Orbánův kabinet přišel loni s návrhem, aby se voliči před každými parlamentními, místními a evropskými volbami museli úředně přihlásit. Povinná registrace se měla týkat všech osmi milionů voličů, kteří se nově měli registrovat nejpozději dva týdny před termínem voleb, a to buď osobně na úřadě, nebo elektronicky.
Maďarští poslanci příslušný ústavní dodatek o povinné registraci schválili v říjnu, v listopadu pak parlament odhlasoval novelu volebního zákona.
Svůj postoj k povinným registracím voličů Ústavní soud naznačil už koncem prosince. Minulý týden zrušil platnost ústavních dodatků, které ji umožňovaly, ale učinil tak výhradně kvůli jejich formální stránce.
Nyní se vyjádřil i k obsahu nového nařízení, a to na základě podnětu prezidenta Jánose Ádera. Ten začátkem prosince soud požádal, aby posoudil ústavnost nového volebního zákona. "Povinnost registrace neopodstatněným způsobem omezuje voličské právo," uvedl soud během pátečního veřejného zasedání.
Šéf poslaneckého klubu Fidesz Antal Rogán krátce po oznámení pátečního rozsudku řekl, že strana přestane usilovat o to, aby registrace platily už pro parlamentní volby v roce 2014.
Soudci kromě registrací zrušili i další opatření obsažená v novele volebního zákona. Nelíbily se jim zejména pasáže, které se týkaly nových pravidel pro předvolební kampaň. Platit tak nezačne Fideszem prosazovaný zákaz vysílání předvolebních spotů v soukromých médiích nebo zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů šest dní před termínem voleb.
Volební reformu tvrdě kritizovala opozice a ochránci lidských práv, podle kterých by volební registrace poškodila voliče, kteří by se rozhodli hlasovat na poslední chvíli. Orbánův vládní Fidesz, který má v parlamentu ústavní většinu, obvinění z postranních úmyslů popíral a tvrdil, že novinka naopak povede občany k aktivnějšímu chování během volebního procesu.
