On-line s architektem Petrem Hrůšou

velikost textu:

vydáno 30.6.2008 11:00

Jméno architekta Petra Hrůši je v Brně vepsáno do mnoha staveb. S kolegou Petrem Pelčákem vtiskl podobu Vaňkovce či koupališti Riviéra. Letos na jaře se dlouholetí kamarádi a kolegové z Ateliéru Brno nepohodli. A Petr Hrůša se sám pustil do návrhu nového fotbalového stadionu za Lužánkami.

zpět na článek

OTÁZKA: Je nový fotbalový stadion v Brně vaší první sportovní stavbou? Roman

ODPOVĚĎ: Pane Romane, není. Před zhruba deseti lety jsme postavili tenisový areál, sportovní halu v Litomyšli. A to už těšně před rokem 89 jsem inicioval stavbu rekreačního a sportovního areálu brbněnské Riviéry. Bohužel se zrealizovala pouze dilčí část, a to v bývalém korytě řeky říční bazény. Postavili jsme, respektive připravili projekt pro stavbu koupaliště v Litomyšli. Pro areál Ponava jsme připravili již před čtyřmi lety studii - projekt stadionu. Tehdy nás inspirovala návštěva ve Wolfsburgu. 30.6.2008 11:07

OTÁZKA: Vážený pane architekte. Zdá se, že Váš návrh je zcela rozdílně přijímán na jedné straně laickou a na straně druhé odbornou veřejností. Laici se ve většině radují, že zmizí ruiny sporotvního brownfieldu na jejichž místě vznikne moderní stadion evropských parametrů a příliš neřeší jeho vzhled v porovnání s obdobnými novostavbami jinde, odborná věrejnost se naopak hrozí toho, že na začátku 21. století vznikne v Brně stavba s vizáží jak vystřiženou z 80. let století minulého a že zkostnatělé Brno propáslo další možnost stát se Mekkou vpravdě moderní architektury. Ptám se proto: 1) Skutečně se domníváte, že by dané prostranství nesneslo modernější vizi? 2)Přijde Vám v případě veřejných zakázek normální, aby bylo vypracování projektu bez soutěže svěřeno konkrétnímu ateliéru a dopředu se tak vyloučila variantnost řešení? Pokud byla důvodem takového postupu rychlost realizace, pak snad zejména v případě takto nákladné a jedinečné stavby platí, že spěchat je třeba pomalu. Robert

ODPOVĚĎ: Vážený pane Roberte, Takzvaná zkostnatělost je tématem diskuze na úrovni opravdu teorie architektury, kdy soupeří dva základní názory. Jeden je architektura jako stavba, který podle výsostných teoretiků jako je Keneth Frampthon vychází, ovšem ne anachronicky, ze základních atributů kvalitní stavby. Druhý názor upřednostňuje design na úkor architektury, řekněme archetypální. Často jde v tomto druhém případě spíše o atrakci, která pochopitelně nevylučuje i dobrou funkci budovy, ale rozhodně ji nezaručuje. Právě jsem se vrátil z jedné diplomové komise a působím několik let na mnoha dalších. Ani diplomová komise a projekty na VŠUP (Vysoké školy umělecko-průmyslové)v Praze, o jejichž odbornosti nelze snad pochybovat, neupřednostňuje ten takzvaný design neboli pseudo futuristickou architekturu. Hlavní architek Prahy Václav Králíček, přestože tato funkce de jure neexistuje, glosuje jeden z projektů designu oproti architektuře asi takto: "Když se budova tvaruje podle cukřenky, když na úkor designu se nedá oproti tvaru vybočit z abnormálního myšlení do krásného stavění aniž by se tvar cukřenky rozpadl, nejde o diskuzi nad nepřijetím architektury jedenadvacátého století, ale spíš o invazi onoho designu nebo spíš reklamní atrakce, tedy pseudo designu do revíru architektury." Odborná veřejnost není skupina založená právě někde v 60. a 70. letech 20. století ani lidé zastávající názor, že proměna architektury zrychlená dnešní dobou v něco jako reklamní klip, tedy netělesného, neskutečného, nemohou reprezentovat skutečnou architekturu. Revoluční a designerká vzepětí, která nedovolují komunikaci s normálními architektonickými atributy nás vrhají do jiné situace v architektuře. Nazývám tuto situaci občas s nadvládou pseudo designu maskovitým paradoxem. 30.6.2008 11:21

OTÁZKA: Dobrý den, o brněnských architektech se říká, že jsou divná uzavřená partička, která tvoří kostky... je váš přístup opravdu jiný, než třeba architektů z Prahy a jak mezi sebou vycházíte, přece jen Brno není velké... Rasputin

ODPOVĚĎ: Rasputine, nevím co myslíte uzavřenou partičkou. Přístup architekta není dán žádnou partičkou ani kostkou ani výše zmíněnou cukřenkou, z které jsou všichni dočasně nadšeni než vytvoří někdo architekturu inspirovanou solničkou nebo jinou věcičkou měřítka prodejní nebo reklamní provenience. Jak mezi sebou vychází architekti ilustruje nedávná komplikace s vilou Tugendhat anebo konečně nedávný odchod kolegy, s kterým jsem vedl ateliér někam jinam, domnívám se, že do světa jiného než je soustředěná architektonická tvorba v našem ateliéru. Pokud má někdo tvůrčí, namáhávý a konzistentně poctivý přístup k architektonickému úkolu ať je z Brna nebo z Prahy anebo z Londýna či Berlína, nazývám to dobrou konkurencí, která se nepomlouvá. Utvrdila mne v tom shoda například na právě zmíněné dvoudenní komisi VŠUP. Tam byla a je "partička" vždycky otevřená. 30.6.2008 11:27

OTÁZKA: Dobrý den, předně bych rád vyjádřil svoje nadšení z Vaší studie, stadion je opravdu krásný… Přesto bych ale měl pár otázeček: 1. tribuny – jaké bude finální barevné provedení (viděl jsem dvě varianty – já osobně bych se přimlouval za „celočervené“ provedení, které je estetičtější, nicméně „bíločervené“ je zase více „brněnské“); jejich nemalá vzdálenost od hřiště je dána strachem z brněnských „fanoušků“, nebo je problém technického rázu…? 2. kapacita – není to tak dávno, co chodilo na Zbrojovku i přes 40 tis. diváků. Vím, že je v současnosti nabídka na využití volného času pestřejší, na druhou stranu má ale Brno veliký potenciál růstu – myslíte, že by bylo možné v budoucnosti tribuny „nadstavit“…? 3. „Ponava“–jaký máte názor na tuto „studii“, která byla mj. paradoxně prezentována na letošním MIPIM v Cannes? Jde o opravdu „mrtvý“ plán? Já osobně si na rozdíl od současného vedení města myslím, že je v tomto prostoru místo nejen pro fotbalový stadion, ale i pro hokejový a plavecký… Petr Kříž

