Česká onkologická společnost chce, aby zdravotní pojišťovny znovu dávaly peníze konkrétně na každého pacienta. Právě tak to fungovalo do konce loňského roku. Od ledna se ale financování změnilo a nemocnice dostávají paušální částku bez ohledu na počet pacientů.
Lékaři navíc argumentují, že pojišťovny částku propočítávaly podle podhodnocených údajů o počtu pacientů. Onkologové tak kvůli paušálům stojí před složitou volbou: léčit pacienta a riskovat, že své nemocnice zadluží, nebo ho odmítnou a nárok na léčbu mu odepřou.
"Takový postup je ale v rozporu se zákonným nárokem pacientů, kteří mají nárok na okamžitou léčbu a pokud ji nedostanou, mohou se soudit a dá se předpokládat, že vyhrají," upozornil předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
NEDOSTATEČNÁ PÉČEModerní léčbu dostává podle onkologů například jen asi 60 procent žen s rakovinou prsu z těch, které by ji dostat mohly. U rakoviny tlustého střeva a konečníku je tato péče dostupná jen pro polovinu pacientů. |
Onkologové se podle něj nebrání úsporám, chtějí ale, aby byl systém naprosto průhledný, aby pacienti i lékaři věděli, jaká mají práva a jaké povinnosti.
"My pak dokážeme nastavit léčebné standardy podle toho, kolik bude peněz," řekl Vorlíček. Dodal, že je potřeba, aby byla nákladná péče poskytnuta všem pacientům, kteří ji potřebují.
Lékaři mají jiné počty než pojišťovny
Česká onkologická společnost na základě vedených registrů o léčbě vypočetla roční náklady na moderní léčbu pacientů v České republice.
"Za dvanáct měsíců činí náklady na nejmodernější protinádorové léky v naší zemi asi 2,2 miliardy korun. Pokud by neexistovala podléčenost a léčili se všichni potřební pacienti, činily by náklady téměř 6 miliard korun. Tato čísla jasně dokazují, že biologickou léčbu nedostává každý pacient, ale její indikování je přísně výběrové," argumentuje Vorlíček s tím, že systém, kdy šla úhrada péče za pacientem, pojištění nijak nezatěžoval a nebylo jej třeba měnit.
Na léčbu rakoviny je strop, co s dalšími pacienty?
Onkologická centra podle něj měla dřív od plátců péče podepsaný dokument, ve kterém bylo písemně zaznamenáno, v jakém rozsahu bude pojišťovna léčbu hradit. Lékaři tak měli až do začátku letošního roku jistotu, že pojišťovna léčbu každého správně indikovaného pacienta uhradí.
"V roce 2010 se situace změnila a zdravotní pojišťovny v rozporu s předchozími dohodami změnily svůj přístup k financování péče, přestaly hradit léčbu poskytnutou konkrétnímu pacientovi, ale zavedly paušál," dodal Vorlíček.
Navíc prý pojišťovny navrhly omezit počet pacientů, kterým bylo možné péči poskytnout. "Mnozí ředitelé nemocnic proto vydali pokyn, aby onkologové poskytli pacientovi biologickou léčbu až ve chvíli, kdy jiný pacient terapii ukončí nebo zemře. Většina zdravotnických zařízeních to však odmítla a pacienty dál léčí bez jistoty, zda jim léčbu pojišťovny uhradí a kdy," upřesnil Vorlíček
Všeobecná zdravotní pojišťovna ale tvrdí, že pacienty navíc zaplatí. "Není důvod k panice, jsme připraveni vše uhradit," ujišťuje Zuzana Friedmannová z oddělení smluvní politiky VZP. Výdaje na léčbu v onkologických centrech stouply podle ní z 2,6 miliardy v roce 2007 na víc než pět miliard.
Ročně 70 tisíc nových pacientů
V Česku je ročně zjištěno 70 tisíc nových pacientů s rakovinou a zemře jich 28 tisíc. Celkem v zemi žije 430 tisíc lidí, kteří rakovinu měli nebo mají. Onkologové se shodují s politiky v tom, že žádná země nemá na to, aby dala každému pacientovi léčbu podle nejnovějších poznatků vědy. "Usilujeme ale o to, aby pacienti byli léčeni co nejlépe," řekl Vorlíček.
Podle čísel onkologů jsou někteří pacienti léčeni nedostatečně, tedy nedostávají vše, co by měli. Buď jim to nedovoluje zdravotní stav, nebo nechtějí dojíždět za léčbou do vzdáleného centra.
