S pádem východního bloku získala země na geostrategickém významu a stala se středem zájmu západních velmocí, jež byl předurčen umístěním země v nestabilním regionu a faktem, že téměř polovina albánského obyvatelstva žije mimo hranice mateřského státu.
První demokratická vláda Saliho Berishy si uvědomovala možné nebezpečí srbské agrese a promptně navázala diplomatické styky s členskými státy NATO, zejm. Tureckem a USA.
6. června 1992 byla přijata za člena Severoatlantické rady pro spolupráci (NACC, v roce 1997 nahrazena EAPC Euroatlantická rada partnerství). Stala se první zemí z bývalého Varšavského paktu (vystoupila v roce 1968), která požádala o členství v Severoatlantické alianci (prosinec 1992). Dva roky poté přistoupila Albánie k programu NATO Partnerství pro mír.
Republika Albánie započala s restrukturalizací armády a její ozbrojené složky navázaly velmi úzkou spolupráci s armádami členských států NATO. Ve snaze západních velmocí o zabránění rozšíření jugoslávského konfliktu do okolních zemí, se Albánie dostala do středu strategických zájmů mezinárodního společenství.
Tirana nabídla k dispozici svá letiště a přístavy, její námořní síly úzce spolupracovaly s šestou americkou námořní flotilou a ostatními silovými složkami NATO, což se stalo terčem ostré kritiky sousedního Srbska. Albánie si uvědomovala, že se s velkou pravděpodobností neocitne v první vlně rozšíření Aliance, a stala se tak lídrem i v bezpečnostní spolupráci na regionální úrovni.
S pádem pyramidových fondů v roce 1997 došlo ke kolapsu celé státnosti a země se ocitla ve stavu anarchie. Při ozbrojeném povstání byly vyloupeny vojenské sklady a veškerý vojenský arzenál se dostal do rukou obyvatelstva.
V dubnu 1997 byly do země vyslány mezinárodní ochranné složky pod mandátem Rady bezpečnosti OSN (operace Alba), které měly za úkol distribuovat humanitární pomoc. S pomocí mezinárodního společenství se v červnu téhož roku uskutečnily volby, které přinesly návrat socialistů k moci.
Nová albánská vláda pokračovala v orientaci země na Severoatlantickou alianci a již v srpnu 1997 požádala NATO o podporu při budování nových ozbrojených sil. Aliance nabídla Program individuálního partnerství (IPP), který byl prvním svého druhu a vytvořený pouze pro unikátní albánské prostředí.
IPP se skládal ze dvou pilířů, z nichž prvnímu tvořilo páteř NATO a druhý představoval spolupráci přidružených zemí Aliance zejm. na regionální úrovni, v jehož rámci bylo zřízeno zvláštní fórum pro koordinaci aktivit - Instituce pro sbírání, třídění a distribuce informací pro Albánii (Clearing House for Albania).
Program individuálního partnerství zahrnoval odminování země, vybudování nové armády, definici nové bezpečnostní a obranné politiky Albánie, specifikaci ozbrojených složek v ústavě, odzbrojení obyvatelstva. Přispěl tak ke stabilizaci země (pokus o státní převrat v roce 1998 se nezdařil) a větší sounáležitosti Albánie se zbytkem Evropy.
Naprostá podpora Albánie operace NATO v Kosovu (mylné bombardování území Albánie Aliancí bylo naštěstí bráno jako úsměvná historka a nestalo se rozbuškou ve vynikajících vztazích) odrazila její touhu k akceleraci přijetí do Aliance. (NATO se těší největší podpoře obyvatelstva z bývalého východního bloku.
V průběhu devadesátých let se podpora plného členství pohybovala okolo 80% obyvatelstva a podpora umístění jednotek Aliance na území Albánie kolem 70%.) Prioritou všech postkomunistických vlád a hlav státu se stalo co nejrychlejší plnoprávné členství v NATO.
Nový prezident Alfred Moisiu (od 2002), bývalý armádní velitel, který své vzdělání získal jak v ruských tak v euroatlantických vojenských akademiích, vytyčil přistoupení k Severoatlantické alianci jako jeden z nejdůležitějších cílů země a potvrdil tak stávající zahraničně-politickou orientaci země.
I přes autoritářské sklony premiérů si všechny albánské vlády od pádu komunismu uvědomovaly geostrategickou významnost Albánie v regionu, neusilovaly o revizi hranic na základě albánské národní otázky a snažily se navázat co nejužší vztahy jak s členskými státy NATO, tak se sousedními státy.
Albánie, jakkoliv nejvíce opomíjená země v Evropě, se tak i svým přičiněním stala základním pilířem Severoatlantické aliance na Balkáně. Ve světle kosovského konfliktu tak může být pro Českou republiku vzorem a inspirací pro další spolupráci s euroatlantickými strukturami.
Další analýzy a komentáře čtěte na natoaktual.cz ZDE
Opomíjená Albánie, balkánský pilíř
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Ukrajinci dočasně stahují tanky Abrams. Jsou zranitelné při nasazení dronů
Ukrajina dočasně stáhla z boje americké tanky Abrams M1A1, které se ukázaly být zranitelné při...
„Smrt režimu.“ Za nápis si má nezletilá ruská studentka odpykat 3,5 roku
Ruský vojenský soud odsoudil žákyni desáté třídy, sedmnáctiletou Ljubov Lizunovovou ke 3,5 roku...
Zavolíme! Kandidáti do eurovoleb se utkají v debatě vysílané i studentům škol
Šest kandidátů pro volby do Evropského parlamentu přijalo účast v debatě Zavolíme!, která bude...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...