ODPOVĚĎ: Dobrý den, pane Kříži, Váš příspěvek je velmi potěšující a konstruktivní dotazy by se měly zodpovědět všechny: 1. Finální barevné provedení doporučujeme podle posledního tedy i Vám zpřízněného pojetí - červené. Utváří to podle nás větší kotel a vzbuzuje možná i větší elán a energii do hry. Vzdálenost od hřiště je opravdu dána předpisy FIFA pro rok 2012 a dále, které jsme získali. Pokud budou předpisy i v budoucnu tolerovány, bude možné přidat pár řad dopředu, ale toto pouze jako provizorium nikoliv do základní stavby. Odstup a výška tribuny 2,05 nad hrací plochouplus předepsaná zábradelní zeď naopak zase umožňují nedělat žádná nevzhledná opatření typu ochranné pletivo nebo příkopy a podobně. Navíc hráči vybíhají téměř po stejné nivelitě na hrací plochu a umožňuje to také kontakt novinářů a další přednosti. Protože dotazů na vzdálenost plochy a sklon tribuny je více, určitě se k tématu na webu fotbalového klubu budeme chtít vrátit. 2. Kapacita je dána zadaním, limitem reálných investičních prostředků i zkušenostmi z jiných stadionů ve vztahu k velikosti regionu a podobně. Nad regionální vazbou je naše přání a úvaha, že by tento stadion mohl být považován za národní, protože splňuje zatím všechny požadavky i kapacitu nad 30 000. 3. Názor na Ponavu se vyvíjí různým způsobem. My jsme na toto území zpracovávali více studií, rovněž tato, kterou máte asi na mysli, která konvenuje se studiemi předkládanými jinými ateliéry, je v principu rozvojovým plánem. Naše úvahy směřují k metropolitnímu charakteru celého území. Tím mám na mysli městský tedy architektonický základ koncepce stadionu (vizte prosím moji poznámku k designu versus architektuře), návaznost na Lužánky, větší podíl parkových, tedy zelených i parkovacích ploch (v podzemí) a domy, jejichž funkci a charakter musí určit nikoliv architekti ale město. 30.6.2008 11:43

OTÁZKA: Myslíte si, že by se měla dostavět v původní podobě chybějící (tuším od války) věž na budově hlavního brněnského nádraží? beny

ODPOVĚĎ: Pane beny, budova hlavního nádraží by měla zůstat zachována, ale proměnit se v multifunkční dopravně společensko komerční centrum. Jakýsi přepis původních idejí metropolitní brněnské okružní třídy - Ringu v architekturu respektující historii a odpovídající nikoliv tvarem cukřenky v dnešní teorii architektury. Ta připouští jak archetypální obrazy - mají totiž většinou lidské měřítko, tak kosmopolitní a atraktivitu zvyšující věžové stavby. Pokud budeme soustředěně moci projektovat Ring a lokality kolem nádraží, rádi se vaším podnětem budeme zabývat v týmu našeho ateliéru. 30.6.2008 11:47

OTÁZKA: Zajímalo by mě, jak se vám líbí absolutně "nebrněnský" terminál letiště v Tuřanech? Čtenářka z Brna

ODPOVĚĎ: Vážená Čtenářko, diskuzi o charakteru terminálu v Tuřanech jsem zažil již před více lety ve státnicové komisi na brněnské fakultě a může pokračovat jistě i dále. Jenom bych se rád vymezil proti pojmu líbí-neíbí, to je pro mě téma spíš patřící do posuzování dámy v nočním klubu než architektonického konceptu. Pokud jde o letiště, pan architekt má erudici i nápady, je jistě zdatný a pokud máte možnost soustředěněji číst mé předešlé příspěvky k architektuře a designu, odvodíte z nich ne mou libost, ale názor. 30.6.2008 11:50

OTÁZKA: Dobrý den, chtěl bych se zaptat, jaké budou sedačky na stadionu Za Lužánkami, jestli klasické, co jsou na stadionu Srbská, nebo jiné. Dále bych se chtěl zeptat, jestli není moc daleko hlediště? Díky za odpoved Honza

ODPOVĚĎ: Honzo, již jsem odpověděl na vzdálenost hlediště - není to naše svévole ani architektonický "úlet", ale nutný požadavek FIFA. Vyklenutí tribun možná způsobuje další optický pocit verlké vzdálenosti, je maximálně 3 - 4 metry, ale umožňuje zase lepší viditelnost. Jsem přesvědčen, že klidná stěna bez množství výklenků a přidaných konstrukcí jako jsou sítě, bude působit více jako aréna. I toto je moderní přepis, který bude připomínat kotel v Kolosseu. Charakter sedaček závísí na celkové výši nákladů. Nebudeme to znát dřív než budou spočítány přesně ekonomické konstrukce a náklady, tedy cca za půl roku. 30.6.2008 11:55

OTÁZKA: Dobrý den, budete počítat i s fanoušky na motorkách, případně na kolech? Co nějaký cyklopruh, okruh, kde by se dalo jezdit okolo stadionu ve volných dnech- taková bruslařská dráha. sadaam

ODPOVĚĎ: Sadaame, díky za příspěvek. Míst na kola bude dost a na motorky samozřejmě také. Příznám se, že mě toto nenapado, ale jestliže je v útrobách stadionu přes sedmset parkovacích stání, je na místě parking i na motorky, protože sjezd motorek před důležitým zápasem vytvoří, dovedu si to živě představit, drsnou inspirující a fanoušky charakterizující atmosféru. 30.6.2008 11:59

OTÁZKA: Vážená pane inženýre, v první řadě Vám děkuji za krásný a střízlivý návrh nového stadionu. Je přesně tím, co by mělo stát za Lužánkami. Dovolte mi několik otázek. 1) Jaký názor vyslovil Roman Pros a Roman Onderka ohledně polohy kotle, jaká varianta se Vám jeví jako nejpravděpodobnější? 2) Je už podoba stadionu z Vašeho pohledu definitivní? Pokud ne, na čem budete ještě pracovat? 3) Můžete, prosím, popsat, jakou činností se budete zabývat před dokončením projektové dokumentace? Co vše je potřeba dodělat? 4) Kolikatiprocentní šanci dáváte projektu na úspěch v daných termínech? 5) Co říkáte na nápad, že by Brňané spolufinancovali stadion sbírkou? Děkuji Vám a hodně úspěchů. Díky za nádherné stavby, jako je Vaňkovka. fanda Brna

ODPOVĚĎ: Fando z Brna, v dusné atmosféře budoucího projednávání stadionu s úřady impulzy jako jsou Vaše dodají tu správnou energii a náladu. Dík 30.6.2008 12:00

OTÁZKA: Zdravím Vás, pane architekte. Co říkáte na to, že brněnské dominanty začínají převyšovat věžáky hned na příjezdu do Brna. Roman

ODPOVĚĎ: Zdravím Vás, Romane, brněnské dominanty mají zůstat zachované! Pokud něco "leze" nahoru, je potřeba zvážit, jestli to má metropolitní význam pro město. Osobně se víc než věžových domů obávám zapšklých image z dominujícími reklamními megaboardy, která Vás vizuálně mají dostat, ale při příjezdu si můžete připadat spíš jako v Mukačevu nebo Úlanbátaru. V Úlanbátaru jsem byl a domnívám se, že pastevecké jurty jsou nakonec lepší než idiotskou reklamou zasekané město a jeho a cenné veduty. Podobně provinčně na mě působí hromada hmot bytovky typu pueblo architektury začátku "90. let", která byla jakoby vysypána přímo v centru. Dominanta má mít nadčasový geometricky silný koncept a potom teprve možná nějakou tvaroslovnou ozdobu. Proto i takovýto koncept stadionu, ten nesnese "zajímavé" tvarosloví požadované některými mými pseudoteoretickými kolegy, preferujícími plivátko a nebo výše zmíněnou cukřenku. Horší než věžáky mně připadá, když na příjezdu do Brna je jakoby pocukrováno... 30.6.2008 12:07

OTÁZKA: dobry den, chodite na fotbal? ryuichi

ODPOVĚĎ: Dobrý den, ryuichi, na fotbal chodím málo, ale sportuju amatérsky pravidelně. Pro svou prudkou povahu jsem jako kluk z hokeje(hrál jsem za žáky Zetoru) a fotbalu na Čavce v Židenicích propadl volejbalu. K fotbalu mám vztah skoro z pozice teorie architektury. Řád hry, pravidla, kombinační myšlení a čistá plocha v mém případě bílý papír, ve fotbalovém dokonalá zelená tráva je východisko pro nadčasový zážitek - emoce, Hru... 30.6.2008 12:11

OTÁZKA: Dobrý den, návrh stadionu se mi líbí, jen nechápu, proč se tomu říká rekonstrukce, když bude očividně úplně nový. To se stydíte, že stavíte nový stadion, nebo je to nějaká úřední hra? Zdeněk Cígler

ODPOVĚĎ: Zdeňku Cíglerovi: otevřeně - úřední hra! Původní úvahy byly se zachováním části valu, aby se zemina nemusela draze těžit a odvážet. Výsledek průzkumu to absolutně neumožňuje. Úřední hra jakkoli z ní negativně je strašně důležitá, aby se stadion díky nepředpokládaným úředním průtahům zase o několik let neodložil jako stavba a nebo, aby nakonec nestál třeba úplně někde jinde. Dobrá úřední hra a spolupráce s magistrátem a městem jako investorem je to jediné, co umožní dlouhodobé úvahy posunout co nejrychleji dopředu k realizaci stadionu. 30.6.2008 12:14

OTÁZKA: 4. financování – pan primátor řekl, že polovinu dá Brno a druhá polovina by měla jít ze státního rozpočtu. To je docela naivní… Sice máme v resortu „svýho“ člověka, nicméně peníze by šly „z Prahy“, a to byl vždycky problém… Bez zapojení soukromého sektoru skončí Vaše studie podle mého názoru pouze na obrázcích, budete se tedy angažovat ve „shánění“ peněž i Vy…? 5. fasáda – mluvil jste o určité uprávě fasády…, mohl byste být konkrétnější? Je pravdou, že vypadá tak nějak zvláštně a asi by to opradu chtělo nějaký vylepšovák. Zase ale aby to nebylo „přeplácaný“… S pozdravem a přáním dalších úspěchů ve Vaší práci Petr Kříž Petr Kříž

ODPOVĚĎ: Ještě jednou Petru Křížovi: 4/ jsem architekt a ne finančník, jeden člověk nezvládne všechno. Nicméně také jsem již mluvil o širším společensko-sportovním tedy i kulturním a městotvorném dopadu stadionu s jedním členem vlády a žádal o podporu. 5/ fasáda, ačkoli se tak nezdá trvá vždycky stejně dlouho jako celý zbytek projektu. Nejsem zastáncem vylepšováků, ale naopak ožezávání všech zbytečností a přitom bych se rád vymezil proti tzv. spíše design připomínajícímu minimalismu. Fasáda bude tvořena neporušeným rytmem příčných kolosálním pilířů v nejvyšším bodě 29 metrů a teprve v druhém plánu budou všechny záležitosti, které vyžadují praktický provoz. Propojení pilířů, do ktrých vtiskneme v každé části stadionu pomocí lícových cihel různé detaily spárořezů popř. otvorů, bude elegantními ochozy z tenkých desek z litého betonu. Drsný a v tomto případě živý beton v kombinaci s pečlivými detaily pilířů bude tvořit napětí a materiálovou souhru. Zakončení pilířů bude mít speciální detail. Na některé z nich uvažujeme umístit - bez ironie - stylizované abstaktní reliéfy nebo dokonce sochařské detaily. Jde právě s kompozicí stadionu o zcela jinou hru vycházející z nejsoudobějších teorií architektury. Ty umožňují i tato východiska nejenom onu již více zmíněnou "cukřenku". FOtbal je přímý, jasný, pádný a drsný, proto nepřipouštím stadion jako okrasu z oblasti zvětšeného interiérového designu. 30.6.2008 12:23

OTÁZKA: Dobrý den, pane architekte. Velmi se mi líbil váš návrh brněnského stadionu, přestože je podobný některým obdobným stavbám ve světě. Můžete mi říct, na který svůj projekt, který se podařilo dotáhnout do konce, jste nejvíce pyšný a proč? A máte některé zajímavé návrhy, které Vám skončily v "šuplíku"? Jaké a proč? JR

