„Data o účinnosti vakcíny proti pravým neštovicím na opičí neštovice jsou velice limitovaná. Lze usuzovat, ze díky podobnosti viru by účinné být mohly. Otázka je, zda jsou dostupné v ČR,“ uvedl Chlíbek. Ministerstvo zdravotnictví s dotazem odkázalo na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
V Evropě je podle Chlíbka registrovaná vakcína Imvanex, podle infektologické společnosti v USA je schválená i pro prevenci opičích neštovic. Podává se preventivně lidem, kteří jsou v riziku kontaktu s nákazou - jako jsou zdravotníci, laboratorní pracovníci nebo ošetřovatelé zvířat. Dostávají ji také lidé, kteří byli s nemocným v kontaktu. „Data o účinnosti původní vakcíny používané v Československu na opičí neštovice nejsou dostupné. Lidé očkovaní do roku 1980 již ochranu prakticky nemají,“ dodal.
Podle odborné společnosti infekčního lékařství chrání vakcína proti pravým neštovicím proti těm opičím zhruba z 85 procent. „V Česku bylo očkování ukončeno v roce 1980, ochrana trvá více než 20 let a přestože klesá s časem, mohlo by zabránit závažnému průběhu opičích neštovic. Případné využití starších zásob vakcín nelze doporučit pro riziko závažných komplikací,“ uvádí její stanovisko.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak se šíří opičí neštovice? A jak je poznat a léčit? |
Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle ale mají mírnější projevy. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dnes uvedlo, že riziko všeobecného rozšíření infekce v populaci je „velmi slabé“, ale je „zvýšené“ u lidí s více sexuálními partnery. Odborníci upozorňují, že k přenosu je třeba dlouhodobý a blízký kontakt.
V ČR se podle informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v úterý potvrdilo první podezření u pacienta, který pobýval na hudebním festivalu v Antverpách. Další dva vzorky laboratoře prověřují. Osoby, které cestovaly spolu s nakaženým a jeho blízké kontakty, mají podle pražských hygieniků nařízenou 21denní karanténu. Mají monitorovat svůj zdravotní stav a zdržet se sexuálních a dalších blízkých kontaktů.
Opičí neštovice jsou endemické pro centrální a západní Afriku a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) lze jejich šíření v jiných částech světa zastavit. Epidemioložka WHO Maria Van Kerkhoveová v pondělí uvedla, že například v Evropě situaci „je možné mít pod kontrolou“. V „neendemických“ zemích podle ní dosud bylo zaznamenáno téměř 200 potvrzených a podezřelých případů.
