Ne že by neměl pravdu: jen sám ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ví, kolik másla po tváři mu ještě může stékat (z dob ředitelování ostravské nemocnice) kromě toho, co již bylo zveřejněno. A kapesník to neosuší. Mastné tuky ulpívají dlouho a čistí se jen těžko.
Nicméně ať už se Andrej Babiš zajímá o resort z nezištných důvodů a je mu úzko u srdce z osudu zdravotnictví, nebo je to pro něj jen snadno použitelný terč k oslabení koaličního partnera, měl by mít za zády správné poradce, když mluví o něčem, čemu ne zcela rozumí.
Takže si udělejme takový opravník těch největších omylů a nepamětníkům připomeňme, proč mnohé recepty z Babišovy dílny nemohou fungovat.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Zaprvé: Babiš zkritizoval cenotvorbu léků. Proč prý v roce 2007 přešla z Ministerstva financí, které je kompetentní cenám rozumět, na Státní úřad pro kontrolu léčiv, který prý rozumí jen tomu, jak se léky v baňkách a křivulích vyrábějí.
A chtěl by původní stav obnovit.
Hezký nápad, ovšem kdyby se tak stalo, porušíme transparenční směrnici Evropské unie. Ta už léta před rokem 2007 kritizovala český systém, kde dva úředníci na Ministerstvu financí rozhodují o miliardovém byznysu. Bez možnosti řádného odvolání. Proto tu teď máme správní řízení, které je zdlouhavější, má řadu much a z lékového úřadu dělá až příliš mocnou instituci. Nicméně - je transparentnější než to, co tu bylo dřív. Vím, o čem mluvím.
Pár tehdejších odůvodnění, jaká bude cena léku, jsem viděla. Připomnělo mi to tu kdysi slavnou opici, která uměla předvídat vývoj na burze podle toho, jak máchla ocasem. Plác napravo, plác nalevo, neptejte se na logiku a metodiku, bude to tak, jak jsme rozhodli, a basta.
Zadruhé: Babiš volá po tom, aby zdravotní pojišťovny zveřejnily smlouvy s poskytovateli péče, aby se ukázalo, kdo ze systému tyje a kudy peníze odtékají. A říká, že žádné další peníze se do zdravotnictví lít nebudou, dokud pojišťovny nezveřejní, jaká je cena, za které služby - rozuměj operace a další zákroky - od nemocnic a lékařů nakupují.
To první je sice správné, jenže jak se ukázalo, když první pojišťovna smlouvy zveřejnila, je to bez kontextu k ničemu.
Mezi Sobotkou a Babišem to dál skřípe kvůli miliardám pro zdravotnictví |
Loni se totiž změnil systém hrazení. Museli bychom mít vedle sebe smlouvy za řadu let zpět, kdy platily jiné mechanismy a stále by to bylo trochu na nic bez toho, že by nemocnice samy zveřejnily své konečné vyúčtování. Tedy jak jednotlivé roky uzavřely a kolik dostaly po ročních zálohách skutečně zaplaceno. Jinak je to plácnutí do vody. A i tak je asi jen deset lidí v zemi, kteří by dokázali ze zveřejněných materiálů vyčíst, kdo se poměl nejvíc.
To další - zjistit ceny zákroků, je úplný nesmysl. To totiž nejde. U nás se nehradí cena operovaného žlučníku, ale balík zhruba podobných operací. Které mají ovšem mezi sebou rozptyl od pěti tisíc do sta tisíc. Konkrétně? Za půlhodinovou operaci slepého střeva dostane nemocnice tolik, co za mnohahodinový zákrok při zauzlení střev.
Pravda, když někdo střílí broky na všechny strany, tak se zákonitě stane, že trefí i skutečnou škodnou.
Což se Babišovi podařilo v případě poukázání na případ Tkáňové banky v Brně nebo prapodivné soukromé továrny na buňky z veřejných peněz 4MEDi za miliardu.
Nic to však nemění na tom, že by si Andrej Babiš měl dávat pozor nejen na to, co, ale kdo a proč mu ve zdravotnictví našeptává.