ODPOVĚĎ: Dobrý den, pane JR, díky za pochopení a podporu, pokud myslíte střechu, je podobná stavbám ve světě, pokud myslíte východiska vnější formy, pokusil jsem se otevřít jiná východiska pro novou architektonickou hru než jsou stavby, které v podtextu nabízejí jakoby architektura světa měla za každou cenu co nejrychleji doputovat, ovšem v jak už to bývá trochu provinčních variacích na Moravu. Takže i když je to už trochu ohrané pojmenování, podobnost bych nejraději ze světa viděl cirku ve Veroně nebo v Arles a nebo v onom slovutném Kolosseu, to je ovšem samozřejmě nadsázka a metafora.Byl bych rád, kdyby toto neskončilo v šuplíku. A tam zmizela zatím idea proměny svrateckého údolí, která měla navázat na zatím nedůsledně rekonstruovanou Riviéru. Otázka je, jak to dopadne také s ideoou jižního centra kolem nádraží, to jsme v týmu soustředěném teď na stadionu teď rozvinuli do systému dokonalých parků navazujících na viadukt (dnes je zahrabaný pod náspem za pátým nástupištěm) a výrazných bloků vytvářejících překvapivě snadno centrální náměstí na jižním centru. Také projekt velkého obchodního a administrativního komplexu v Praze na Pankráci byl přepracován a výrazný velký komplex inspirovaný stavbou tzv. diagonal building v Barceloně od slavného architekta Rapheala Monea se rozplizl v drůzu na první pohled zajímavých ale málo pádných objektů. Také územní plán Českých Budějovic s rozsáhlými parky, které jsme navrhli jako zelené klíny do města v nivách Vltavy a Malše nenašly ještě naplnění, i když město zatím podle tohoto našeho územního plánu stále postupuje. Nejvíce mě mrzí nedodržený slib za podmínek soutěže na Pankráckou pláň a to že vítěz, tedy my, bude dělat regulaci. Vstup silných investorů "přepálil" výškovou hladinu a neakceptoval vítězný návrh - systém více stejně vysokých štíhlých věží umožňujících megastrukturu... 30.6.2008 12:37

OTÁZKA: Dobrý den, 1) v médiích proběhla informace, že kapacita stadionu půjde v případě potřeby navýšit řádově o tisíce míst. Zajímalo by mě, jakým způsobem bude toto řešeno? 2) tribuny budou 2 metry nad úrovní plochy, znamená to, že lidé kteří budou za postranní čarou nebudou zavazet ve výhledu, tak jak se děje např. v novém Edenu? Dvaid

ODPOVĚĎ: dobrý den Davide,1) navýšení kamapicty bude možné o pár tisíc, ale pokud máme akceptovat tvar podle původního již povoleného stadionu (nic by nemělo přesahovat z čisté geometrické elypsy)výšku, investiční limit a také kvalitní vnitřní vybavenost ochozy a podobně, moc navíc to nebude. POkuď ovšem bude chodit za Lužáínky oěch 30tisíc do tohoto uzavřeného totálního kotle myslím, že pro fotbalový klub a pro Brno tobude dostatečná kapacita. V případě na navýšení kapacity toto bude možné řešit ještě v průběhu příštího půl roku; také založení stadionu na pilotách kvůli špatné základové půdě to umožňuje. 2) zavazení ve výhledu jmse prověřovali na spoustě řezů a upravovali výšku i skol tribun tak, aby pohled byl až k patě čáry, na praporky což opravdu u některých stadionů neexstuje. Výhledu pomůže také vyklenutí tribun na podélné čáře až 4m, za brankami je to kolem 3m.Opravu-viditělnost a cop největší utzavření bylo základní kvalitativní východisko. 30.6.2008 12:46

OTÁZKA: Jak z architektonického hlediska hodnotíte další velké brněnské projekty a realizace - jmenovitě Justiční palác na Heršpické (taktéž bez veřejné soutěže), projekty "mrakodrapů" na téže ulici, developerské projekty v jižním centru, porjekt nového hlavního nádraží, projekt Janáčkova kulturního centra... Pozvednou Brno, nebo jde o tuctové práce? Robert

ODPOVĚĎ: Roberte, máte zřejmě cit pro město. Mrakodrapy na Heršpické nebudou až zas takové mrakodrapy. Podle mne je důležité aby se pocit dohánět svět ať co nejzímavějším architektonickými atrakcemi, polde mě skoro atrapami architektury nevymknul smyslu pro město, pro genuis loci a pod. Holanďané, kteří si založili na Heršpické vlastního genia loci se snaží o svoje, ze světa sem přeneseného, řešení kancelářského centra, město je nechtělo příliš regulovat a my jsme se pokoušeli s bývalým, trochu jiným týmem než an stadionu, upravit jejich kosmopolitní vizi přiměřeně našemu městu. Pokuď jde o justiční palác, mám soukromý odborný názor, že tato satavba příliš pošilhává po lesku a bídě měst a snaží se při tom jakoby šetřit veřejné prostředky. To poznáte na první pohled, když na vás dýchne něco, čemu já říkám aniž bych se chtěl dotknout jiných architrektonických názorů, "venkovská předtava o luxusu". Justičnímu paláci by možná více slušely méně okázalé lesknoucí se fasády a naopak lepší velkoformátové kamenické prvky a ne kachlíky na jakémsi rastru určenému pro kachlíkovou keramickou fasádu. O kachlíkárně pošty nebo o podivné abmici na zajímavost některých starších staveb a reklamách trčících proti příjezdu se nerozepisuju. 30.6.2008 12:55

OTÁZKA: zajímalo by mě, jak hodnotíte estetickou stránku nově rekonstruovaných ulic, teď např. Rašínova (celková kompozice, mobiliář, dlažba...). vojta

ODPOVĚĎ: Vojto, problém ulic stejně jako náměstí Svobody je podle mne jeden základní, ten koncept nemá autora, kterému by město dříve dovolilo být s podporou všech svých odborných složek do konce od počátku. Jestliže diskuze kolem úprav veřejných prostranstvích se ubírá architektem "nekočírovaným"způsobem, zákonitě se do všeho promítne určitý "vyšlizmus". A to vezmeme-li v potaz, je v Brně ještě docela přijatlný výsledek. Sami jsme to zkusili držet v kolegiální diskuzi na Jakubském náměstí, kde se to přiměřeně snad dotáhlo, Moravské nám. je oříšek- už teď je tam velmi mnoho komplikovaných požadavků, vazeb a vztahů. Věřím, že těmto tématům může pomoct alespoň řádné prováděný, tedy i honorovaný (ne jako hoby dělaný) autorský dozor. Dříve jsme slyšel výrok, že město si vystačí samo a že na autorský dozor prostě nehraje. Do budoucna se snad blýská na lepší časy...? 30.6.2008 13:02

OTÁZKA: Myslíte, že se Brno dobře stará o svůj rozvoj, nebo je naprosto nekoncepční? Potřebuje Brno hlavního architekta? Kdyby vám někdo nabídl po jejím obnovení funkci hlavního architekta, vzal byste ji? A kam byste Brno "směřoval"? Filip Nováček

