Válku může spustit i série omylů. V roce 1983 k ní nescházelo mnoho

  18:29aktualizováno  18:29
Současné napětí mezi Spojenými státy a KLDR se zatím drží převážně ve verbální rovině. Případ z roku 1983 však ukazuje, že válku může způsobit chyba, i když válčit nikdo nemá v plánu.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Sergei GritsAP

Malé příčiny mívají velké následky, ale sovětský pilot Genadij Osipovič na to 1. září 1983 nemyslel. Když sestřelil korejský dopravní letoun linky KAL 007 s 269 lidmi, spustil řetěz událostí, kvůli nimž se supervelmoci proti své vůli a jako po skluzavce vezly k jaderné krizi. 

Je to klasický případ stupňujících se akcí a reakcí. Na něm je vidět, co všechno teď mohla spustit chyba jednoho lajdáka na Havaji, po níž si celé ostrovy 38 minut myslely, že na ně letí jaderná střela KLDR. Muž z agentury včasné výstrahy v sobotu jen zmáčkl špatné tlačítko. Teď je to veselá epizodka, ale rok 1983 ukazuje, kam to až mohlo zajít a proč. 

Když 1. září zabloudilo korejské letadlo do sovětského prostoru, Sověti mysleli, že jde o americký špionážní letoun, a nechali ho sestřelit Osipovičovou stíhačkou. Svět byl v šoku, ale kdyby věděl, co se dělo pak, šok by byl daleko větší. 

Přestaňte si s ním hrát! Sestřelte ho! Jak umíral let KAL 007

Sestřel byl sice tragickou chybou, ale v ovzduší podezíravosti a neznalosti úmyslů druhé strany se stal Sarajevem hluboké krize. 

Moskva dostala protiřečící se zprávy o tom, co vlastně Osipovič sestřelil - podle armády to byl americký vojenský letoun, podle USA korejský civilní stroj. Věřila svým lidem, protože ze zásady nevěřila USA. Jenže Američané usoudili, že úmyslně lže. A že lež je součástí zatím neznámého plánu na vyvolání přímé konfrontace. 

Čím víc to Američané říkali, tím víc byli Sověti přesvědčeni, že USA o nich lžou, protože sami dobře věděli, že ve skutečnosti nic spustit nechtějí. A byli stále víc přesvědčeni, že naopak USA jedou podle nějakého tajného plánu.
O tom, jak hluboká byla nedůvěra, svědčí jeden detail: CIA sice ve zprávě Bílému domu označila sestřel korejského letadla za omyl, ale Ronald Reagan nevěřil SSSR tak moc, že nevěřil ani své špionáži. 

V Kremlu na tom nebyli lépe, a tak si začali americkou naštvanost vykládat jako součást velkého plánu, na jehož počátku USA připravily past s letounem KAL 007, aby měly záminku k válečnému úderu. A jestliže měla válka opravdu přijít, logika jaderné doby velela vypálit jako první... 

Tak popisuje události září 1983 deník New York Times. Je to příběh, který ukazuje, jak může jeden incident eskalovat směrem k velkému průšvihu. 

Severní Korea má méně času na osudové rozhodnutí

Kvůli raketě, která teď „letěla“ na Havaj, nikdo nepodnikl odvetné přípravy nejen proto, že neexistovala, ale i proto, že omyl zůstal omezen jen na území Havaje. Představme si však, že reaguje i Bílý dům a uvádí do pohotovosti americké síly, ať už jaderné, tak ty v Koreji. 

KLDR nechápe, o co jde, protože ví, že žádnou raketu na Havaj nevystřelila. Jako Sověti v roce 1983 si myslí, že falešná zpráva je první krok amerického plánu, záminka pro útok. Protože vědí, že bude zničena, uvádí do palebné pohotovosti své rakety. Američané to vidí a považují to za druhý krok KLDR poté, co odpálila raketu na Havaj. Zachovají se podle toho, na což - už osudově - reaguje KLDR. 

Jaderné tlačítko je nesmysl, prezident USA potřebuje kufřík a „sušenku“

Samozřejmě existuje řada záklopek a kontrol, které mají takto zbrklému průběhu událostí zabránit. Otázka je, jak by byly účinné. Faktem je, že dosud se osvědčily. V roce 1960 si USA spletly vycházející Měsíc nad Norskem s mrakem útočících střel. V roce 1979 „letěly“ na USA šest minut sovětské jaderné střely, protože technik v americkém velitelství protivzdušné obrany vložil omylem do počítače pásku z manévrů, na níž byl simulován sovětský útok. 

V roce 1980 dostal Bílý dům zprávu o 2 220 střelách letících na USA. A koncem září 1983 si Sověti mysleli, že na ně USA podnikly jaderný úder, byl to však jen odraz Slunce v mracích. 

Teď je však situace horší. KLDR nemá takovou zpravodajskou síť jako měly supervelmoci, takže se rozhoduje ve tmě. Není tak silná ani nemá takovou rozlohu, takže by byla hned zničena, proto má mnohem méně času na rozhodnutí: a rychlé odpálení raket v případě pocitu ohrožení je logická volba. 


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Otec lže, chci vypovídat, říká Babiš mladší. Premiér dál mluví o kampani

Andrej Babiš zveřejnil na svém facebookovém profilu fotky syna Andreje, mají ho...

Babišův syn Andrej napsal v e-mailu pro Seznam Zprávy, že si přeje být telefonicky v kontaktu s českou policií...

Nevěděl jsem vůbec, co podepisuji, řekl Babišův syn ke kauze Čapí hnízdo

Farma Čapí Hnízdo u Olbramovic na Benešovsku

Syn premiéra Andreje Babiše tvrdí, že ho spolupracovníci jeho otce kvůli kauze Čapí hnízdo drželi na Krymu. V reportáži...

Demisi, demisi, znělo Václavským náměstím. Lidé volali po konci Babiše

Demonstrace za demisi premiéra Andreje Babiše na Václavském náměstí v Praze....

Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace požadující odstoupení premiéra Andreje Babiše z funkce. Na místě se...

Tisíce lidí demonstrovaly v Praze, žádaly Babišovu demisi

Demonstrace při oslavách výročí 17. listopadu za odstoupení premiéra Babiše

Výročí 17. listopadu provázely demonstrace po celém Česku. Tisíce lidí se sešly v Praze na Staroměstském a Václavském...

Nikdy neodstoupím, ať si to všichni zapamatují, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš hovoří na tiskové konferenci o kauze údajného únosu svého...

Premiér Andrej Babiš během briefingu na letišti v Kbelích před odletem do Bruselu prohlásil, že navzdory výzvám...

Další z rubriky

Západní Evropa opouští křesťanství, začíná dohánět největší neznabohy Čechy

Návštěva papeže Františka v Portugalsku 12.5.2017)

Ve Skandinávii, Beneluxu i jinde v západní Evropě prudce ubývá lidí, kteří se hlásí ke křesťanství. V centrální části a...

Trnucha píchla muže do břicha u pobřeží Tasmánie. Zemřel na infarkt

Podmořské duo člověk a rejnok

Muž koupající se u pobřeží Tasmánie se stal obětí trnuchy. Paryba patřící mezi rejnoky dvaačtyřicetiletého plavce bodla...

Protesty proti dražšímu benzínu ve Francii mají jednu oběť, srazilo ji auto

Demonstranti blokují silnici z Paříže do Bruselu (17.11.2018)

Přes 120 tisíc lidí protestovalo v celé Francii proti plánovanému zvýšení cen pohonných hmot. Tam, kde demonstranti...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz