OTÁZKA:
Hezký den. Stále častěji se setkávám v knihách s podobnou gramatikou: "Všechny data které
byly takto získány, budou ztracené, ty, jenž nebyly dříve uloženy budou smazány." Marně pak
někomu vysvětluji, že je to špatně, zvláště proto, že pocházím z Prahy. Myslíte, že se bude
náš jazyk vyvíjet tímto směrem a zaniknou spisovné tvary pro mn.č. st.r. a nahradí se
moravským způsobem? Český ("všechny data, který byly takoto získaný budou ztracený...") se
neujme určitě. Souhlasíte s tím, že spisovnost jazyka není jen na úrovni gramatické, ale i
intonační (přízvuk)? Spisovná jevištní mluva stanovuje přesný zvuk každé samohlásce
(odstraňuje moravské měkké i a pražské otevřené e)? Myslím si totiž, že pro Moravany je
těžší naučit se spisovně mluvit a psát právě proto, že se domnívají, že mluví spisovně,
zatímco Pražáci vědí, že mluví dialektem, a tak snadněji přijmou spisovný jazyk, jako něco,
čemu se musí naučit. Děkuji.
Ivan Koreček
ODPOVĚĎ:
Ty tvary množného čísla středního rodu, které máte na mysli, jsou opravdu na postupu, ale do spisovného jazyka se tak rychle nedostanou, protože přinášejí nesnáze: mažou rozdíl mezi singulárem a plurálem. Třeba osvětlené letiště (vosvětlený letiště). Podle větné intonace opravdu rozpoznám Moraváka od Čecha. S tím zvládáním spisovné normy na základě mluveného jazyka je to nejednoznačné. I Pražáci jsou přesvědčeni, že jejich mluva je blíže standardu než řeč těch ostatních.
9.6.2008 11:11
OTÁZKA:
Kdo podle vás kazí více češtinu? Pražáci, Brňáci nebo Ostraváci?
běta
ODPOVĚĎ:
Každý ji "kazí" nějak jinak. Ve skutečnosti ji nekazí, jen se účastní toho širokého proudu, který celonárodní jazyk představuje.
9.6.2008 11:13
OTÁZKA:
Hezjý den vážený pane Šlosare,
zajímalo by mě, které konkrétní jazykové hříčky a chytáky máte nejraději. A jaký jazykový nešvar Vám nejvíce vadí v novinách či médiích obecně. Děkuji.
Brňan
ODPOVĚĎ:
Radši o těch nešvarech: nedbání přesného významu slov.
9.6.2008 11:15
OTÁZKA:
pane profesore, myslíte si, že český jazyk přežije toto století?
dobrý den
ODPOVĚĎ:
Přežil jich už více než deset, proč by nepřežil toto? Ten nával slov ze sousedství tu byl vždycky. Ale fakt je, že se asi neobejdeme jen s ní.
9.6.2008 11:20
OTÁZKA:
Dobrý den, jaký je ženský ekvivalent ke slovu chirurg? Ve SSČ se vůbec neuvádí chirurgička. Proč? Děkuji za odpověď
Láďa
ODPOVĚĎ:
chirurgyně. Ale málokdo toho přechýleného tvaru užívá.
9.6.2008 11:21
OTÁZKA:
O potřebnosti nástrojů: Mám doma dvě kladiva, jedno funkční a jedno zlomené. Aby to zlomené mohlo zase sloužit, potřebovalo by opravu. Dokud se mu jí nedostane, je nepotřebné. Potřebné je naopak to zdravé.
O potřebných lidech: Lidem, kteří pracují, se neříká nijak. Lidem, kteří pracovat nemohou a jsou odkázaní na pomoc druhých, se říká potřební, přestože jsou defakto nepotřební, protože naopak sami něco potřebují. Proč se těmto bezmocným říká potřební a ne potřebující? Proč nejsou jako potřební označováni lidé, kteří těm potřebujícím poskytují pomoc?
Význam slova potřebný je v případě lidí z nějakého důvodu převrácený naruby. Jak k tomu došlo a proč v tom všichni pokračují, přestože je ten nesmysl tak zjevný? Proč se lidé nezamýšlejí ani nad významy slov českých?
