Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Opomíjená Albánie, balkánský pilíř

  12:51aktualizováno  12:51
Po druhé světové válce a následných roztržkách s Jugoslávií, Sovětským svazem a Čínou se Albánie dostala do naprosté izolace. Její bezpečností politika se opírala o systém totální obrany, který zahrnoval rozsáhlé ozbrojené složky, neadekvátní celkové populaci země.

S pádem východního bloku získala země na geostrategickém významu  a stala se středem zájmu západních velmocí, jež byl předurčen umístěním země v nestabilním regionu a faktem, že téměř polovina albánského obyvatelstva žije mimo hranice mateřského státu.

První demokratická vláda Saliho Berishy si uvědomovala možné nebezpečí srbské agrese a promptně navázala diplomatické styky s členskými státy NATO, zejm. Tureckem a USA.

6. června 1992 byla přijata za člena Severoatlantické rady pro spolupráci (NACC, v roce 1997 nahrazena EAPC Euroatlantická rada partnerství). Stala se první zemí z bývalého Varšavského paktu (vystoupila v roce 1968), která požádala o členství v Severoatlantické alianci (prosinec 1992). Dva roky poté přistoupila Albánie k programu NATO Partnerství pro mír.

Republika Albánie započala s restrukturalizací armády a její ozbrojené složky  navázaly velmi úzkou spolupráci s armádami členských států NATO. Ve snaze západních velmocí o zabránění rozšíření jugoslávského konfliktu do okolních zemí, se Albánie dostala do středu strategických zájmů mezinárodního společenství.

Tirana nabídla k dispozici svá letiště a přístavy, její námořní síly úzce spolupracovaly s šestou americkou námořní flotilou a ostatními silovými složkami NATO, což se stalo terčem ostré kritiky sousedního Srbska. Albánie si uvědomovala, že se s velkou pravděpodobností neocitne v první vlně rozšíření Aliance, a stala se tak lídrem i v bezpečnostní spolupráci na regionální úrovni.

S pádem pyramidových fondů v roce 1997 došlo ke kolapsu celé státnosti a země se ocitla ve stavu anarchie. Při ozbrojeném povstání byly vyloupeny vojenské sklady a veškerý vojenský arzenál se dostal do rukou obyvatelstva.

V dubnu 1997 byly do země vyslány mezinárodní ochranné složky pod mandátem Rady bezpečnosti OSN (operace Alba), které měly za úkol distribuovat humanitární pomoc. S pomocí mezinárodního společenství se v červnu téhož roku uskutečnily volby, které přinesly návrat socialistů k moci.

Nová albánská vláda pokračovala v orientaci země na Severoatlantickou alianci a již v srpnu 1997 požádala NATO o podporu při budování nových ozbrojených sil. Aliance nabídla Program individuálního partnerství (IPP), který byl prvním svého druhu a vytvořený pouze pro unikátní albánské prostředí.

IPP se skládal ze dvou pilířů, z nichž prvnímu tvořilo páteř NATO a druhý představoval spolupráci přidružených zemí Aliance zejm. na regionální úrovni, v jehož rámci bylo zřízeno zvláštní fórum pro koordinaci aktivit - Instituce pro sbírání, třídění a distribuce informací pro Albánii (Clearing House for Albania).

Program individuálního partnerství zahrnoval odminování země, vybudování nové armády, definici nové bezpečnostní a obranné politiky Albánie, specifikaci ozbrojených složek v ústavě, odzbrojení obyvatelstva. Přispěl tak ke stabilizaci země (pokus o státní převrat v roce 1998 se nezdařil) a větší sounáležitosti Albánie se zbytkem Evropy.

Naprostá podpora Albánie operace NATO v Kosovu (mylné bombardování území Albánie Aliancí bylo naštěstí bráno jako úsměvná historka a nestalo se rozbuškou ve vynikajících vztazích) odrazila její touhu k akceleraci přijetí do Aliance. (NATO se těší největší podpoře obyvatelstva z bývalého východního bloku.

V průběhu devadesátých let se podpora plného členství pohybovala okolo 80% obyvatelstva a podpora umístění jednotek Aliance na území Albánie kolem 70%.)  Prioritou všech postkomunistických vlád a hlav státu se stalo co nejrychlejší plnoprávné členství v NATO.

Nový prezident Alfred Moisiu (od 2002), bývalý armádní velitel, který své vzdělání získal jak v ruských tak v euroatlantických vojenských akademiích, vytyčil přistoupení k Severoatlantické alianci jako jeden z nejdůležitějších cílů země a potvrdil tak stávající zahraničně-politickou orientaci země.

I přes autoritářské sklony premiérů si všechny albánské vlády od pádu komunismu uvědomovaly geostrategickou významnost Albánie v regionu, neusilovaly o revizi hranic na základě albánské národní otázky a snažily se navázat co nejužší vztahy jak s členskými státy NATO, tak se sousedními státy.

Albánie, jakkoliv nejvíce opomíjená země v Evropě, se tak i svým přičiněním stala základním pilířem Severoatlantické aliance na Balkáně. Ve světle kosovského konfliktu tak může být pro Českou republiku vzorem a inspirací pro další spolupráci s euroatlantickými strukturami.

Další analýzy a komentáře čtěte na natoaktual.cz ZDE

natoaktual.cz - Informační a zpravodajský portál o NATO

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Požár motorestu poblíž Hlavence u Prahy (18. listopadu 2017).

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Další z rubriky

Rusko porušuje smlouvu o raketách středního a kratšího doletu, tvrdí USA

Rakety Iskander na mobilním odpalovacím zařízení během vojenské přehlídky v...

Spojené státy znovu obvinily Rusko, že porušuje smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu z roku 1987. Šéf...

Finsko plánuje prověrku své obrany. Zapojí se USA i další země NATO

Letouny F-18 Hornet finských vzdušných sil

Finsko připravuje plány na vojenské cvičení, které by za účasti Spojených států i dalších zemí NATO prověřilo obranu...

NATO vyšle další tisíce vojáků do Afghánistánu. Posily má i Česko

Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu

Severoatlantická aliance posílí výcvikovou misi v Afghánistánu o další 3 tisíce vojáků. Shodli se na tom ministři...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.