Pondělní rozsáhlá novelizace ústavy, kterou maďarský parlament mimo jiné zrušil všechny do té doby přijaté verdikty Ústavního soudu, už překročila míru trpělivosti řady unijních států. Vláda premiéra Viktora Orbána totiž paralyzovala jednu ze tří klíčových ústavních institucí. Jedinou, kterou Fidesz po nedávném ovládnutí Maďarské národní banky ještě nekontroluje.
Změna ústavyOrbán omezil pravomoci Ústavního soudu |
I mnohá další ustanovení, která do ústavy včlenili poslanci Orbánovy partaje Fidesz, jsou sporná. Například povinnost studentů, kteří dostanou státní stipendium, pracovat v Maďarsku. Ale možnost likvidace vlivu Ústavního soudu vyvolala už předem nebývalé reakce evropských zemí, Bruselu i Spojených států. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso telefonicky Orbána ještě před hlasováním varoval. Vše marné.
"Dodatky (ústavy) vyvolávají obavy, pokud jde o princip vlády práva, práva Evropské unie a standardů Rady Evropy," protestovali ve společném prohlášení Barroso a generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland. "Nejsem jediný, koho znepokojují tyto ústavní změny a jejich možný negativní dopad na vládu práva a na respektování základních práv," přidal se i předseda Evropského parlamentu Martin Schultz.
Maďarský ministr zahraničí János Martonyi už tři roky nedělá nic jiného, než že uklidňuje různě naštvané zahraničí. Také tentokrát přispěchal s návrhem, že Budapešť je o sporných částech ústavy "připravena diskutovat". Podobné "diskuse" vedly v minulosti jen k dílčím úpravám sporných zákonů, aniž by zasáhly do jejich podstaty.
Německu a dalším došla trpělivost
Jenže jak se zdá, přinejmenším části unijních zemí dochází s Maďarskem trpělivost. Právě tak lze podle názoru bruselských diplomatů brát společné prohlášení šéfů diplomacií Německa, Dánska, Nizozemska a Finska. Navrhují, aby členské země porušující zásady demokracie, právního státu a lidských práv mohly být potrestány zastavením peněz z unijních fondů.
Maďarsko stejně jako Česko čeká, že mu v příštích letech přiteče z Bruselu mnoho miliard eur. A utažení penězovodů by Maďaři pocítili velmi citelně, obzvlášť v jejich složité finanční situaci. "Byl by to účinný krok, ale k jeho přijetí je ještě velmi daleko," uvádí Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky.
Mimo jiné proto, že některé země včetně České republiky daly neoficiálně najevo, že se jim tento návrh příliš nezamlouvá. Také Polsko Donalda Tuska stále sází na to, že se Varšavě podaří domluvami a pouhým diplomatickým tlakem udržet Orbána v přijatelných mezích.
Zatím to však spíše vypadá tak, že sebevědomí maďarského premiéra jen roste. A maďarská demokracie slábne.
