Marta Harasimowicz z iniciativy Za svobodné vysoké školy na protestní akci před budovou ministerstva školství

Marta Harasimowicz z iniciativy Za svobodné vysoké školy na protestní akci před budovou ministerstva školství | foto: Petr Topič, MAFRA

Školy nesmí pracovat na objednávku politiků, hájí protesty pořadatelka

  • 209
Politici si brousí zuby na vysoké školy a chtějí omezit jejich demokratický charakter, myslí si organizátorka Týdne neklidu. "Veřejná vysoká škola nemůže pracovat na objednávku politických garnitur," řekla čtenářům v on-line rozhovoru Marta Harasimowicz z iniciativy Za svobodné vysoké školy.

Harasimowicz věří, že Týden neklidu ovlivní schvalování dvou reformních zákonů, proti kterým studenti protestují. "Zatím se to ovšem dá těžko odhadovat, o věcných záměrech zákonů se stále jedná," odpověděla jedné z tazatelek.

Na reformě jí vadí zejména navrhované omezení pravomocí akademických senátů a zavedení správních rad, jejichž třetinu členů by navrhoval ministr a třetinu rektor. "Pokud by tedy ministr dosadil na školu "svého" rektora, měl by v podstatě přímou kontrolu nad danou vysokou školou," uvedla Harasimowicz.

"Svoboda akademické obce pro nás znamená především autonomii v rozhodování, v závislosti na pravidlech, která si demokraticky určuje obec sama," dodala čerstvá absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Se čtenáři diskutovala organizátorka protestů

Přečtěte si odpovědi Marty Harasimowicz

Rezervovaně ohodnotila názor čtenáře, že školné pomůže zvýšit úroveň školství.
"Kvalita vysokých škol se zavedením školného nezvýší, protože školné má především suplovat státní dotace, které jsou dlouhodobě a systematicky omezovány," míní.

Zavedení školného také podle ní může vést k výraznému zadlužení vysokoškolských studentů a absolventů.

Harasimowicz odmítla také názory čtenářů, kterým se nelíbí, že studenti studují zadarmo. "Naše náklady na živobytí a zajištění studijních materiálů, šlo by zde poukázat i na nesmyslně vysoké zdanění knih a tisku, jsou velice vysoké. V průměru 9 tisíc měsíčně pro jednoho studenta," ohradila se.

Univerzity by podle ní neměly být zcela ve vleku zaměstnavatelů. "Požadavky trhu práce by pro studijní plány a fungování vysokých škol neměly být rozhodujícím faktorem. Vysoké školy vychovávají i badatele," uvedla.

Studentské protesty byly nejsilnější ve středu

Týden neklidu začal v pondělí. Studenti se v řadě českých měst scházejí na demonstracích, přednáškách či kulturních akcích. Z úterka na středu na mnoha školách probíhala Noc univerzit, někteří studenti v učebnách i přespali.

Největší protesty proběhly ve středu, kdy v Praze pochodovalo z náměstí Jana Palacha k Úřadu vlády sedm tisíc lidí. Tisíce dalších se sešly v centru Hradce Králové, Ostravě, Plzni a Českých Budějovicích.

Studenti a pedagogové kritizují návrhy dvou reformních zákonů. Nelíbí se jim zavedení školného, mají také obavy z omezování akademických svobod a propojování škol s podnikatelskou sférou a politikou. Nečasův kabinet kvůli výtkám Legislativní rady vlády jednání o návrzích o několik týdnů odložil.

Iniciativa Za svobodné vysoké školy vznikla loni na podzim. "Jsme nezávislá občanská iniciativa a nepodporujeme žádnou politickou stranu ani hnutí," řekla čtenářům iDNES.cz Harasimowicz, která patří k jejím hlavním představitelům.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video