaje naznačují, že z řady méně známých škol vycházejí schopnější absolventi než z prestižních amerických univerzit. Pověst školy tak nemusí nutně odrážet schopnosti studentů.
„Výsledky testů OECD mohou být zcela odlišné od klasických žebříčků univerzit, přesto si nemusí odporovat,“ uvedl Ben Sowter, který řídí tvorbu prestižního žebříčku QS World University Rankings.
Zárukou kvality není vzdělávací systém ani vysoké poplatky za studium. Nizozemský systém s nízkými poplatky překonal v testech Spojené státy a Británii, kde školy účtují mnohem vyšší školné.
Také novozélandští absolventi dosáhli v testech lepších výsledků než jejich kolegové z USA. V žebříčku QS World University Rankings se přitom mezi sto nejlepšími vysokými školami světa umístila jen jedna z Nového Zélandu, ale 32 amerických.
| 1. | Japonsko | |
|---|---|---|
| 2. | Finsko | |
| 3. | Nizozemsko | |
| 4. | Austrálie | |
| 5. | Norsko | |
| 6. | Belgie | |
| 7. | Nový Zéland | |
| 8. | Anglie | |
| 9. | Spojené státy | |
| 10. | Česká republika | |