J.Šimek
ODPOVĚĎ:
Kladivo samo nic nepotřebuje, proto jeho přívlastek potřebné je jednoznačný. Člověk ale může něco potřebovat, ale také někdo může potřebovat jeho. Proto ta dvojznačnost spojení potřebný člověk.
9.6.2008 11:28
OTÁZKA:
Knižní rozhovor s vámi se jmenuje Jaké hlavy, takový jazyk. Jaké tedy mají češi podle vás dnes hlavy a jak je to s jejich češtinou? Váží si svého jazyka?
anonym
ODPOVĚĎ:
Svého jazyka si váží jen málokdo. Podle toho to vypadá. Někteří tak činí nevědomě, některým na tom nezáleží. A tak se to pěkně vyjevuje.
9.6.2008 11:31
OTÁZKA:
Pane profesore, je spisovné běžně používané slovo >>nejčastěji<<? Potkal jsem příslušníka URNA/URNY nebo URNy? Děkuji
Láďa
ODPOVĚĎ:
Nejčastěji je spisovné slovo.
Potkal jsem příslušníka URNA nebo Urny. Ty další možnosti jsou nestandardní.
9.6.2008 11:34
OTÁZKA:
Chystáte ještě nějakou podobnou knihu jako byl kdysi docela populární Jazyčník?
anonym
ODPOVĚĎ:
Po Jazyčníku jsem napsal ještě Tisíciletou a Otisky. A to je už všecko.
9.6.2008 11:45
OTÁZKA:
co si myslíte o modelce, která po několika letech focení pro módní časopisy v americe řekne, že zapomněla česky? jde čeština zapomenout, nebo ji nikdy asi kdovíjak neovládala?
aleš
ODPOVĚĎ:
Myslím si, že je blbá. Jazyk, který jsme zvládli v době tzv. obligatorního učení, tj. mezi druhým a patnáctým rokem, je na doživotí, i kdybychom se snažili vypadat jakkoli zajímavě.
9.6.2008 11:48
OTÁZKA:
Co dnes češtinu nejvíc hyzdí?
anonym
ODPOVĚĎ:
Asi ta hromadná média.
9.6.2008 11:49
OTÁZKA:
Pane profesore, již déle se potýkám se stupňováním adjektiva "dokonalý". Stupňovat toto přídavné jméno mi přijde sémanticky stejně absurdní a nesprávné jako stupňovat v poslední době populární latinskou alternativu - "optimální". Je-li něco optimální či dokonalé, nemůže to přece být optimálnější, dokonalejší, natož pak nejoptimálnější či nejdokonalejší. Ačkoliv mi to přijde významově paralelní, tvary slova optimální jsou nespisovné,ale tvary slova dokonalý jsou v pořádku. Co si o tom myslíte?
Bára Krucká
ODPOVĚĎ:
Dokonalý je jiný případ než optimální. Dokonalost je kvalita stupňovatelná, a proto dokonalejší a nejdokonalejší jsou náležité a potřebné formy. Optimální naproti tomu vyjadřuje extrémní, krajní pozici na škále, a proto už není co stupňovat.
9.6.2008 11:53
OTÁZKA:
S jakým nejkurióznějším dotazem na češtinu jste se setkal?
anonym
ODPOVĚĎ:
To člověče nevím.
9.6.2008 11:54
OTÁZKA:
Speciální češtinu asi používají politikové. Mluví často ve frázích a bezobsažně. Kdo podle vás ze současné politické scény vyniká v největší blábolivosti?
anonym
ODPOVĚĎ:
Přebornické tabulky tu sestavovat nelze. Máte pravdu, že politický diskurs patří k těm nejhorším. Je to důsledek nevzdělanosti mluvčích, v jiných případech jejich zastírané lhavosti.
9.6.2008 12:01
OTÁZKA:
Co pane profesore soudíte o té přemíře anglických slov, která se dnes v češtině zabydlela? není to pro náš mateřský jazyk nebezpečné?
anonym
ODPOVĚĎ:
Ta, která jsou potřebná, ta se ujmou, ostatní, "módní", ta pominou sama. Nebezpečí z cizích slov žádné nehrozí.
9.6.2008 12:02
OTÁZKA:
Ještě jedna poznámka: Co dělat s tímto: Nejlepší ceny jen v TESKO, pojištěni od UNIQUA, jdětě do IKEA pro dárek, Nejlepší ceny u Muller atd...
