„Klimatická změna, zapříčiněná hospodářským drancováním planety, způsobuje oteplování a některé části světa postupně vysychají. Včetně Blízkého východu. Je velmi pravděpodobné, že pokud zásadně nepřehodnotíme míru naší spotřeby a především nesnížíme množství přepravních toků, míru automobilismu a neomezíme znečištění, tj. zejména vypouštění CO2, čeká nás v budoucnosti míra migrace nikdy v minulosti nevídaná. Proti této budoucí vlně je ta současná pouhá vlnka,“ napsal.
On-line s Matějem StropnickýmOdpovědi nového šéfa Strany zelených najdete zde. |
Řešení krize tedy podle Stropnického spočívá v omezení míry exploatace zdrojů nadnárodními společnostmi. „Ale také v politické rovině, ve znovuustavení států v arabském světě v součinnosti s tamními legitimními autoritami. K tomu je předpokladem mírová konference, kterou nyní navrhuje OSN,“ domnívá se nový šéf zelených.
Integrace prý však není všelék, ale může být úspěšná. „Příkladem jsou jistě stovky tisíc českých Ukrajinců nebo Vietnamců. Když si malé šikmooké děti povídají v tramvaji česky, není to úspěch integrace?“ ptá se.
Komunistům chybí odpovědi
Stropnický čelil i dotazu, jakým způsobem si chtějí zelení získat voliče KSČM.„Komunistická strana dlouhodobě není tím, čím původně snad někdy být chtěla: nositelkou jakéhosi sociálního, emancipačního pokroku. Na podstatné otázky postrádá moderní odpovědi a je zvěčnělým anachronismem,“ napsal šéf zelených.
Voliči si podle něj musí být vědomi, že „s komunisty se nic nezmění“. „U zelených 2016 se navíc volič KSČM může spolehnout, že jsme definitivně vyléčeni z jakéhokoli bratříčkování s ekonomickým neoliberalismem Topolánkovy či Nečasovy vlády. To byla chyba,“ vzkázal čtenářům politik.
Důkazem o poučení zelených v tomto ohledu je podle Stropnického to, že si zelení zvolili za svého šéfa právě jeho. Připomněl, že byl v roce 2007 proti vstupu strany do vlády s ODS a poté ji vytrvale kritizoval.
Nezvládnutá regulace solárních nosičů byla pořádný tunel
Někteří čtenáři Stropnickému v on-line rozhovoru gratulovali ke zvolení, jiní mu vyčítali škody, které údajně napáchala zelená politika, například „netržní“ prosazování obnovitelných zdrojů.
Na to Stropnický odvětil, že obnovitelné zdroje samozřejmě jsou konkurenceschopné a v řadě zemí pomalu vytlačují svojí efektivitou zdroje neobnovitelné. „Netržní je naopak umělé udržování při životě těžbu toho severočeského štěrku, jemuž říká ministr sociální demokracie Jan Mládek hnědé uhlí,“ podotkl politik.
Stropnický: Západ destruoval některé státy a důsledkem je migrace |
Prosazování obnovitelných zdrojů je tak podle něj zcela v pořádku. „To, že český stát v době, kdy u toho zelení ale nebyli, nezvládl regulaci solárních nosičů, je jiná otázka a tuto regulaci považuji zcela ve shodě se zbytkem obyvatel za pořádný tunel,“ napsal Stropnický.
„Proč volit Zelené?“ ptali se také čtenáři. „Zelení nemají ve zvyku rozhazovat,“ odvětil Stropnický s tím, že odmítají život na úkor budoucnosti v planetárním měřítku. Dalším důvodem je, že zelení plně respektují a hájí svobodu jednotlivců. A nakonec se podle Stropnického zelení „aktivně perou za zájmy malých a středních podnikatelů proti nadnárodním korporacím“.
„Třeba v současnosti je naším úsilím to, aby do Česka nevstoupil další závod Amazonu. Ten vezme práci stovkám a časem tisícům samostatně výdělečně činných knihkupců, distributorů všeho možného zboží, lokálním producentům,“ zdůvodnil Stropnický.
Předsedou strany se stal těsně v prvním kole
Stropnický na sobotním sjezdu zvítězil již v prvním kole nad starostou Prahy 4 Petrem Štěpánkem a učitelem Janem Šlechtou. Získal 117 hlasů z celkových 222, k vítězství jich potřeboval 112 (více čtěte zde). V čele strany vystřídal brněnskou komunální političku Janu Drápalovou, která předsednický post neobhajovala. V minulosti vedl zelené Ondřej Liška, před ním Martin Bursík, který už ale stranu opustil.
Dvaatřicetiletý Stropnický vystudoval žurnalistiku a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, z mediálních studií má doktorát. V minulosti pracoval jako novinář v Literárních novinách.
Od listopadu 2014 je pražský zastupitelem, do loňského října zastával post náměstka primátorky pro územní rozvoj a územní plán (o jeho odvolání čtěte zde). Působil i jako místostarosta Prahy 3.