ODPOVĚĎ: Pane Nováčku, Brno se podle mne stará o svůj rozvoj přiměřeně tomu, jak se potýká s jeho "notovou osnovou" - uzemním plánem. Jestliže nový územní plán bude soustava barevných přeurčených fleků, jsme přesvědčen, ze se své zkušenosti, že rozvoj v koncepčním smyslu nenastane.Jestliže si město jako pořizovatel pohlídá v novém územním plánu, podle své strategie, to podtstatné, tedy to, co přesahuje výhled na jedno volební období, tedy to, co navazuje na historii, rozvíjí budoucnost a vizionářsky se nebojí dívat dop budoucnosti, pak může směřovat podle mě např. v to, že za Lužánkami dojde k propojení města přes sportovní i komerční aktivity dále do krajiny, že rozplizlá sídelní kaše za hranicemi katastru města a její příznačná šmoulí zástavba přestane být iluzí luxusu bydlení a město se začne rozvíjet zevnitř, že se zhodnotí volná krajina např.kolem přehrady tak, že nebude potřeba cestovat za dovolenou do exotických, pro normální život nepochopitelných, krajů atd. atd. Funkci hlavního architekta jsme již dělal v Telči na začátku 90.let a řeknu Vám, že je to řehole a balanc mezi dobře míněnou"arogancí" a vstřícností. Je to složitá pozice a jedině nezávislá osoba s důvěrou zastupitelstva rady, která se nebojí prosazovat demokraticky dohodnutý názor v územním plánu, má šanci. Otázka je její přiměřený honorář, aby dotyčný člověk nepošilhával po ničem jiném. Samozřejmá odpověď je estetická i etická "neúplatnost", tedy respektovanost, nepodléhání vlnám politickým i profesním atd. 30.6.2008 13:14

OTÁZKA: Dobrý den, je součástí projektu stadionu Za Lužánkami i řešení okolního prostranství? Jak bude řešeno tréninkové hřiště? Nepočítalo se v některých variantách se zbouráním budovy se supermarketem? Dvaid

ODPOVĚĎ: Dobrý den Davide, děkuji za námět. Okolní prostranství by mělo mít charakter ve smyslu výše zmíněných příspěvků. Lužánky by mohly přemostěním ekologickým mostem (to není fantasmagorie!) překlenout křižovatku a pokračovat zelení kolem stadionu mezi spoustou dalších zajímavých sportovních i občanských budov. pOdle mě supermarket i ostatní stvby kolem připomínají právě ony vůli po světovosti na začátku 90.let a dnes evokují spíš prostředí na periférii, kdy kachlíkárna, odlesky fasád a jakoby zajímavé tvary (mimo geometrické základy architektury)naznačují stále přítomné nebezpečí venkovské představy pro rozvoj... 30.6.2008 13:18

OTÁZKA: Jaké máte vztahy s ostatními elitními brněnskými architekty? Třeba s Kubou a Pilařem, Sapákem, Dokoupilem. Teda doufám, že jsou to podle vás taky architekti, kteří "hýbou" Brnem:-) A co si myslíte o panu Parolkovi?:-D Sáhib

ODPOVĚĎ: Vztahy s architekty? Výborné! Nevím, co myslíte elitou, ale pro mně jsou to profesionálové, kteří se věnují absolutně své práci. Pouze Kuba mně dělá parťáka při výletech na koni do kopců Pohádky Máje, nebo do údolí Bílého potoka; tam se klidně setkám na pivu s Dokoupilem, který je profesionál v řízení architektonických zakázek s kvalitou výdrže orientačního běžce. Na vínu se Sapákem, kdy se pouštíme do ostrých ,a le partnerských debat, jak o tom jak rekonsturovat památku (třeba vilu Tugenhat), pana Parolka znám ještě z jeho dimplomního projektu na letiště (vizte začátek této internetové debaty)a vůbec mně nevadí, že mám poněkud jiný architektonický názor. Nedávno jsme se s Parolkem setkali při společné snaze a chuti se zasadit o obnovu kaple zbořené v minulém režimu v Jundrově. 30.6.2008 13:25

OTÁZKA: Vážený pane architekte, chtěl byste stavět nový hokejový stadion pro Brno? Kde by měl podle Vás stát? Za Lužánkami, nebo v Lískovci v tzv. Západní bráně? zvědavec

ODPOVĚĎ: Dobrý den "zvědavče", ačkoliv jsme hrál za žáky hokej, teď mně je blízký jako architekrovi fotbal a tomu vše ve svém aktuálním myšlení podřizuji. Hokejový stadion by mohl vytvářet synergii s fotbalovým, ale osobně se myslím zatím, že by za Lužánkami toho mohlo být možná narváno až příliš mnoho. vize města pokračujího až k patě fotbalového stadionu by se ponechání původně krásné, ale dnes zdevastované konstrukce zimního stadionu nenaplnila. Otevřete si někde na internetu obrázek, jak vypadá město s cirkem ve smyslu Arles nebo Verony... 30.6.2008 13:29

OTÁZKA: Dobry den. Byla ve hre varianta, ze tribuny budou blize hristi? Prece jenom tech 10-12m je dost daleko. Take jste slibovali strme tribuny, aby se tak rychle nevzdalovali od hriste, pritom podle modelu jsou jen velice pozvolne... Jinak je to ale pekny stadion a povedl se. Petr

ODPOVĚĎ: Dobrý den Petře, budu stále trpělivě odpovídat na nejčastěji se opakující, tedy i Váš dotaz: strmost triobun je vyladěná přesne s ohledem na viditelnost an velokist, větší strmost první tribuny by si vynutila extrémní zvětšení stadionu z hlediska objemu tedfy i nákladu a stadion by musel by být doslova "oholen", aby byl v Brně realizovatelný. Také by to znamenalo vystoupení z daného půdorysu a tím složitá úzmení a stavební řízení, a tedy prodloužení doby přípravy nejméně o dva roky. Horní trobuna je strmá na maximum, spodní odpovídá úpožadovanám standardům mezinárodních parametrů. Jinak děkuji za podporu naši architektury, jen s dovědkem-ještě se nepovedl, ale věřím-povede se! 30.6.2008 13:33

OTÁZKA: Pane architekte, jaký je Váš názor na trasu "rychlodráhy" vedenou plánovaným Bulvárem ve výšce 7 +5,5 = 12,5m, tj. ve výši 3-4NP? Myslel jsem, že Bulvár bude něco na způsob pražského Václaváku a ne opět dopravní "stoka". Zdravím Staněk, Brno Slávek

ODPOVĚĎ: Vážený pane Staňku, jsme pro rychlodráhu, ale ne uprostřed bulváru. Je to ovšem složitý dopravácký oříšek, jak ji dostat logicky na nově budované nádraží. Podle mne nejlépe na obnoveném úžasně působícím , dnes zasypaném několikakilometrovém viaduktu. Bulvár má mít charakter Václaváku, ještě přidávám, že by na příš mohla být naprosto bez problémuů velké, metropolitní prostranství spojující Trinity s enklávou parku kolem Nových sadů.Dovoluju si postřeh-děkuju za Váš citk tématu jižního města a jeho urbanismu. 30.6.2008 13:37

