Psychologové, a o to více psychiatři nejčastěji zkoumají lidi, kteří mají nějaké duševní těžkosti. Americká psychologická asociace však nedávno shrnula několik odborných studií, které ukázaly, že pozorování lidí bez psychických problémů je vědecky rovněž velice zajímavé. Z výzkumů například vyplynulo, že lidová moudrost "veselá mysl půl zdraví" skutečně platí. Optimisté ve srovnání s pesimisty lépe odolávají nemocem a dožívají se vyššího věku. Ale nejen to. Jsou také úspěšnější v práci, při studiu i ve sportu, méně často trpí depresemi a snáze odolávají stresu. Potvrdilo to nevídaně rozsáhlé pozorování osmnácti set lidí v Kalifornii, které začalo před osmdesáti lety. Tehdy byly sledované osoby právě narozenými dětmi. Do devadesátých let polovina mužů a asi třetina žen zemřela. Výzkumníci porovnávali dotazníky, které měly odhalit pesimistický nebo optimistický přístup k životu a jež sledovaní lidé v průběhu života vyplňovali. Ukázalo se, že ti, kdo v dotaznících prokázali optimistický přístup k životu, žili v průměru o dva roky déle než jejich pesimističtí vrstevníci. V jiném výzkumu tým psychologů z Kalifornské univerzity sledoval od konce osmdesátých let skupinu 78 mužů s nemocí AIDS. Ukázalo se při tom, že někteří pacienti hodnotili vážné onemocnění realisticky, kdežto jiní na své zdravotní výhledy pohlíželi optimističtěji, byť to bylo z lékařského hlediska zcela neoprávněné. Přesto se u optimistů projevovaly příznaky choroby později a tito pacienti žili v průměru o devět měsíců déle než nemocní se stejnou diagnózou, ale pesimističtějším očekáváním. Vědci soudí, že optimistický přístup ke světu je zčásti zděděný, ale z více než poloviny je dán výchovou, a to především v rodině. "Jestliže jsou rodiče negativističtí, kritičtí ke všemu kolem sebe a obviňují sebe či děti ze všeho špatného, k čemu došlo, pak se i děti učí takto pohlížet na svět kolem sebe a podporuje to jejich sklony k pesimismu," řekla Judy Garberová z Vanderbiltovy univerzity zpravodajce listu Los Angeles Times.
11. února 2000