Ivan Koreček
ODPOVĚĎ:
Měli bychom odlišovat tzv. iniciálové zkratky jako IKEA a ty neskloňovat, ostatní jsou sklonná slova, i když jsou cizího původu. (Ale zatím jsem nepotkal nikoho, kdo by IKEA neskloňoval.)
9.6.2008 12:03
OTÁZKA:
dobry den, neni zaporem jazyka pokud obsahuje prilis mnoho vyjimek a chytaku jako cestina? napr. trva mnoho let nez clovek zvladne spravne pravopis. podle me by mel jazyk maximalne jednoduchy a bez vyjimek /tj. slouzit potrebe komunikace/. napr. ve slovinsku nepouzivaji y.
jiri
ODPOVĚĎ:
Každý přirozený jazyk má výjimky, to je důsledek jeho kratší či delší historie.
Opatřte si počítač a do něj spelling-checker a budete z nejhoršího venku.
9.6.2008 12:05
OTÁZKA:
Jakou známku jste měl z češtiny na základní škole? :-)
anonym
ODPOVĚĎ:
V třetí třídě národní školy dvojku, jinak jedničku.
9.6.2008 12:06
OTÁZKA:
Dobrý den, jako studentku bohemistiky by mě zajímal Váš pohled na současnou jazykovou kulturu, zejména na jazyk médií. Děkuji.
Bára Krucká
ODPOVĚĎ:
Je to široká škála. Bohužel kvantitativně převažují ty nížiny, jak v tištěných, tak v mluvených.
9.6.2008 12:07
OTÁZKA:
Zapnul jsem kvůli této diskuzi svůl Dell stolní počítač vybavený Intel procesorem a aby jsem neměl hlad, posnídal jsem cihla sýr se Šumava chlebem a zapil to jedním Radegast nealkoholickým pivem. Od 1996 ze Star Trek vím, že npor. Černá je nadporučík Černá a oslovovat ji nemám "paní nadporučice" ale "nadporučíku". Taky vím, že v USA nemají četaře, ale výhradně seržanty. 2006 jsem se oženil s mojí spolužačky sestrou. Aby jsme nemuseli bydlet v jejího táty domě, poptáváme realitky. Tři týdny zpátky jsem dostal job v "Jihočeská Trading Company" firmě jako marketingový project manažer. Předtím jsem prováděl komplexní realizace stavebních prací bazénových objektů (stavěl jsem bazény prostě). Tohle všechno vám komunikuji, aby jsem zjistil, na kolik procent jsem podle vás, osoby vysoce kredibilní, jazykově edukovaný.
J.Šimek
ODPOVĚĎ:
Nevěšte hlavu a neposlouchejte reklamy. Ti vás chtějí dostat tam, kde vás chtějí mít. Ale vy se bez nich přece obejdete. Nemyslete si, že budete nemoderní.
9.6.2008 12:08
OTÁZKA:
Zdravím vás, chtěl bych se zeptat, jak se díváte na ten věčný konflikt mezi Morávaky a Čecháčky o nářečí. Proč se na Moravě paradoxně mluví spisovněji než v Čechách a jestli to není není škoda...spousta nářečí zaniká. Jinak vám hrozně fandím a máte moji velkou podporu.
Ondra
ODPOVĚĎ:
To ještě není celé, zapomněl jste na Ostraváky. Ale že bychom na Hané mluvili "spisovněji" než třeba v Plzni nebo v Ostravě, to si nemyslím. Nářečí zaniknou, jejich čas je pryč. Až jednou nebude elektrický proud a budeme poslouchat jen své bezprostřední sousedy (noviny nebudou také), tak se za nějaké století nářečí vytvoří zas.
9.6.2008 12:10
OTÁZKA:
Dobrý den, mám češtinu moc rád a bolí mě její zahnojování cizími výrazy (dnes anglicismy) i v případě, že existuje vhodné české slovo. Moje otázka zní: Nesouvisí vztah Čechů k cizímu slovu i s tím, jaký mají vztah k národu nebo státu (potažmo k jeho společenskému zřízení), ze kterého bylo slovo přejato? Příklad: "Chozrazčot " nikdo nepoužíval, "byznysplán" je přijatelný. "Častuška" byla hodna opovržení "song" řekne kdekdo.