OTÁZKA: Dobrý den.CH těl byvh se zeptat jestli by neslo posunout tribuny alespon o 2 metry ke hristi??Děkuji.Ať už to bude jakkoli Fans

ODPOVĚĎ: Dobrý den Fans, na ligové zápasy možná i na mezinárodní ale ne podle FIFA by to šlo. Tribuny jsou vzdáleny 8,5m v místě praporku, vyhnutí uprostřed způsobuje lepší viditelnost, ale na víc 3m. To vše proto, aby náš brněnský stadion měl parametry mezinárodního kotle pro kvalitní nabídku (kromě většího počtu diváků) jakémukoliv zápasu. 30.6.2008 13:40

OTÁZKA: dobrý den, nepříjde vám, že náměstí svobody v brně není jaksi hotové? že do něj z rašínovi ulice jaksi "táhne"? byl byste pro dostavbu Moravského náměstí, kde dříve stál německý dům a tudíš by náměstí bylo tak nějak chráněno oním "průvanem"? Ludvik

ODPOVĚĎ: Dobrý den Ludvíku, děkuju za iniciaci našeho zatím odloženého nápadu: už když jmse se zabávali Moravským nám. před několika tely provokativně, ale váženě jsme přišel s myšlenkou ne německého, ale evropského domu. Nechci tříštit vůli postavit rychle filharmonickou budovu tam, kde je největší připravenost-tedy na Veselou-ale vize uzavření průvanu v Rašínové pořádným Evropským domem s 2000návštěvníky, úžasnými varhanami a kvalitní komorní i chrámovou akustikou, je šance, ke které Brno možná dospěje, ale dosud nedospělo. Možná proto mě dodones mrzí nedávný výrok jednoho šéfa kvalitního mezinárodně uznávaného orchestru: "víte, pokuď vy v Brně nebudete mít pořádně zaplacené hráče a podporu orchestru, promítne se to i do latentní pozice filharmonie i s její plánovanou budovou. Pokuď ji nepostavíte s kvalitní akustikou, bez dozvučování a jiných výmyslů a nesmyslů (jako jsou třeba v Paláci kultury v Praze), budeme k vám do Brna jezdit jenom jako na lont...". Mimochodem v Německém domě se říká, že byla tak kvalitní akustika, že tam nejraději komponoval Anton Bruckner . 30.6.2008 13:49

OTÁZKA: Dobrý den pane Hrůšo, velmi oceňuji řadu vašich projektů jako např. Denisovy sady,Vaňkovku a nově i fotbalový stadion,přeji Vám,ať tento projekt nestíhají žádné problémy.Chci se zeptat co nového chystáte v Brně po stavbě stadionu?Máte nějaký velký sen,který byste si přál v Brně uskutečnit? R. Lugoš Roman Lugoš

ODPOVĚĎ: Dobrý den Romane Lugoši, děkuju za podporu a postřeh k Denisovým sadům. Ten projekt měl jedno obrovskou výhodu, jednoho konkrétního zástupce investora, který věřil svému architektovi. To je můj velký sen, který bych si přál v Brně uskutečnit. POstavit něco třeba i méně okázalého, kde však každý může pocítit, že jde o boj o kvalitu a ne o souboj mezi investorem, stavitelem a architektem. Další sny by se jistě našly, ale nechci být sebestředný a chci se zabývat tím, co mě osud a v tomto případě i město dalo právě teď do vínku. Každopádně za ty "Denisky" děkuju. Jakákoliv podobná podpora je něco jako, když je to 0:0 a fanoušci nepřestávají fandit a věřit, že dáte další branku. 30.6.2008 13:54

OTÁZKA: Gratuluji ten návrh stadionu je překrásný opravdu jako koloseum zajímá mě jaké sou konkrétní normy UEFA a FIFA pro stadiony jako například vzdálenost hřiště od hlediště nebo velikosti jednotlivých sektorů ?? Evzen

ODPOVĚĎ: Děkuji pane Evžene, konkrétní normy UEFA, FIFA stále ve spolupráci hlídá můj dlouoletý kolega a partner (mimochodem na zde v diskuzi zmíneném územním plánu Českých Budějovic) architekt Vít Zenkl. Jeho autorizace, zkušenosti i to, že přišel po 6letech studia v Praze před 15lety za mnou do Brna (setkali jsme se na letní škola architektury v Liberci, kde jsem byl učitelem), že překlenul všechna úskalí ateliérů, mě naplňuje důvěrou, že všechny podklady, které sehnal a v zázračně krátké době shromáždil, mají proklamované parametry pro stvaby mezinárodních stadionů. 30.6.2008 13:58

OTÁZKA: Zajimalo by me jak aktualni je vystavba metra v Brne. Slysel jsem o navrhu, ktery by z velke casti financovala EU a napr. ulice Pekarska by se stala pesi zonou ? diky Milos

ODPOVĚĎ: Milosi, o metru nic nevím, pouze o koncepci severojižního podzemního diametru, to j epodle mě téma, které je třerba stále prověřovat, jestli je v té podobě, jak je v územním plánu nanejvýš aktuální. Tím chci říct, že se mně víc líbí propojení části města i příměstí pomocí i některých podzemních úseků rychlodráhou. Ta má ten aspekt, že z města a již založených suburbanizačních příměstí možná dělá novou krajinnou pozitivní "megalopolis". 30.6.2008 14:02

OTÁZKA: Dobrý den, pane Hrůšo. Máte rád sluníčko, kytičky, zvířátka a přírodu vůbec? Udělal jste si letos čas a vyrazil do jarní přírody v rozkvětu a rozpuku? Pociťujete na jaře zvýšenou potřebu něhy? Xavon

ODPOVĚĎ: Milý/á Xavone, potřebu něhy potřebuje každý normální člověk, tím více čím tvrdší okolí ho obklopuje. Zrova o víkendu jsme u krásného něžného něžného vínka diskutoval o něze Římana Caesara a Kleopatry. Já svou něhu uplatňuji,ale často přímo na stavbách, když při řevu, že je zase něco jinak než v projektu, se pak dotyčným omluvím, zejména elegantním dámám. Jinak se na něhu musíte zeptat spíš mé ženy, která po té, co se z mé studentky stala před lety mou spolupracovnicí, při té tvrdé práci často pociťuje možná nedostatek jarního sluníčka. Je to často, že si připadéte na úrovni havíře dolujíciho z podzemí něco čím by se v architektuře dalo ještě zatopit. A Vaše nězné srdce tak zahřát, aspoň když ne jarem, tak architekturou. Možná pro tenot příměr jsem začal jezdit učit architekturu a pmáhat zakládat školu architektury na Technickou univerzitu na Ostravsko:) 30.6.2008 14:11

