Operace a vyšetření
Sledovat další díly na iDNES.tv„Velmi se nám to zkomplikovalo, bojujeme o pacientův život.“ Tato věta rozetne soustředěné ticho operačního sálu. Staršímu muži, kterému lékaři už od devíti hodin dopoledne „opravují“ mitrální chlopeň, právě praskla horní dutá žíla. Je těsně před druhou hodinou odpolední.
„Nikdy jsem to nezažil,“ pronese přednosta kardiochirurgické kliniky královéhradecké fakultní nemocnice Jan Vojáček. Zvedne oči od monitoru, odloží brýle a promne unavené oči. „Poraněná horní dutá žíla byla velmi křehká. Těžko říct, kdy se to stalo,“ přemýšlí nahlas o nečekané komplikaci a vysvětluje, že v žíle byla zavedena kromě kanyly pro drenáž ještě kanyla pro odsávání žilní krve a k tomu má pacient už z jiného pracoviště implantovaný kardiostimulátor a defibrilační elektrodu. „Zabírá tam spoustu místa a možná tím se protrhla,“ dodává.
Pacient z Liberecka ale právě není na běžné operaci srdce. Věk a diagnóza z něj učinily kandidáta na robotickou operaci. Ta je miniinvazivní, tedy šetrná, a zkracuje rekonvalescenci. Je to ale také operace, na kterou lékař potřebuje „checklist“. Tedy manuál podobný tomu, jaký mají piloti v kokpitu. „Ráno jsem si ho četl. Je to velmi složité a kroků je moc,“ popisuje Vojáček. Operace totiž sice probíhá ze tří malých vpichů s porty na přední straně pacientova hrudníku, na které se nasadí robotické nástroje, ale při zákroku je zastavené srdce a nepracují ani plíce. Jejich činnost přebírá mimotělní oběh.
Jediný větší otvor na pravé straně hrudníku, kterým je do pacientova těla dobře vidět, využívá během operace jen asistent operatéra, který robotickým rukám ovládaným na dálku hlavním lékařem podává třeba miniaturní goretexové nitě na přichycení prstence, který má za úkol nemocnou chlopeň stabilizovat.
Všechny pokyny hlavního lékaře je všude na sále výborně slyšet. V konzoli (v ovládacím pultu robotických rukou s monitorem – pozn. red.) je totiž zabudovaný mikrofon. „Já navíc také průběh každé operace z robota nahrávám, aby bylo jasné, jaký byl průběh. Pak se to stáhne a zálohuje,“ prohodí mimoděk u dveří sálu sanitář, který komponenty robota připravuje.
Operace Lindbergh
Úplně na začátku ale byla NASA. Americká vládní agentura pro kosmický program spolu s armádou plánovala operace na dálku na mezinárodní vesmírné stanici, za bojovou linií či na letadlových lodích. Výzkum došel pozoruhodně daleko. Už v roce 2001 chirurgové z New Yorku operovali přes Atlantik pacientku se žlučníkovými kameny, která ležela na sále ve francouzském Štrasburku. Úspěšná, necelou hodinu trvající operace dostala název Lindbergh na počest amerického pilota Charlese Lindbergha, který jako první přeletěl Atlantický oceán.
Současný systém da Vinci přináší novou dimenzi operování. Ten, kdo robota jemnými pohyby ovládá, má jakoby své zápěstí v těle pacienta a prodlouženou rukou jej ohýbá v úhlech, které s běžnými nástroji nemá šanci provést. „Ve velmi malém prostoru můžeme udělat cílený a delikátní zákrok. Navíc se zcela eliminuje třes rukou,“ upozorňuje Vojáček. Jiné je i to, že když lékař „řeže“, robot zároveň i pálí a zastavuje tak jemné vlásečnicové krvácení. Jedinou nevýhodou robota je podle lékařů snad fakt, že při klasické operaci s otevřeným hrudníkem je cítit odpor tkání. „Když propíchnete jehlou tkáň, cítíte její kvalitu. Tady to není, ale je to o zkušenostech. Myslím, že technologie časem takový feedback přinese,“ myslí si Vojáček.
Královéhradecká operace končí, kvůli komplikacím se protáhla na déle než sedm hodin. „Teď vidíte, že chlopeň domyká, nepouští krev zpátky do levé síně, funguje tak, jak má,“ uzavírá v pozdním odpoledni Jan Vojáček.
Vedoucí lékař Oddělení miniinvazivní kardiochirurgie FN v Hradci Králové Marek Pojar Je náročné naučit se s robotem pracovat? Dá se říct, kolik je potřeba tréninkových hodin? Pak se jede do Štrasburku na secvičení, my jsme se byli podívat i jinde v zahraničí. A nakonec na první operace přijede lékař, který už má zkušenosti. Celý systém je poměrně dlouhý a trvá přibližně čtvrt roku. Je robotická operace těžší než ta klasická s otevřeným hrudníkem |
