Člověk je tvor toužící odjakživa po dokonalém světě. Není na tom nic špatného, ba naopak. Na začátku každého vývoje je určitá vize – dokonalý sen, který se však málokdy povede splnit. Chápu tedy všechny lidi, kteří mají pocit, že dnešní svět je až příliš moc o penězích a kteří pociťují, jak hluboce se odchylujeme od demokratických principů a zásad, které jsme si vytyčili. „Opravdu zde není něco v pořádku. Skutečná moc se dnes přesunula do rukou lidem, kteří mají obrovský kapitál, ale žádnou zodpovědnost vůči lidem a přírodě,“ píše se v článku. A proti tomu jdou v září demonstranti do ulic – opravdu totiž spějeme k modelu, kde moc nemají naši volení zástupci, ale majitelé nadnárodních koncernů, vlastníci ohromných obchodních řetězců a obřích softwarových korporací.
Já, stejně jako pan prezident, nemám rád politiku, která se dělá na ulicích. Neméně mě ovšem dokáže rozzlobit, pokud mi někdo bude tvrdit, že demonstranti „feťáci a lúza“ jedou do Prahy, aby tady rozbíjeli dlažebními kostkami výkladní skříně pražských McDonaldů. Těm lidem opravdu o něco jde – chtějí lepší svět, a proto jdou do ulic.
Pravda je však taková, že demonstracemi se problém nevyřeší a sám od sebe nezmizí. K jeho řešení nestačí zástupy lidí chtějící něco změnit – ale politická vůle daleko přesahující hranice České republiky, nebo zasedání Mezinárodního měnového fondu. Globalizace se mi nelíbí – ale bohužel musím souhlasit, že je to vývoj, proces, evoluce, chcete-li, která pramení ze samotného systému volného trhu a demokracie vůbec. Je proto ale nutné jít do ulic a stát se součástí nějakého obrovského davu, ve kterém si, i přes náš společný odpor vůči globalizaci, představují lidé dokonalý svět řekněme přinejmenším rozdílně než já?
Zamysleme se tedy, kdo jsou ti anarchisti, kteří proti globalizaci tolik zbrojí, co je to vlastně ta Anarchie. Uvolněná demokracie, chaozz či totalita – zatím mi to nikdo nevysvětlil a pokud byste o tom rádi napsali článek, který by mi vysvětlil, jak si vlastně představujete funkčnost takového systému (ne popis teorie Otevřené společnosti podle K. Poppera), byl bych vám nesmírně vděčný. Nevyčítejte mi tedy, že ani já vám nedám jasnou odpověď na to, zda jít, či nejít demonstrovat, protože to sám nevím. Nevím, jestli půjdu demonstrovat. Koneckonců – je to věc každého z nás.
Bohužel nedávám odpovědi, jenom otázky. Pax et bonum = verum et unum. Hledejte pravdu a ona vás osvobodí.
