Profesorka Vašáková koriguje mýtus o mírném průběhu omikronu. „Nedá se s jistotou tvrdit, že je průběh mírný. Víme, že je mírnější u očkovaných a těch, kteří covid prodělali, ale například třetina skupiny 60+, kteří očkováni nejsou, míří rovnou do nemocnic,“ uvádí.
Samotná přirozená imunita získaná stykem s nemocí nemusí na mírný průběh stačit. Kombinací přirozené a získané imunity z vakcíny tělo může lépe reagovat na infekci a účinněji s ní bojovat. „Je dobré být očkovaný a bezpečně se setkávat s různými typy viru a to učí imunitní systém pamatovat si ty různé nuance v mutacích viru a umět na ně včas zareagovat,“ vysvětluje expertka na imunologii a respirační onemocnění.
Reinfekce nyní činí desetinu nově nakažených. Vašáková vyzývá i ty, kteří v posledních měsících covid prodělali a oddalují očkování, aby si došli na vakcínu a získali tak hybridní imunitu, která poskytne větší ochranu oproti té přirozené.
Čím více se bude prohlubovat tato hybridní imunita, tím více se budeme blížit konci pandemie jako takové. „Při proočkovanosti devadesáti procent, jako má Norsko, dojdeme do fáze, kdy přestaneme počítat nakažené a zařadíme covid mezi ostatní nemoci. Nakažený, který nemá symptomy a jen dva dny posmrkává, nepředstavuje problém,“ říká přednostka pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice. V této fázi se můžeme nadále řídit už pouze počtem hospitalizovaných.
Právě počet lidí na covidových odděleních, který se v posledních týdnech navzdory rekordním přírůstkům nakažených dostal pod dva tisíce, probudil naději, že se pandemie možná chýlí ke konci. „Jsme mírně optimističtí. Nízký počet hospitalizovaných je dán právě proočkovaností obyvatel, kteří tvoří bariéru mezi virem a rizikovou populací,“ říká náměstkyně Vašáková.
Nízký počet zaplněných covidových lůžek podle ní nemusí přímo souviset s menší smrtností varianty omikron. Upozorňuje na stagnaci úbytku pacientů na jednotkách intenzivní péče, jehož křivka se posledních pár dnů pohybuje někde mezi 1500 a 2 tisíci. „S verdiktem, jak nám omikron naplní nemocnice bych počkala až do následujících dvou týdnů,“ mírní naděje Vašáková.
Se zaplněním nemocnic by měl pomoci i netrpělivě očekávaný lék paxlovid od společnosti Pfizer, který má zabraňovat rozvinutí těžkého průběhu nemoci. „Bohužel Pfizer nemůže garantovat dodání léku dříve než na konci března a do současné vlny tedy nezasáhne,“ uvádí Vašáková. Na jeho pomoc se tedy můžeme spolehnout až v případné podzimní vlně.
