Summit NATO v Londýně

Summit k 70. výročí vzniku NATO končí.

Trump plánovou závěrečnou tiskovou konferenci zrušil s tím, že už jich během dvou dnů bylo mnoho. Pro představitele zemí, které dávají požadovaná 2 procenta HDP na obranu uspořádal oběd. Kromě USA plní hranici dalších 8 zemí - Británie, Bulharsko, Estonsko, Řecko, Lotyšsko, Polsko, Litva a Rumunsko. “Oběd je na mně,“ citovala Trumpa agentura AP.

Francouzský prezident Macron po jednání uvedl, že „ne každý kolem stolu“ označuje Rusko za nepřítele. Moskva podle jeho slov může být hrozbou, ale také partnerem.

Stoltenberg upozornil, že protivzdušný raketový systém S-400, který Turecko nakupuje z Ruska, nebude nikdy součástí integrovaného systému NATO.

„Zvýšili jsme připravenost našich sil,“ oznámil Stoltenberg s tím, že spojenci splnili takzvanou iniciativu 4x30. Spojenecké velení má tak nyní k dispozici 30 pozemních praporů, 30 bojových letek a 30 bojových lodí, které mohou být v případě ohrožení nasazeny do 30 dnů.

Podle amerického prezidenta Trumpa je NATO po summitu „silnější, než kdykoliv předtím“.

Stoltenberg upozornil, že protivzdušný raketový systém S-400, který Turecko nakupuje z Ruska, nebude nikdy součástí integrovaného systému NATO.

„Uznáváme, že rostoucí vliv Číny a mezinárodní politiky představují jak příležitosti, tak výzvy, které musíme společně řešit jako spojenci,“ uvádí země NATO v prohlášení.

Litevská prezidentská kancelář podle agentury Reuters informovala, že Turecko nakonec souhlasilo s novými obranými plány pro Pobaltí a Polsko. Ankara chtěla přijetí blokovat, dokud spojenci neuznají kurdské milice v Sýrii za teroristy.

Deklarace lídrů devětadvacítky ze summitu v Londýně má nakonec 9 bodů. „NATO zaručuje bezpečnost našeho území a miliardy našich občanů, naši svobodu a hodnoty, které sdílíme, včetně demokracie, osobní svobody, lidských práv a právního státu,“ uvádí se v úvodu. (Celé znění zde)

Trump se na okraj summitu sešel s tureckým protějškem Erdoganem, potvrdil mluvčí Bílého domu. „Diskutovali o tom, jak je důležité, aby Turecko plnilo své alianční závazky,“ uvádí se v prohlášení.

Deklarace podle zdroje ČTK upozorní, že ruské „agresivní kroky“ představují hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost, a zmíní nebezpečí terorismu, nestability i kybernetické a hybridní hrozby. Část má být věnována potřebě přiměřené a odpovědné reakce NATO na nové bezpečnostní prostředí poté, co USA a Rusko vypověděly smlouvu INF.
Lídři také zmíní význam zajištění bezpečných komunikačních sítí, včetně sítí páté generace (5G) a označí vesmír za operační prostor. Summit také uvede, že rostoucí vliv Číny ve světě představuje příležitost i výzvu.
V deklaraci by se také mělo objevit, že pod vedením generálního tajemníka NATO by měl začít proces hledání způsobu, jak posílit „politickou dimenzi“ Aliance, o věci by měli příští rok v dubnu diskutovat ministři zahraničí členských zemí.

Závěrečná deklarace, která z jednání vzejde, bude podle zdroje ČTK stručný text o několika málo odstavcích. Lídři členských zemí v ní bez podrobností uvedou, že se znovu setkají v roce 2021. Deklarace má zdůraznit solidaritu a spojenectví členů NATO, připomene Článek 5 Washingtonské smlouvy o tom, že útok na jednu členskou zemi bude pokládán za útok proti všem. Dokument zmíní také potřebu zvyšovat obranné výdaje tak, jak se země domluvily.

Český ministr zahraničí Tomáš Petříček se na okraj summitu v Londýně setkal se svým kanadským protějškem Françoisem-Philippem Champagnem. Mluvili o posílení vzájemného obchodu a o spolupráci v oblasti bezpečnosti, uvedlo ministerstvo zahraničí.

Šéf Pentagonu Mark Esper v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že v Evropě roste porozumění výzvám, které představuje rychle se rozvíjející vojenská síla Číny, zahrnující vše od hypersonických zbraní až po letadlové lodě. „Čína je pro nás strategickou výzvou... To neznamená, že je Čína nyní nepřítelem. Ale musíme se na to zaměřit jako spojenci a připravit se pro případ, že se věci vyvinou způsobem, který nepreferujeme,“ řekl.

Německo a Francie navrhují, aby s oživením a reformováním dosavadního fungování Severoatlantické aliance pomohla zvláštní rada „moudrých“ složená z uznávaných expertů. Ti by měli přezkoumat a identifikovat bezpečnostní výzvy a doporučit, jak by se Aliance měla změnit.

Miloš Zeman se v rámci londýnského summitu Severoatlantické aliance zúčastnil v Buckinghamském paláci recepce pořádané královnou Alžbětou II. S panovnicí a dalšími členy britské královské rodiny se pozdravil těsně před tím, než tak učinil americký prezident Donald Trump.

Summit NATO v Londýně je určitým symbolickým návratem, protože první centrála spojenců sídlila v úvodních letech právě zde. „Spojené Království bylo prvním domovem,“ připomněl šéf NATO Jens Stoltenberg. (Více v článku OBRAZEM: NATO před sedmdesáti lety, Londýn byl první domovem)

Schůzka lídrů má trvat zhruba dvě hodiny. Probíhá za zavřenými dveřmi.