Staromilec
ODPOVĚĎ:
Ale samozřejmě, spontánně se přejímají taková slova, která jsou potřebná či sympatická. Ale nebojte se, jazyk je, jak říkáme, samořídící systém a ten zahnojení zabrání. Leda že bychom měli zahnojené hlavy všichni.
9.6.2008 12:11
OTÁZKA:
Dobrý den,
chci se zeptat, zda je v pořádku, když někdo řekne "Přijdu déle". Mě osobně to trhá uši, podle mě má říct "Přijdu později". Vedu tento spor s kolegy v kanceláři a pořád mě přesvědčují, že je možné říct obě varianty.
Honza
ODPOVĚĎ:
Samozřejmě máte pravdu Vy. Přijdu je dokonavý tvar slovesa, nemůže označovat děj, který trvá "déle".
9.6.2008 12:12
OTÁZKA:
Dobrý den. Jaký máte názor na přechylování jmen zahraničních hereček(Julia Robertsová, Demi Moorová] ?
Jarda
ODPOVĚĎ:
Kdysi jsem byl pro přechylování. Ale byl proti němu tak velký odpor, že jsem se smířil s nepřechylováním. Ale má taky své nevýhody spočívající v tom, že ženskost se vyjadřuje jen křestním jménem. Když je to "Demi", pak těžká pomoc. A taky ve sportovních reportážích, kde není čas na obě jména, převažuje přechylování.
9.6.2008 12:16
OTÁZKA:
Nebylo by pro nás výhodnější zrušit měkké a tvrdé i či y a používat jenom jedno?
vaclav
ODPOVĚĎ:
Nevýhod by bylo více než výhod. A myslím si, že dnes to i - y už tak těžký problém není.
9.6.2008 12:18
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,
jak vnímáte to, že u některých přejatých slov je gramaticky správná dvojí podoba a jakou těmto slovům předpovídáte budoucnost. Mám na mysli např. filosofie - filozofie. Někteří sveřepě trvají na filosofii, třebaže gymnasium už dnes sotva najdeme. Někdy mi tato nelogičnost připadá komická. Na "filozofické" fakultě najdeme ústav "filosofie", kde můžete obhájit "rigorózní" práci, nebo také "disertační" práci. Každý dnes píše prezident, málokomu se ale líbí "liberalizmus" apod. Děkuji Vám za odpověď.
Ondřej Doskočil
ODPOVĚĎ:
Milý pane tazateli, to je opravdu podružná věc. je to pozůstatek z doby, kdy jsme v pravopisu viděli úhelný kámen jazykové kultury. Ten je opravdu někde jinde.
9.6.2008 12:21
OTÁZKA:
Dobrý den. Vážím si českého jazyka. Jen některé věci nechápu. Třeba Švýcarsko - Switzerland - Suisse - Svizzera - Schweiz. Jak se nám dostalo do slova Švýcarsko Y?
Tomáš
ODPOVĚĎ:
Z historické němčiny, kde mělo jednu dobu podobu Schwyz.
9.6.2008 12:25
OTÁZKA:
Kterými jazyky vedle češtiny hovoříte? Mluví člověk lépe česky, když umí i jiný jazyk?
dejf
ODPOVĚĎ:
Mluvím německy, rusky a v menším stupni dokonalosti i dalšími jazyky. A je to opravdu značná výhoda, zejména když se druhému jazyku naučíme už v dětství a vytvoříme si v hlavě jakýsi automatický mechanismus pro konfrontaci jazykových struktur.
9.6.2008 12:26
OTÁZKA:
Vadí Vám, když se s Vámi moderátor v rozhlase loučí slovy "Mějte hezký den" ? Vadí Vám vzrůstající počet amerikanismů a anglikanismů v češtině?
adélka
ODPOVĚĎ:
Trochu mi to vadí, protože to má tu příchuť módnosti. Ale to přejde.
9.6.2008 12:27
OTÁZKA:
může se stát, že čeština zanikne a nahradí ji jiný jazyk a kdy?
Aneta
ODPOVĚĎ:
Zcela vyloučené není, že jednou zůstane prostředkem jen domácí (rozumím kuchyňské) komunikace. Už tomu tak jednou skoro bylo.
