Ozbrojenci z řad separatistů nedaleko východoukrajinského Slavjansku (15.

Ozbrojenci z řad separatistů nedaleko východoukrajinského Slavjansku (15. května) | foto: Reuters

Pomstili jsme naše zabité vojáky, hlásí Kyjev po bojích u Kramatorska

  • 1257
U východoukrajinského Kramatorska skončila operace armády proti silné skupině povstalců. Velení oznámilo, že vojáci usmrtili několik vzbouřenců a tři zajali. Radikálové na východě země obsadili několik volebních místností a snaží se sabotovat blížící se prezidentské volby. Bojové operace se přesunuly ke Slavjansku.

Podle informace ukrajinského ministerstva obrany v armádních jednotkách ani mezi civilním obyvatelstvem nejsou po operaci u Kramatorska žádné ztráty na životech. Na straně vzbouřenců bylo několik lidí usmrceno a několik dalších zraněno. Boje se soustředily do okolí obce Starovarvarivka, která leží západně od Kramatorska. Armáda zadržela tři povstalce a zabavila několik granátometů.

Krize na Ukrajině

Podle listu Ukrajinska pravda šlo o operaci s cílem zlikvidovat ozbrojence, kteří v úterý přepadli jednotku ukrajinské armády, kterou dostali do léčky. Zabili přitom sedm vojáků, sedm zranili a zničili několik obrněných vozidel (více o přepadení se dočtete zde).

Rusko následně obvinilo ukrajinské vojáky, že u Kramatorska ostřelovali z obrněných transportérů štáb ruské státní televize Russia Today. Incident se obešel bez obětí, ruští novináři prý však museli uhýbat před kulkami a jejich vůz skončil v příkopu.

Ukrajinské armádní síly se po operaci u Kramatorska přesunuly do Slavjanska, další bašty doněckých separatistů. Do bojů v okolí města byly nasazeny obrněné transportéry, tanky a bojové vrtulníky. O případných ztrátách na životech se zprávy ukrajinských médií nezmiňují.

Slavjansk je dál v obležení, všech devět přístupových silnic kontrolují vojáci ukrajinské armády a Národní gardy, uvedla agentura Unian. Ve městě se i přes den ozývala střelba, veřejná doprava nefungovala a televizní signál byl přerušen. Ve školách se nevyučuje a zásobování vázne.

Vůdce doněckých separatistů Denis Pušilin odpoledne navrhl výměnu zajatců. Operaci by měli dohodnout zprostředkovatelé, uvedl Pušilin bez dalšího upřesnění. Podle agentury Unian zadržují doněčtí povstalci několik desítek lidí, většinou vojáků nebo příslušníků Národní gardy. Jejich počet prý nepřevyšuje stovku.

Armádní akce řešil i kyjevský parlament

Bojové operace ukrajinské armády v Doněcké oblasti byly ve čtvrtek tématem ostré diskuse v kyjevském parlamentu. Šéf poslanecké skupiny opoziční Strany regionů Oleksandr Jefremov vyzval vládu, aby bezodkladně zastavila "kárnou operaci" proti separatistům. Dokud se tak nestane, poslanci Strany regionů budou jednání sněmovny bojkotovat, řekl Jefremov.

Aby potvrdili váhu svého stanoviska, opustili opoziční poslanci demonstrativně jednací sál. Podle některých médií nyní shromažďují hlasy potřebné k tomu, aby předsedu parlamentu Oleksandra Turčynova zbavili funkce.

Turčynov v projevu k poslancům prohlásil, že je ochoten vydat rozkaz k zastavení "protiteroristické operace" na východě země. Podmínkou ale je, aby povstalci složili zbraně a zastavili boj proti armádě a Národní gardě.

Separatisté se snaží sabotovat nadcházející volby

Separatisté na východě Ukrajiny se údajně snaží zmařit prezidentské volby, které se mají uskutečnit 25. května. Podle zpráv ukrajinského tisku ozbrojení radikálové blokují či okupují několik volebních místností a vyzývají členy volebních komisí, aby přípravu k volbám zastavili.

