Hygienici v Praze zaznamenali letos už 23 případů spalniček. Čtrnáct z nich jsou děti do sedmnácti let, v tiskové zprávě o tom informovala Hygienická stanice Hlavního města Prahy.
SpalničkySpalničky jsou vysoce infekční nemoc a se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím, později je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. |
Všechny nemocné hospitalizovali, podle hygieniků devět dětí a tři dospělí nebyli proti spalničkám očkováni. „Bohužel se ukázalo, že tyto děti nebyly očkovány proto, že očkování v řádném termínu rodiče odmítli,“ dodal Jarolímek. Někteří rodiče považují vakcíny za nebezpečné, snaží se je odložit do pozdějšího věku dítěte nebo se jim vyhnout. Podle odborníků však škodlivost vakcín není prokázaná, odpůrci očkování navíc snižují kolektivní imunitu.
„V průběhu uplynulých let se v Praze spalničky vyskytovaly spíše sporadicky a většinou se jednalo o zavlečené případy,“ uvedl šéf pražských hygieniků Jarolímek. Očkování je v Česku povinné.
Hygienici vyšetřují i osoby, které přišly s nemocnými do kontaktu a další zdravotnický personál. Od začátku února tak byla vyšetřeno téměř tři sta zdravotníků. Rodičům doporučují, aby si překontrolovali, jestli jsou jejich děti proti spalničkám vakcínou chráněné. Praktický lékař může protilátky zjistit, vyšetření není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a stojí asi čtyři sta korun.
Loňská epidemie spalniček v Moravskoslezském kraji začala v dubnu, nejvíc nemocných bylo na Ostravsku. Nejvíce nemocných, 61, bylo ve věkové kategorii nad třicet let a dále pak mezi dětmi do čtyř let. Onemocnění je u lidí starších 30 let podle odborníků způsobeno tím, že zhruba po 30 až 40 letech ochrana očkování klesá a lidé už často nejsou imunní.
V posledních sedmnácti letech byly kromě dvou uvedených epidemií počty případů v celém Česku většinou v řádech jednotek, výjimečně v desítkách. Nejvyšší počet byl v roce 2003 třicet nemocných. V několika letech se spalničky neobjevily vůbec.
Tato vysoce infekční nemoc se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění může zkomplikovat zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. Od roku 1980 nebylo v Česku zaznamenáno na tuto nemoc úmrtí.
Většímu šíření infekce v populaci brání zejména takzvaná kolektivní imunita, která vzniká přibližně při proočkovanosti 95 procent populace. Běžně se děti očkují proti spalničkách od 15. měsíce věku. Část rodičů se ale přiklání k pozdějšímu naočkování svých dětí první dávkou takzvané MMR vakcíny, která v sobě kromě vakcíny proti spalničkám obsahuje také protilátky proti příušnicím a zarděnkám.
Názory na prospěšnost očkování se liší, někteří lidé je považují za nebezpečné. Rodičům, kteří děti očkovat odmítnou, hrozí pokuta až deset tisíc korun. Neočkované děti také nepřijímají školky a školy v přírodě. Situací se zabývaly i soudy, několik kauz čeká i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
V Česku se děti pravidelně očkují proti spalničkám od přelomu 60. a 70. let minulého století. Podle cíle WHO pro Evropu měla být nemoc vymýcená v roce 2010. V tomtéž roce ale byla rozsáhlá epidemie v Bulharsku (přes 22.000 případů), o rok později ve Francii (téměř 15.000 případů). Více než tisíc nemocných bylo také v Německu, Itálii, Španělsku a Rumunsku. V roce 2016 bylo v EU hlášeno asi 4700 případů v 21 zemích.
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) informovalo, že z třiceti evropských zemí bylo hlášeno více než 14.400 případů. Předloni to bylo kolem 4600 případů. Na výrazném nárůstu se podílely především epidemie v Rumunsku, Itálii, Řecku a Německu. Od roku 2016 ECDC zaznamenalo 50 případů úmrtí na spalničky. Vážné komplikace se v souvislosti s touto nemocí nejčastěji vyskytují u dětí do pěti let.
Se spalničkami se potýká i Evropa
V loňském roce čelila velkému nárůstu nakažených spalničkami celá Evropa. Nemocí trpělo více než dvacet tisíc lidí, pětatřicet z nich na ni zemřelo. Světová zdravotnická organizace (WHO) tento nárůst označila za tragédii, protože v roce 2016 se podařilo počet nemocných v Evropě snížit na 5273.
Jedním z důvodů šíření nemoci jsou podle odborníků lidé, kteří vakcinaci odmítají, informuje BBC. Přestože byl dvacet let starý výzkum, který upozorňoval na možné spojení mezi vakcínou MMR (proti spalničkami, příušnicím a zarděnkám) a vznikem autismu u dětí, několikrát dementován, někteří lidé přestali očkování věřit.
To se stalo i v Itálii, kde spalničkami onemocnělo více než pět tisíc lidí, což představuje přibližně čtvrtinu všech nemocných v Evropě. Čtyři lidé v zemi na infekci zemřeli. Část italských politiků, především z Ligy severu a populistického Hnutí pěti hvězd, bezpečnost očkování zpochybňuje a obyvatelstvo před vakcinacemi varuje.
V reakci na to vláda rozhodla, že před nástupem do školy musí být všechny děti očkovány proti proti dvanácti běžným nemocem. Právě tento zákon je jedním z klíčových témat v nadcházejících volbách. Většímu šíření infekce přitom brání zejména takzvaná kolektivní imunita, která vzniká při přibližně 95procentní proočkovanosti. V Itálii se podíl dvouletých dětí, které jsou proti spalničkám očkované, v roce 2015 snížil na 80 procent.
Hůře než Itálie na tom bylo pouze Rumunko, kde spalničkami onemocnělo více než pět a půl tisíce lidí. Podle WHO to zapřičinil především nedostatek vakcíny a špatné zdravotnické zázemí.
S epidemií spalniček bojovala v loňském roce i Ukrajina, která zaznamenala téměř pět tisíc nemocných. K vysokému počtu nakažených přispěl podle organizace konflikt na východě země. V Řecku a Německu pak onemocněla přibližně tisícovka lidí.