OTÁZKA: proc kopirujete proporce stareho stadionu ,kdyz stejnak bude zbouran to se ty bocni tribuny nemuzou zarovnat aby to nebylo tak daleko k hraci plose a proc tam musi byt ctyri rohove vjezdy a vzdalenost tribun je take moc velka to se nemuze upravit nebo to ma nejakou funkci? dekuji radek

ODPOVĚĎ: Radku, proporce starého stadionu kopíruju? Myslíte Zbrojovku nebo kolosseum? Proporce je z Kolosseoa-opravdu! Zahájil jsem nový pojem-v nadsázce "brněnská renesance", tzn. že východiska klasických proporcí přetavíme vc lidké měřítko, konečně i italskou renesanci už v tzv.kvatrocentu inspirovalo Kolosseum, ten příměr je nadsazený a míří právě k jádru teoreticky nového jakoby renesančně nově oživovaného názoru. Objektivita dobrých proporcí a lidské měřítko dává oproti dizainu zmíněné cukřenky plivátka, nebo popelníku smysl pro novou architekturu. V tom nenacházím místa pro kopírování cizích vzorů, ten lvastní je pouze je pouze velikost původního stadionu. Kdybych ji nerespektoval, příprava by se mohla zaseknout a všechno prodloužit klidně o 2 3 4 roky.. Jinak díky za hec s tribunami, dali jsme si na to pozor, že k této diskuzi dojde už na začátku. Ladění výšek, viditelnosti a velokosti s ohledem na výše zmíněné, přepisy FIFA atd.trvalo skoro půl roku. 30.6.2008 14:17

OTÁZKA: Dobrý den. Otázka trošku z jiného soudku. Jak vy, jako architekt vnímáte stavbu Kaplického knihovny? Líbí se vám, nebo si takovouto stavbu nedokážete představit a vyvolává ve vás třeba odpor? Děkuji a přeji hodně štěstí a úspěchů do budoucna. Petr

ODPOVĚĎ: Dobrý den Petře, čekal jsem někde otázku na Kaplického knihovnu. Odpověď není výmluvou, když se odkážu na podtext z několika mých předešlých odpovědí k dnešnímu tématu. Jeden kolega architekt mě ujišťoval, že to Kaplický myslí se s vým futurismem založeným ne nyní v 21. století, ale v podstatě vycházejícím už z let 60. století minulého, doopravdy, podstivě a zase jenom doopravdy. Jako reklama na ředitele Ježka i na samotného architekta případně i na město,které by se spolupráce s Kaplickým chopilo, je to geniální marketingová finta. Bez zpochybnění podstivosti kolegy Kaplického. Zadání souteže na knihovnu a hlavně složení její poroty položilo důraz jednoznačně na světově (světácky?) závažný design. Zaha Hadid i Jiřičná signalizovaly v porotě jasně, že tvůrci čehokoliv jiného než designovaného počinu, a to ani tvůrci z geometricky racionálního nebo minimalistického segmentu spektra světové architektury, by si měli rozmyslet, jestli má pro jejich architekturu soutěž smysl. Budu nepřesně citovat ještě kolegu architekta Králíčka (taky jsme se již zde zmiňoval): když z funkce význačného poradce (zřejmě díky predestinaci a orientaci soutěže) odstoupil slavný architekt Dominique Perrault, autor pařížské Francouzské národní knihovny, bylo téměř jednoznačné, že jeden ze základů božské geometrie, pravý úhel bude dán při soutěží do klatby... Děkuji za přání štěstí a úspěchu. Chápu to jako přání úspěchu architektuře a já bych přidal i designu. Tím myslím ovšem ne drahé atrakce megalomanských designérských rozměrů ale spíš krásu a účelnost užitného předmětu. Dodnes lze použít židle od Miesse. Je potěšením psát krásně designovaným perem, nebo obdivovat nádherný design, jaký si drží Masserati nebo Ferrari. Přál bych naši architektuře podobnou eleganci a trvanlivost, jako u těchto v pravdě designerských úžasných průmyslových výrobků. I ty jako kontrast ne v architektuře, ale stojící vedle ní, dávají za základ a symsl pro vystavěnou, trvanlivou, proporční, neokázalou, lidskou, múzickou (od slova Múzy nikoliv jen muzika) architekturu............. 30.6.2008 14:37

OTÁZKA: A kapacitu stadionu vám určilo město nebo klub a nebo jste se pro tu kapacitu rozhodli až jste dělali plánek siola

ODPOVĚĎ: Siola, Vojta: kapacita je zadání, my nabízíme zvětšit o něco málo, abychom právě byly v kategorii fotbalového Národního stadionu. Zdá se mně přiměřená s ohledem na možnosti města, státu a pod. Podel mne lepší fajnový stánek fotbalu, než megalomanská stavba, kde bude věčně poloprázdno. 30.6.2008 14:39

OTÁZKA: Jak se tak dívám, tak na otázky odpovídáte podstatně pomleji naž navrhujete stadion :-). (15 minut - jedna odpověď = 60 minut - 4 odpovědi Petr

ODPOVĚĎ: Petrovi: pomalost patří k architektuře podobně, jako když musíte čekat než ztvrdne beton. Rychlené myšlenky mně připomínají rychlená z velkovýroby nabízená kuřata. Říká se, že jsou nezdravá. Máte pravdu, pokuď to tak půjde s naší architekturou, bude možná promyšlenější, ale v klipovitém chápání okolního světa méně atraktivní:)Ještěže teď děláme pro fotbal, ten je také tématem trpělivého tréningu a ku podivu hned tak nemění pravidla hry:) 30.6.2008 14:43

OTÁZKA: Pane architekte, jak hodnotite připravované nové nádraží? Petr N.

ODPOVĚĎ: Petrovi N.:nové nádraží nehodnotím, protože ho příliš neznám, také na něm nedělám. To bych raději zhodnotil to staré. Je součástí brněnského ringu a konečně by se město mohlo pokusit dodělat jeho celistvost, ketrou narušliy už CK říšské dráhy. Prostranství odbavovací haly by mohlo být inspirováno např. nádražím v Madridu se spoustou dobrých aktivit, vináren a hospod přitahující lid nejeno při čekání na rychlodráhu.. 30.6.2008 14:46

OTÁZKA: Musím Vám gratulovat. Vyhrát tolik soutěží (Dominikánské náměstí, Moravské náměstí, Dům umění, stadion...) to je opravdu umění. Čím si vysvětlujete své "úspechy" v soutežích? Jste opravdu tak dobrý nebo je za tím něco jiného? A jak se má Váš kolega Pelčák? IPK