Podle listu Ukrajinska pravda jsou obsazeny dvě volební místnosti v Doněcké a další dvě v Luhanské oblasti. Předseda nevládní ukrajinské organizace Výbor ukrajinských voličů Oleksandr Černěnko prohlásil, že jde o systematickou, předem připravenou akci, jejímž cílem je hlasování na východě Ukrajiny znemožnit.

Server Novosti Donbassa napsal, že v Luhanské oblasti neznámí ozbrojenci okupují volební místnosti ve městech Krasnyj Luč a Antracyt. V Doněcké oblasti jde údajně o hlasovací prostory v Doněcku a Kramatorsku. Velitelé vzbouřenců v obou oblastech už několikrát varovali, že hodlají volby bojkotovat.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil zákon, který má usnadnit volební proces v podmínkách destabilizace a ozbrojených útoků. Nový zákon umožňuje svolávat ve výjimečných případech zasedání volebních komisí mimo území příslušného volebního okrsku. Nejpozději osm dní před volbami, tedy už tuto sobotu, je policie povinna zajistit nepřetržité hlídkování u volebních místností. Na přepravu volebních uren s hlasovacími lístky má dohlížet tajná služba SBU.

Ukrajina protestuje proti ruským manévrům během voleb

Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek také protestovalo proti rozsáhlým vojenským manévrům, které chce Rusko uspořádat nedaleko hranic s Ukrajinou v době ukrajinských prezidentských voleb. Cvičení se má pod označením Aviadarts-2014 uskutečnit 20. až 26. května v ruském západním vojenském okruhu.

Podle oficiální zprávy ruského ministerstva obrany se cvičení zúčastní především letecké svazky vyzbrojené bombardéry Su-24 a Su-34, stíhacími letouny MiG-29 a vrtulníky Mi-8 a Mi-24. Do manévrů se má zapojit osm leteckých základen, přizváni jsou podle ministerstva i piloti z Běloruska a Kazachstánu.

Putinova popularita roste

Vladimir Putin je po anexi Krymu na vrcholu popularity: s jeho činností ve funkci hlavy státu souhlasí téměř 86 procent Rusů. Od březnového připojení Krymu Putinova podpora trvale stoupá, od dubna se zvýšila o další čtyři procentní body. Podle analytiků VCIOM jsou kromě ukrajinských událostí příčinou prezidentovy popularity i květnové oslavy vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce, při nichž prakticky všechna ruská média vyzdvihovala historické úspěchy Ruska i jeho nynějšího vůdce. Větší podpoře než nyní se Putin těšil jen v dubnu 2008, kdy mu v průzkumu vyjádřilo podporu 87,4 procenta ruských občanů.

"Jde o další provokaci a nezastřený pokus vyvolávat nové napětí na hranicích s Ukrajinou," uvedlo ukrajinské ministerstvo. "Pořádání manévrů v době prezidentských voleb je dalším projevem ruské snahy o destabilizaci vnitropolitické situace na Ukrajině a hrubým nátlakem na ukrajinské obyvatelstvo," konstatuje se v prohlášení.

Dohru má také snaha Doněcké lidové republiky o připojení k Rusku. Představitelé separatistů uvedli, že žádost o připojení zaslali na příslušná místa v Kremlu, to však ve čtvrtek popřel mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič. "V médiích se o tom hodně mluví, ale o tom, že by podobná žádost přišla, jsem nic neslyšel," řekl mluvčí.

Proruští povstalci minulou neděli v Doněcké a sousední Luhanské oblasti uspořádali referendum, při němž se údajně drtivá většina hlasujících vyslovila pro samostatnost. Západ a Kyjev však legitimitu hlasování neuznává (více o výsledcích referend se dočtete zde).

Výsledky referend se počítaly za přítomnosti samopalů:

12. května 2014

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video