Turečtí diplomaté v úterý oficiálně požádaly Brusel o ukončení obranné mise. Jako důvod označili pád režimu Saddáma Husajna a změnu bezpečnostní situace v oblasti.´
Alianční jednotky by měl Brusel z území Turecka stáhnout v nejbližší době.
"Musím tlumočit co nejupřímnější vděčnost obyvatel Turecka a vlády za předvedenou alianční solidaritu při při obraně mé země," poděkoval alianci stálý turecký velvyslanec při NATO Ahmet Üzümcü. NATO podle jeho slov prostřednictvím mise dokázalo, že je důvěryhodným a funkčním základním kamenem euroatlantické kolektivní bezpečnostní politiky.
Ačkoliv se NATO přímo na konfliktu v Iráku přímo nepodílelo, situaci nepřetržitě monitoruje. Především kvůli ochraně jednoho ze členských států - Turecka. Situaci nad Tureckem nepřetržitě sledovala čtyři průzkumná letadla včasné výstrahy AWACS.
Aliance Turecku poskytla rovněž pět protiraketových systémů Patriot. Dva systémy poskytly asi před dvěma týdny Spojené státy. Zbylé tři už v únoru rozmístila nizozemská armáda na jihovýchodě Turecka a u hranice s Irákem.
Členské státy NATO dodaly Turecku také zařízení na ochranu před případným biologickým či chemickým útokem Iráku. Do Turecka mělo vyrazit i asi 60 polských protichemických specialistů. Polské ministerstvo obrany ale na sklonku minulého týdne oznámilo, že s ohledem na postup spojenců v Bagdádu a změnu bezpečnostní situace už není nasazení jednotky potřeba.
Síly NATO v Turecku měly podle generálního tajemníka NATO George Robertsona působit především preventivně a odstrašit Irák či teroristické skupiny před útokem.
Obranná opatření přislíbilo NATO po zdlouhavých jednáních Severoatlantické rady a blokování pomoci ze strany Francie, Německa a Belgie až 19. února.
Turecko požádalo předtím o ochranu podle článku 4 Washingtonské smlouvy, podle kterého musí členské státy konzultovat otázku obrany, pokud se některý ze členů aliance cítí jakkoliv ohrožen.