ODPOVĚĎ: Dobrý den pane IPK, děkuji za gratulaci. Ale ani nevím, jak to přichází, samozřejmě usilujeme o to zvítězit,ale sand konzistentně díky profilu ateliéru s rozvíjením základního rukopisu a názoru, ten např. na Dominikánském nám. se střetl se snahou, která je z jiného těsta a to totálne předělat a přebarvitn existující poetickou svažitou podobu terénu. Dříve zde byl rybí trh, jsou zde svatby, takže navrhujeme květinový trh, byly zde setkání stavů, takže navrhujeme zemské desky tad. Na Moravském nám, vycházíme z ukryté řeši místa tím, že zdůrazňujeme význam odvahy jako ctnosti pro spravdelové město (jak je vidět Platón je stále možný a inspirující). A tak to jde dále bez zbytečného balastu a všech přítěží typu lobbing, "sponzoring" apod., který vám brání při jakémkoliv výstupu "na horu". Když jsme "nahoře" musíte počítat, že tam i fouká, ale ne s tím, že tam zůstanete věčně. Horolezec má asi stejně jako fotbalista ze hryradost nejenom z vítězství, ale i z výstupu.Ten je často namáhavý,a tak se nedostanete ani k tomu, jak zažívat (viz. jedna z předešlých odpovědí) jaro. To asi chybělo Pelčákovi. Jeho odchod byl asi ovlivněn vidinou nějakého snadnějšího architektonického výstupu nahoru, zřejmě pomocí lepšího byznysu. 30.6.2008 15:10

OTÁZKA: Bude se dát kapacita fotbalového stadionu zvětšit pro případné EURO 2008? Vojta

ODPOVĚĎ: Kapacita stadionu, pane Vojto, se dá zvětšit jen o pár tisíc lidí. A to tak, aby vyhovoval parametrům FIFA EUFA a nárokům na charakter národního stadionu. Větší kapacita a priori by mohla znamenat nereálnost vize v dohledné době stadion postavit a dostat se na další EURO. 30.6.2008 15:11

OTÁZKA: Chtěl bych se zeptat jak daleko je projekt rekonstrukce Dominikánského a Moravského náměstí.Kdy bude zahájena rekonstrukce a jaký projekt nakonec zvítězil v případě rekonstrukce Dominikánského nám.Pokud vím byly 2 projekty a u občanů zvítězil ten s červenou dlažbou.Díky za odpověď. Roman L.

ODPOVĚĎ: K rekonstrukci Moravského náměstí mám zrovna dnes schůzku s dopravními inženýry, kteří převzali iniciativy další fáze projektu. Věřím, že najdeme společnou řeč a že zůstane smysl i pro architekturu. Při některých jednáních vyvstaly názory, že kus náměstí by se mohl nebo dokonce měl vyasfaltovat. Doufám, že tím, že vedení projektu není zatím v rukách ateliéru, nedojde k podobným dehonestujícím úvahám a nebo novým nesmyslům. Aby náměstí mělo smysl, musí být nově objevenou chloubou brněnského prostoru. Při vší pokoře, je třeba zaujmout postoj, že nejsme na Břeclavsku, ani na Hodonínsku, ani "jenom" na Brněnsku, ale v novém metropolitním historii zpřítomňujícím a hrdost města podtrhujícím prostoru. Totéž jen s jinými východisky platí pro Dominikánské náměstí. Zde pouze doufám, že výraz a charakter detailu bude možno řešit adekvátně tomu, že se jedná o neokázalé, ale výrazné úpravy reprezentativního charakteru. 30.6.2008 15:16

OTÁZKA: Ještě jednou dobrý den, původně jsem si myslel, že se mají otázky týkat pouze fotbalového stadionu..., vidím že tomu tak není, a tak bych Vám rád položil ještě jednu otázku z jiného soudku (otázek bych měl více, ale tahle mě "trápí" nejvíce). Chvíli po zveřejnění studie na "Zlatou studnu" jsme se mohli dočíst, že se ještě bude muset dořešit odpařování vody z potrubí, které je pod studnou... Teď ale bohužel můžeme vidět, že se tento problém bohužel nevyřešil. Důvodem jsou peníze nebo komplikace technického rázu...? Děkuji... Petr Kříž

ODPOVĚĎ: Vážený pane Kříži, děkuji za postřeh. Jsou to komplikace technického rázu. Vedro z blízkého teplovodu a další okolnosti by zanemnaly extrémní nároky na větrání a tím úpravu celého konceptu. Ten byl založen jak na pohledu do studny, tak na vnějším výrazu blízkém běžnému člověku. Metafora orla a hada snad bude příznačná pro nadřazenost toho, co přísluší orlovi. To jinými slovy může znamenat, že se něco v budoucnu vyřeší a najdou peníze na doladění výdajů tepla z kolektorů. 30.6.2008 15:19

OTÁZKA: Pane architekte,jak daleko je projekt přestavby Mendlova náměstí.Myslíte si,že samotná rekonstrukce začne do roku 2015 a nebo je nyní tento projekt u ledu?Co Vám na Mendlově náměstí chybí?Co byste si tam přál prosadit tzv. za každou cenu. Roman L.

ODPOVĚĎ: Vážený Romane, Mendlovo náměstí jsme dělali jako vyzvanou soutěž a nevyhráli ji. Zvítězil návrh od velmi dobrých a zkušených zahradních architektů, mimochdem mých kamarádů, který ovšem proti mému názoru na Mendlovo náměstí sází les. Při zohlednění jedinečnosti a významu Johanna Gregora Mendela a nebo i Kurta Gödela se stále domnívám, že by namísto velkého parku na "Mendláku" mohl být dům - pochopitelně jak jinak než podle našeho návrhu. Ale respektuji profesionalitu konkurentů a rozhodnutí města. Význam a smysl Augustiniánského klášterra pro např. nové centrum filozofie a vědy právě na "Mendláku" by se mi při této příležitosti zdál pro město i region střední Evropy příhodnější. 30.6.2008 15:22

OTÁZKA: Dobrý den,váš projekt stadionu je skvělej,strašně moc si přeju,aby se do roku 2011 bez problémů postavil,Brno potřebuje důstojné sportoviště.Chtěl jsem se zeptat,jakým způsobem budou řešeny parkovací místa ve stadionu,o kterých jsem četl.Děkuji a pěknej den a ať se vše daří:o) Tomáš

ODPOVĚĎ: Dobrý den, pane Tomáši, Vaše otázka a povzbuzení je krásný závěr dnešní internetové diskuze. Za to Vám a všem ostatním diskutujícím děkuji. Pan editor mě upozornil, že v zápalu hry jsme strávili již čtyři a půl hodiny a já zjišťuji, že díky Vám a ostatním nemám pocit úmorného diskutování. Na parkovací místa jsem se pokoušel odpovědět - je jich tam cca 750, čímž vyplňujeme ekonomicky volné útroby stadionu, přibudou motorkáři a možná další stání někde v okolí ve prospěch komerčních prostor stadionu. Děkuji. Ať se i Vám a vám všem daří. 30.6.2008 15:25

zpět na osobnost