9.6.2008 12:29
OTÁZKA:
Vy jste se chtěl odjakživa zabývat češtinou? Co byste dělal, kdybyste nebyl jazykovědec?
jana
ODPOVĚĎ:
To ne, chtěl jsem se obírat jinými jazyky. Ale nakonec jsem přišel na chuť právě jí.
Chtěl bych být třeba architektem.
9.6.2008 12:31
OTÁZKA:
Dobrý den, hned na úvod se musím přiznat, že jsem v hodinách českého jazyka docela "trpěl". Stále dokola jsem byl totiž napomínán, že nemluvím spisovně - Petře, říká se běhají, a ne běhajó! Řízek, a ne šnycl! Okap, naběračka,...! A tak pořád dokola. V současnosti mluvím poměrně spisovně, stejně jako podle všeho většina mladých lidí na jižní Moravě a i v jiných baštách dialektu. Popravdě mě ale tato stálá snaha o "unifikaci" českého jazyka mrzí. Domnívám se totiž, že se z něho postupně vytrácí jeho pestrost a tím se stává do značné míry fádním. Jak se na tuto problematiku díváte Vy a především, jaký vztah máte k brněnskému dialektu, tedy jinak řečeno: "gómete brněnské hantec?". Děkuji...
brněnské synek Petr Kříž
ODPOVĚĎ:
Pestrost je pěkná věc, ale obávám se, že ty nápadné dialekty (hanácký, chodský, lašský...) časem vezmou zasvé. Uchovají se jen v písničkách. Hantec je zvláštní případ dialektu, jehož jedinou funkcí je jazyková komika.
9.6.2008 12:36
OTÁZKA:
Vážený pane profesore,
často se setkávám se zajímavými jevy v českém jazyce. Pozoruhodné je, že existuje slovo disfunkce i dysfunkce.
Poprosím Vám o vysvětlení proč se "kdo s koho" nepíše se "z".
Jak se vlastně správně česky píše japonský sebevrah v letadle: Kamikaze, kamikadze nebo kamikatze?
A konečně si dovolím trochu o provokativní otázku: Je opravdu nutné, aby se náš největší telefonní operátor O2 vyslovoval nikoli česky "o- dva nebo o - dvě", ale anglicky "ou - tuu"? Poté, co nás v devatenáctém století naši obrozenci a zastánci českého jazyka zachránili před němčinou, náš největší operátor do nás takhle tlačí angličtinu.
Nemyslete si, že jsem důchodce a stařík, který je zoufalým obráncem češtiny. Je mi 43 let a léta jsem pracoval v americké firmě. Nemám tedy proti angličtině žádné zásadní námitky, ale mám pocit, že nám teď na počátku třetího tisíciletí proniká do češtiny víc než je zdrávo. Mohu Vás poprosit o Váš komentář k těmto jevům? Děkuji Vám z.bahensky@gmail.com
Zbyšek Bahenský
ODPOVĚĎ:
dis- a dys- jsou různé předpony: jedna znamená "roz" (dislokace je rozmístění) , druhá špatný průběh (dyspepsie je špatné trávení)
V "kdo s koho" je pozůstatek staré funkce předložky, podobně jako v moravském "s pět korun" což znamená "asi".
Kakmikadze apod. je japonské slovo, které jen nepřesně přepisujeme, stejně jako tsunami - cunami.
Proti 02 a jeho výslovnosti jsem napsal glosu, ale nikdo si jí nevšiml. Té firmě asi nevadí, že to jen málokdo vyslovuje tak, jak chtějí oni.
Z anglicismů si nedělejte hlavu, samořídicí mechanismus jazyka to probere.
9.6.2008 13:16
ODPOVĚĎ:
Ty tvary množného čísla středního rodu, které máte na mysli, jsou opravdu na postupu, ale do spisovného jazyka se tak rychle nedostanou, protože přinášejí nesnáze: mažou rozdíl mezi singulárem a plurálem. Třeba osvětlené letiště (vosvětlený letiště). Podle větné intonace opravdu rozpoznám Moraváka od Čecha. S tím zvládáním spisovné normy na základě mluveného jazyka je to nejednoznačné. I Pražáci jsou přesvědčeni, že jejich mluva je blíže standardu než řeč těch ostatních.
9.6.2008 11:11
