Operátoři dnes ukládají data o uživatelích a na vyžádání je poskytují policii či tajným službám. Vyšetřovatelé tak mohou například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, zda si vyměnili e-maily nebo kde se pohybovali. Povinnost se netýká obsahu hovorů a zpráv.
Zrušení současné právní úpravy navrhla v roce 2017 skupina 58 poslanců. Argumentovali zejména ochranou soukromí a osobních údajů. Plošné shromažďování považují za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Navíc prý neexistují dostatečné záruky proti zneužití dat.
Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka zákonná úprava umožňuje plošné sledování lidí v Česku. „Jsem zklamaný, zkusíme to legislativní cestou,“ reagoval Ferjenčík na dnešní nález.
Ústavní soud v minulosti dvakrát úpravu uchovávání provozních a lokalizačních údajů zrušil. Kritizoval tehdy dvouletou lhůtu pro uchovávání dat a nepříliš konkrétní vymezení účelů, pro které operátoři provozní a lokalizační údaje poskytovali. Tentokrát ale soud rozhodl jinak. Při nedávném veřejném jednání vyslechl soud řadu odborníků. Pro zachování současných pravidel se vyslovovali policisté i státní zastupitelství.
Princip plošného shromažďování údajů není podle ÚS protiústavní a současná úprava je přiměřená vzhledem ke svému účelu. „V dnešní době, kdy se trestná činnost přesouvá na internet, kdy se páchá čím dál víc trestných činů prostřednictvím sociálních sítí, by bylo absurdní zakázat státu, který má povinnost dohlížet na bezpečnost občanů a chránit majetek, přístup k podobným informacím,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
