Ani pro čerstvě vzniklé kraje nebude snadné vyjít s kopií letošního rozpočtu. Cesta z dilematu smluvní i té normální opozice existuje. Vláda, která nedokáže prosadit dokonce ani rozpočet, by neměla vládnout.
Na to si dávala sociální demokracie pozor. S čísly si pohrála tak, že rozpočty formálně plnily všechny podmínky tolerančního patentu. Přesto skutečné rozpočty již několik let překračují schválené deficity. A tento nebude výjimkou. Za to by si každá vláda zasloužila brzký konec. Ale sociální demokracie může riskovat a podobný kousek opakovat.
Opozice má sice největší, a zároveň jednu z posledních šancí, jak před volbami převést své ideály do praxe, ale může si dovolit ji využít? Před třemi lety se pravý střed nedokázal shodnout na sestavení vlády a nemůže totéž zopakovat podruhé. Něco podobného by se mohlo stát i dnes. Žádná koalice, která by mohla převzít nelehký úkol vládnout, se nerýsuje.
Čtyřkoalice má navíc dost starostí sama se sebou a ODS si může ve volbách polepšit jen po masivní, dobře připravené a načasované volební kampani. Zdá se, že nebudou mít chuť cokoliv uspěchat a nechají si čas až do řádných voleb.
Do té doby musí vydržet i voliči. Ať jim víc škodí špatně sestavený rozpočet nebo jeho provizorium, stejně nemají ve hře stranických sekretariátů na výběr.