Snímky pořídil člen Benešova doprovodu. V soukromém albu ležely 70 let. Zachycují atmosféru na konci 30. let, kdy se neodvratně blížila 2. světová válka. I to mohl být jeden z důvodů, proč se prezident rozhodl pro návštěvu kraje. Společně tu žili Češi s Němci, národnostní problém byl čím dál tím naléhavější.
Budějovice se na Beneše připravovaly dlouho. Starosta a poslanec Alois Neuman apeloval na majitele domů v centru, aby opravili fasády domů.
"Dobrým příkladem je i správa města. Předlažďuje v ulicích porušenou dlažbu, upravuje městské domy i vnitřek radnice," popisovaly noviny Hlas lidu 30. dubna 1937.
Vedle apelu na fasády starosta také požadoval, aby v předvečer "slavného dne" občané vyvěsili prapory, okna vyzdobili vlajkami a květinami. Bylo se na co těšit. Budějovice předtím zažily jen dvě prezidentské návštěvy - Tomáš Garrigue Masaryk se tu objevil v prosinci 1918 při svém návratu do vlasti, podruhé v roce 1924, když se účastnil oslav 10. výročí 1. pěšího pluku M. J. Husi.
Třináct let tu prezidenta neviděli. I proto noviny upozorňovaly na skutečnost, že jsou jižní Čechy opomíjeným, zapomenutým krajem.
A nešetřily oslavnými větami. Českobudějovické noviny psaly: "Zdravíme Vás pane presidente i Vaši paní choť. Buďte nám vítáni!" Když odjel, ozdobily Českobudějovické noviny titulní stranu vzkazem: "Ať žije pan president dr. Beneš! Na shledanou!"
Do Budějovic z Lišova Edvard Beneš do krajské metropole přijel 6. května. Navštívil ji po Soběslavi, Jindřichově Hradci, Třeboni a Lišově.
"Na hranicích okresu byla postavena okresem slavobrána s uvítacím nápisem a ve městě první zdravili p. presidenta žáci české rolnické školy, pak to byli železničáři se dvěma ozdobenými lokomotivami na viaduktě ve třídě Čs. legií (dnešní Rudolfovská, pozn. red.), které vítaly příjezd vzácného hosta houkáním," popisovaly Českobudějovické noviny.
Podle Hlasu lidu stála v ulicích hlava na hlavě. "Praporečky, šátky, mávání všude a všude. Kam oko dohlédne, tam radostná nálada," uváděly noviny.
Nad náměstí vzlétli holubi
Na náměstí před radnicí stála tribuna, před ní desítky lidí v krojích. Náměstí prý bylo zcela zaplněné, poprvé od trvání samostatného Československa. Beneš si prohlédl čestnou rotu, pak vstoupil na tribunu.
"Při vstupu pana presidenta na tribunu vzneslo se k nebi hejno poštovních holubů," zaznamenal Hlas lidu.
Projevy vysílal místní rozhlas. Beneš se seznámil s několika významnými osobnostmi předválečných Budějovic, pak nasedl do auta a odjel do muzea, kde už na něj čekal poslanec Beran.
Před sebou měl další cestu, tentokrát do Žižkových kasáren, kde byla otevřena výstava památek 1. pěšího pluku M. J. Husi.
Teprve pak si mohl alespoň částečně odpočinout. Povečeřel v hotelu Zvon, obklopovalo ho asi padesát lidí. I po jídle ho však čekal program, tentokrát na radnici. Sešel se tam například s bývalými starosty Josefem Taschkem, Bedřichem Králem a Albínem Douhým a vedle nich s dalšími sto osmdesáti pozvanými osobnostmi tehdejšího města.
S manželkou Hanou přespal Beneš ve Zvonu. Už druhý den se vydal směrem na Český Krumlov.
"Byly to radostné chvíle, na které se v životě nezapomíná. Návštěva presidenta republiky a jeho choti stala se velikou manifestací jihočeského lidu všech vrstev a povolání, který v desetitisícových shromážděních přišel, aby upřímně pozdravil a uvítal hlavu československého státu," hlásaly 13. května regionální noviny Jihočech.
Města "v moři praporů"
Všechna města a obce, kterými Beneš projížděl, podle Jihočecha "tonula v moři praporů a vlajek ve státních barvách."
Beneš byl na dlouhá léta posledním prezidentem, který navštívil České Budějovice. Po něm se sem podíval až Antonín Novotný, v krajském městě se otočil v květnu 1965.
. Edvard BenešStátník ze Sezimova Ústí Narodil se v 28. května 1884 v Kožlanech na Rakovnicku, po začátku 1. světové války se aktivně účastnil odboje, spolupracoval s T. G. Masarykem a M. R. Štefánikem. V roce 1918 se stal ministrem zahraničí, po abdikaci Masaryka byl v roce 1935 zvolen za hlavou státu. Ve funkci působil v letech 1935 -1938, v letech 1940 - 1945 jako prezident v exilu, v čele republiky pak stál ještě v letech 1945 -1948. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 abdikoval, vystřídal ho Klement Gottwald. Edvard Beneš zemřel 3. září roku 1948 ve své vile v Sezimově Ústí. |
